Bulvár

Chci být v nich pohřbená

Děkujeme čtenářsce s nickem Balerina za příspěvek, z něhož bychom si my rodiše dospívajících dětí měli vzít ponaučení. „Nekecejme dětem do oblékání!“ Já vím, že to není jednoduché, budeme muset ledacos zkousnout, ale vyvarujeme se alespoň toho, co museli podstoupit rodiče v tomto příběhu.

S oblečením mám spoustu příhod. Hlavně proto, že nepodléhám trendům a nosím to, co se mi zrovna líbí, a neřeším, jestli je to zrovna nejvíc IN, hit, či co na to říká okolí.

Nečastějšími kritiky mého stylu oblékání jsou samozřejmě rodiče. Všechno, co mám na sobě, je buď moc vytahané nebo naopak uplé, ošoupané, vybledlé nebo extra výstřední. Prostě jak já říkám, dokud nemám halenku s kanýrkama, růžovou sukýnku a lakované botičky na střídmém podpatku, tak se nezavděčím.

Ve druhém ročníku střední školy jsem propadla modě ve stylu punkrock.Takže mě člověk nepotkal v ničem jiném než černém oblečení s různýma efektně umístěnýma dírama. Prostě super odrbanej styl, ve kterém jsem byla ve své partičce za hvězdu...bohužel rodiče trpěli.

A tak jednou, když sem se vrátila z internátu, koukla do skříně, tak jsem zažila srdeční kolaps. V mé dříve přeplněné skříni se skvěla jen zhruba 20centimetrová hromádka takzvaného ,,vhodného oblečení´´, které prošlo přísnou cenzurou. Nutno podoktnout, že mi tam zbyly jen věci, které jsem nosila maximálně do lesa a na oficiální rodinné oslavy. Když jsem popadla dech a křičela a křičela, dostalo se mi odpovědi, že to oblečení bylo hrozně roztrhané s staré a že si mám koupit nějaké nové. Na moji odpověd´, že to bylo roztrhané schválně a že mi to dalo práci, se mi dostalo jen rozpačitého úsměvu. Abych nebyla jak ,,hastroš´´ začala jsem se oblékat ve skateshopech...jsme u toho, že mi je všechno moc volné....

Další příhodu mám s keckama. Mám jedny milované značky Reebok a ty mám asi od 8 třídy, takže nějakých 8 let. Nosím je pořád a všude...sice jsou hrozně poničené a ošoupané, ale pohodlnější boty jsem nikdy nepoznala...dokonce říkám, že v nich chci být pohřbená. Nosila jsem je i na tělocvik, a to zase naši trnuli hrůzou, co si o nich pan učitel pomyslí, že chodím v tak zničenejch botách...a tak se jednou rozhodli konečně se jich zbavit. Vyčkali na víkendový odjezd, dali se do uklízení komory a při té příležitosti vyhodili i mé botky. Když sem se v neděli večer vrátila, ukazovali mi pyšně uklizenou komoru mě však hlavou blesklo: ,,MOJE REJBOKY´´. Na otázku, kde jsou, se ošívali a pak přiznali pravdu...vyhodili je.

Udělala jsem hysterickou scénu načež milí rodičové jeli na sběrný dvůr hledat milé boty. Jelikož byl prosinec, tak ve sněhové vánici v kontejneru vysypávali různé pytle, dokud boty nenašli. No to bylo štastné shledání. Naštěstí jsou poučení a už si nedovolí vyhazovat mé oblíbené věci:) A já ty boty nosím dodnes, dokonce se mnou byly již 3x na Sněžce.

Balerina

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Milá Balerino, myslím, že ve vašem příběhu se našlo hodně čtenářek. No vidíte, a nenapíšou a nenapíšou. Nebo se mýlím? Ozve se ještě nějaká čtenářka se svou troškou do mlýna? Jak vidíte, téma je široké a není se čeho bát.

Je to jednoduché: sepsat třeba krátkou příhodu na téma oblíbené či nenáviděné oblečení a poslat ho na adresu:

redakce@zena-in.cz

   
20.11.2009 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [6] Rikina [*]

    A to já bych takhle tolerantní k potomkům nebyla a už vůbec bych neběžela do sběrného dvora hledat cokoli již vyhozeného. Dokud jsem oblečení financovala robátkům já, tak se žádné extravagance netrpěly, a museli nosit, co jsem uznala za přijatelné. Pokud jsem to pak následně uznala za vhodné vyhodit, tak to holt bylo vyhozeno. Teprve až když si sami vydělali nějaké peníze a z toho si případně koupili oblečení, tak to už nebyl můj problém, to už si řešili sami. Jelikož jsou to kluci, žádné hysterické scény nepředváděli. Mít dceru, která by se ke mně chovala jak výše psáno, asi by obdržela výchovnou přes papuli, poněvadž tohle teda je opravdu moc. Sml68 

    superkarma: 0 22.11.2009, 09:24:58
  2. [5] orangutan [*]

    taky jsem nikdy mojim dcerám nic nevyhodila a jestli mě moje  mamka něco vyhodila,to si už nevzpomínám.Sml23

    superkarma: 0 20.11.2009, 22:42:50
  3. [4] jastura [*]

    Tak i když mí rodičové měli výhrady k mému oblečení, nikdy si nedovolili mi cokoliv vyhodit. .. snad budu taky tolerantní až budu rodič. Mě by vadilo, kdyby mi má dcera (případná) zas chodila jak barbína šamponová. ..

    superkarma: 0 20.11.2009, 15:37:13
  4. [3] FAXÍK [*]

    moc hezké povídání Sml67 Sml59

    superkarma: 0 20.11.2009, 14:38:46
  5. avatar
    [2] Dimsy [*]

    Tohle opravdu nechápu. Nikdy bych dětem nic nevyhodila i kdyby chodily v pytli od cementu. Pokud se mi zdá, že něco už zrovna není in, napřed se zeptám, zda k tomu nemají nějaký citový vztah. Teprve pak to putuje do kontejnru. Sml22

    superkarma: 0 20.11.2009, 13:13:23
  6. avatar
    [1] enka1 [*]

    Já bych v tom věku asi postříkala mamce stříbrnou lišku autolakem na normální.

    superkarma: 0 20.11.2009, 12:57:20

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme