Jak strávila Vánoce Čičméra? O tom, že to byly první, a tudíž jedinečné Vánoce, není pochyb. Byly by takové, i kdyby na ni nepřišlo její zcela první mrouskání, se kterým si nevěděla rady ani ona, ani moji spolubydlící, které poněkud vykolejená kočka také vykolejila.

Začalo to asi ve středu, kdy si Chiméra najednou nechtěla hrát. Začali jsme se bát, že jí něco je, že je chudinka nemocná. Taková zpomalená byla. Když jsem se vrátil druhý den z práce, už mi spolubydlící hlásili, že na kočku to asi leze.

Úplně blbé dotazy, jako jestli náhodou nebarví, jsem nechal zcela stranou, protože bylo třeba litovat ubohé zvíře, které nemělo potuchy, co že se to s ním děje a k čemu by to mělo být dobré.

Vyčítavý pohled říkající: „Coo? Co mi to jeee??? Co se mi to děje!? Pomoz mi! Tohle přece nejde! To jsem já, tvoje Chiméra! Něco udělej! Cítím se tak trapně! Musím vrtět ocasem! Já nechci! Pomoc! Coo? Co to jeee???" a tak dále a tak dále. Bylo mi jí, chudinky, opravdu líto. Taková potupa! Princezna s medailí z výstavy, a tak deklasována matkou přírodou! Ubohá Chiméra bledá!

Naštěstí se to neprojevilo nijak drasticky, v noci mohla spát a díky tomu i celá domácnost, ale přestala mi okamžitě žrát, a tak mi trošku pohubla, ale snad to zase dožene. V sobotu jsem ji naložil do auta a odvezl na Moravu.

Po vypuštění z přepravky pro změnu nevěděla, jestli kamarádit, nebo nekamarádit s celým tamním kočičincem. Mohla si to skvěle užít, ale rozhodla se, že bude hrát vyplašenou. K tomu se jí ještě stále bouřily trošku hormony (naštěstí už se to uklidňovalo), takže většinu pobytu strávila v separé v mé soukromé komnatě v odvráceném křídle rodinného sídla než zbytek koček. Kdykoli se nějaká dostala do osmi metrů před její (moje) dveře, začala se rozčilovat.

Poslední den jsem ji ale zase vypustil a ona si hrála (pravda, poněkud nesměle) s Adamem Adonisem, kterého sice nikdo nechce, ale jenž roste do krásy, kluk náš kulatá. Pak jsme nasedli a vyrazili opět ku Praze. Zde jsem si až večer uvědomil, že nedostala svůj vánoční dárek! Hned jsem to napravil.

Dostala Play-n-Scratch. Snad jej vidíte na obrázku. Líbí se jí to. princip je ten, že kulička běhá v kruhové kolejnici, odkud ji nedostane. Navíc na péru je bambule, která ji také eminentně zajímá. Uprostřed smirkový papír (nebo tak něco) na broušení drápků. Navíc je pod tím nasypána jakási kytka, která jí voní. Strašně nedůstojně u toho slintá. Ale Vánoce si užila. To nemůže říct!:)

Šumařův blog je ZDE

 

 

 

 

Reklama