Bulvár

Chiron


Milé čtenářky, milé dámy v redakci,

 

před tím, než začnu psát svůj příspěvek na téma Pes mého života, ráda bych podotkla, že je to vůbec poprvé, kdy mě nějaké téma zaujalo natolik, že jsem neváhala a řekla si, že ten můj pes, o kterého jsem před dvěma měsíci přišla a který mě celých jedenáct let věrně doprovázel, si zaslouží alespoň pár řádků. Že se z toho zármutku taky trochu vypíšu a že ten článek a vyprávění o něm udělá radost dalším čtenářkám a že možná si ho přečte i někdo, kdo ho znal a zamáčkne slzu tak jako já.


Ten úvod zní tak trochu jako z černé kroniky : „ …a kdo jste ho znali, věnujte mu tichou vzpomínku…“ Ale ten pes pro mě a mé nejbližší okolí tolik znamenal, že jeho odchod nás poznamenal stejně bolestně, jako kdyby odešel nejlepší přítel. Pohřbili jsme ho v remízku mezi poli, kam rád chodil honit zajíce a kde má krásnej výhled. Vytesali jsme mu náhrobek a vysázeli zlatým jménem CHIRON…

 

Tak se náš pes jmenoval. Byl to welsh terrier.


Jméno jsme mu vybrali podle francouzského automobilového závodníka. A dlužno říct, že mu opravdu dělal čest. Byl aktivní, energickej a paličák, jako správnej pes a terrier k tomu. Zažili jsme s ním hodně legrace a dobrodružství.


Štěňátko jsme si koupili v době, kdy jsme s manželem bydleli v pražském bytě. Tam s námi prožíval svoje štěněcí období a vzájemně jsme se poznávali a hráli hru „kdo z koho“. Výchova nebyla jednoduchá, a když tak vzpomínám musím říct, že manžela jsem viděla vytočeného na maximum pouze dvakrát v životě. A to poprvé právě díky Chironovi, kterej si při venčení v parku řekl, že prostě domů nepůjde, a kdykoli se muž přiblížil na dva kroky k němu a začal ho lákat k sobě, už už mu připínal vodítko a pejsek udělal úhybnej manévr a byl pryč. Chironka to bavilo asi tak hodinu, ale manžel přišel vyžhavenej doběla.


Tohle určitě každý majitel neposedného a svéhlavého psíka zná. A pro úplnost – ta druhá akce, při které byl manžel na pokraji příčetnosti, bylo stavění stanu ve větru. Ale to už je jiný příběh.
Po čase jsme se přestěhovali za Prahu na vesnici do domku se zahradou. Oba jsme ale ještě dojížděli do Prahy za prací, a tak pejsek zůstával na zahradě sám a v době naší nepřítomnosti se začínal nudit.

A hlavně to všechno kolem z pražského bytu neznal a ta svoboda byla tak lákavá. Všude bylo tolik novejch vůní a všeho s čím bylo nutné se blíže seznámit. Tím prvním a hezky u ruky byla sousedovic králíkárna a slepice. Plot už taky něco pamatoval, tak se pustil přímo za čenichem a nakonec to dokázal…Takhle nějak to asi prožíval Chiron. My už pravda trochu prozaičtěji. Když jsme se vrátili domů, vesele nás vítal a hned nás vedl se pochlubit, jak nám pěkně připravil večeři. Králíci byli vyskládaní jeden vedle druhého. Nemusím zdůrazňovat, že zakousnutí. Slepice přišly o veškeré peří na ocasech. Ty si pravděpodobně pohonil jen tak ze sportu. Králík na smetaně je prostě lepší bašta, než tvrdá vynesená slepice.

 

Sousedům jsme nakonec škodu nahradili.


Chironovi se to ale natolik zalíbilo, takže než jsme udělali nový plot, vyplenil králíkárnu ještě jednou. Naštěstí už jsme věděli, kam jet pro nové králíky a tak sousedy odškodnit podruhé. Podobných příhod jsme s naším pejskem prožili nespočet. Lov prostě miloval a to dokazoval na každém výletu do přírody. Stejně tak ho lákaly hárající fenky v okolí. Vždycky vyčíhal okamžik naší nepozornosti a vyběhl zkontrolovat a řádně označkovat svoje teritorium. To jsme ho pak stopovali po jeho štaci a vždycky jsme ho u některého plotu našli.

 

Byl to inteligentní a chytrej tvor. O vánocích dostával dárky-psí dobroty, který s gustem rozbaloval. Na chalupě s námi sedával u stolu na lavici a na slabších povahách z řad příbuzných neopakovatelným způsobem loudil něco na zub. Všechno prožíval s námi a byl jako člen rodiny respektován a všemi milován.

 

S námi prožíval i moje těhotenství a trpělivě snášel i to, že jsme si letos v únoru přinesli domů „konkurenci“-malou holčičku. Péče o miminko s sebou přinesla i to, že jsme se mu nemohli věnovat tolik, jako před tím. I tak se ale zdálo, že vše se za čas urovná a že všichni se budeme dobře snášet...

 

Vedle Chirona s námi vyrůstala i fenka fox terriera Marika. Tu máme už 8 let. Ti dva spolu tvořili psí smečku, takže v době, kdy byl vlastně náš pes „sesazen z trůnu“ prvenství a na jeho místo přišlo miminko, se ti dva semkli a společně to snášeli tak, že holčičku prostě respektovali a nijak zvlášť si jí nevšímali.

 

V dubnu – v den mých narozenin, na Bílou sobotu se stala nehoda a náš první pes v neděli nad ránem dodýchal. Byla to pro nás pro všechny strašná rána. Bylo to symbolické, ale zmrtvýchvstání bohužel nepřišlo... Zakusili jsme pocit strašné ztráty a bolesti.

 

Asi jsme to díky němu měli prožít, abychom si vážili života a s pokorou a vědomě prožívali každou minutu a radovali se z obyčejných a běžných věcí. Jako třeba z toho, že se ráno probudím, venku je slunný letní den a naše holčička se sladce usmívá ze spaní…

 

Chirone, děkujeme ti za krásných 11 let s tebou a slibujeme, že tvůj život ani tvoje smrt nebyla marná. Díky tobě jsme se naučili lépe znát sami sebe a vždycky na tebe budeme s láskou vzpomínat.


Byl jsi prostě pes našeho života!
Pavlína


 

Milá Pavlíno,
moc hezký příběh.
Holky, vy mě dnes ubrečíte a já myslela, že bude veselo.
Ale děkuji za optimistický závěr a přeji všechno dobré 

   
16.06.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [3] xantypa [*]

    krasne a velmi poutave zatim nejkrasnejsi prispevek

    superkarma: 0 16.06.2006, 09:14:57
  2. avatar
    [2] Puppinka [*]

    Juj pěkně dlouhej příběh a taky chytlavej za srdíčko.

    superkarma: 0 16.06.2006, 09:09:17
  3. avatar
    [1] dasena [*]

    Nejsi sama s takovým příběhem, moje Peggynka žila 17 let, trpasličí pudl, bohužel nádor mne donutil, jí nechal uspat, bude tomu dva roky a já krájím maso, a Peggynka nežebrá, je to fakt příte rodiny, který nezradí, byla nádherná pokojová květinka;)

    superkarma: 0 16.06.2006, 09:04:47

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme