Dveře hlasitě prásknou, listy novin tiše šustí. Tak zní hádka Pavla a Moniky. Ona zuří, on si čte. Pavel se nehádá. Nehádá se ani kvůli nezaplaceným složenkám, ani kvůli povalujícímu se prádlu, ani kvůli zameškaným třídním schůzkám. A kvůli svému vztahu k Monice už vůbec ne.

Pavel je posedlý snahou o harmonii, a stahují-li se na obloze jeho manželství černé mraky, schová se za svoje noviny. „Přece si nebudeme kazit večer, brouku,“ odbývá ženu s úsměvem při prvních disharmonických tónech v jejím hlase. A často ji tím doopravdy umlčí. „Často svoji nespokojenost radši spolknu, protože nechci vypadat jako malicherná uštěkaná ženská.“

To ale nefunguje věčně. Jednoho dne nahromaděný vztek vybuchne – většinou kvůli naprosté hlouposti. A manžel může zas jen nechápavě kroutit hlavou: „Že jsem nevynesl odpadky? Kvůli tomu bys nemusela takhle zuřit.“ Pavel prostě nechápe, že hádka musí být.

„Když se dvojice vůbec nehádá, důležité rozdíly v názorech se pořád jen zametají pod koberec,“ říká rodinná terapeutka Klára Novotná. Pštrosí politika přináší dlouhodobě do manželství víc výbušnin než upřímná osvěžující hádka. Samozřejmě to nejsou jen nevynesené odpadky, co přivádí Moniku k zuřivosti. Zlobí ji toho mnohem víc, především to, že její muž považuje domácnost za výhradně ženskou záležitost. Když si o tom chce ale s Pavlem promluvit, uslyší: „Přece se nebudeme hádat o těch pár špinavých talířů.“ Svého tím dosáhne spolehlivě. Monika si připadá jako fúrie a nepříjemné téma je smeteno ze stolu.

„Nehádači“ jdou nejpohodlnější cestou. Vyhýbají se výměnám názorů, po kterých by museli přiznat svou chybu nebo se – nedejbože – změnit. „Je to opravdu dřina, přihlásit se s kritikou, když je člověk hned označen za hádavého,“ přiznává doktorka Novotná.
„Dělá mi starosti, že...“ dál se Monika nikdy nedostane, i když si chce jen postěžovat na problémy s dcerou. „Určitě to nebude tak zlé,“ to je standardní obrat jejího manžela. Tím ovšem svou ženu naštve.
„Má mě vyslechnout a brát moje problémy vážně. Místo toho se snaží dělat, že neexistují. Doma musí být vždycky pohoda a klídek a já se musím usmívat, ať se děje co se děje,“ stěžuje si. Terapeutka to potvrzuje: „Potřeba harmonie je u mužů skutečně hodně veliká. Domov je pro ně místem odpočinku, chtějí doma dělat to, co si ve vyčerpávajícím konkurenčním boji pracovních dnů nemohou dovolit: nechat svým myšlenkám volný průběh a vyhýbat se konfliktům. Svůj třecí potenciál vyčerpají v úřadě nebo na stavbě a doma nechtějí být zatěžováni ničím nepříjemným.“ A co pracující ženy? „Jsou méně fixované na úspěch v zaměstnání,“ myslí si doktorka Novotná.

Když si Monika v neděli ráno postěžuje, že Pavel dlouho spí a nechává ji od sedmi ráno obstarávat děti, reaguje manžel tak, jak je zvyklý: stáhne se. Celou neděli je pak ticho po pěšině a nálada na bodu mrazu. Příští víkend to Monika vzdá a raději přichystá snídani sama, aby nekazila pohodu. „Je to začarovaný kruh,“ varuje doktorka Novotná. „Jeden partner blokuje hádky, protože činí jeho život nepohodlným. Druhý se tím nechá vehnat do úzkých a je zticha. A najednou žijí jen tak jeden vedle druhého. Tak začíná rozchod!“

Jak se tedy pěkně pohádat? Jak přimět partnera ke spolupráci a vyburcovat ho z falešného klidu a pohody? Rodinná terapeutka dává následující rady:
Zvolte správný okamžik. Nehádači, kteří se zrovna vrátili vyčerpaní z práce, jistě na žádný očistný rozhovor nepřistoupí. Kdo se cítí oslabený, nemůže v konfliktních situacích věcně reagovat.
Nevzdávejte se. Pokouší-li se partner o úhybný manévr, klidně a bez vzteku mu vysvětlete, jak je pro vás tenhle rozhovor důležitý. A bez výčitek – ty totiž posilují obrannou reakci. Pokud se vymlouvá stylem: „Teď není vhodná chvíle,“ domluvte si pevnou „audienci“. Třeba: „Promluvíme si o tom v sobotu po snídani.“ To pak bude muset dodržet.
Neustupujte za každou cenu. „Kdo svůj hněv pořád polyká a vždy se přizpůsobí, jen málokdy za to dostane očekávaný vděk. Naopak: Partner ztratí nejdříve respekt, pak i zájem,“ varuje terapeutka.

Také máte doma „nehádače“? A jak s ním řešíte problémy?
Hádáte se ráda? A často? Jste spíš cholerik, nebo kliďas?
Myslíte, že hádka pročistí vzduch, nebo spíš způsobí zbytečné šrámy?

Reklama