Děkujeme naší maldičké čtenářce s nickem Pája, kterou dnešní téma zaujalo a rozhodla se také přispět. Narozdíl od televizních fandů dává přednost fandění skutečnému, což je třeba ocenit. Díky jejímu nadšení získala školní olympiáda tu spávnou atmosféru a tak to má být.

Dobrý den, toto je můj první příspěvek na ženu-in. Maminka mi dovolila se zaregistrovat, i když jsme navrhovaly, abyste taky vytvořily dívku-in a zatím nic, tak jsem se zaregistrovala u vás. Nejsem velký fanda olympiády a všeho dění kolem. Něco zaslechnu v rádiu, ale než sedět u televize, raději jdu s kamarádkou ven. Když vezme na vyvenčení svého psa Ňufku, je to taky docela velké sportování.

Ale chci vám napsat o naší školní olympiádě a našem fandění. Měli jsme ve škole běh na lyžích a někteří spolužáci stáli na lyžích úplně poprvé. Báli se, tak jako já, když jsem stála na lyžích úplně poprvé. Odběhla jsem si své kolečko po hřišti, po mně šla moje kamarádka a já běžela vedle ní celou dobu a povzbuzovala jsem ji a fandila. Moc jsem ji fandila.

Nemusela jsem vyhrát já, opravdu jsem vítězství přála všem dětem, jsme prima parta. A moje kamarádka byla tak moc ráda a tak ji moje fandění pomohlo, že jsem pak běžela s každým závodníkem a hodně fandila a povzbuzovala, aby všichni dokázali doběhnout až do cíle.

Postupně se ke mě přidávali další spolužáci.

Myslím, že fandění je moc fajn. Pája

Milá Pájo, díky moc za příspěvek a moc mě těší, že ses zaregisrovala na Ženě-in. Věřím, že si najdeš svoje témata a zůstaneš.

Text nebyl redakčně upraven

Reklama