Pamatuji si, že když mi bylo kolem šesti let, milovala jsem Karla Gotta. Ano, přiznávám se, stal se mým velkým oblíbencem. Musela jsem mít všechny jeho gramofonové desky. Dnes jsou už dávno zasunuté někde na půdě, avšak v té době mnohokrát poslouchané.

 

Čím jsem byla starší, tím se mé priority začaly měnit. Stále jsem měla své oblíbené zpěváky (Karel Gott ustoupil poněkud do pozadí). Ke štěstí mi však stačilo například u oblíbených herců mít jejich plakát pověšený doma na zdi a film, ve kterém zazářili, zhlédnout aspoň desetkrát (to v případě Hříšného tance).

Ano, kupovala jsem si časopisy, ve kterých byli vyfoceni, žvýkačky s jejich samolepkami, ale v porovnání s Radkou jsem nedělala skoro nic.

Pokoj plný plakátů

Kelly Family - irská rodina, která nadchla všechny nejen zpěvem, ale také počtem svých členů. Pro dnes již dvaadvacetiletou Radku začalo období poblouznění (jak tuto dobu sama nazývá) skupinou Kelly Family v jedenácti letech. Trvalo celkem tři roky.

Všechny zdi a stropy v jejím pokoji byly v té době pokryty plakáty zpívající rodiny. "Nenašli byste u mě jediný centimetr čtverečný, odkud by na vás neshlížel Paddy, Angelo a další," vzpomíná Radka. "To však nebylo to nejtragičtější," dodává.

Radka nechtěla jen poslouchat jejich písničky a dívat se na plakáty. Chtěla víc! Toužila se jim podobat. "Image Kelly Family však nebyla příliš podle představ mojí rodiny, takže se jim můj "hipísácký" vzhled moc nezamlouval," říká Radka.

Široké kalhoty do zvonu, nejlépe potrhané a záplatované, o pět čísel větší svetry, rozcuchané vlasy - to byl její styl ve věku, kdy se chce každá dívka líbit. To však pro Radku nebylo v té době důležité, ona žila jen svými idoly.


Utracené peníze za koncerty, trička, časopisy...
 

Dnes už na tuto dobu vzpomíná spíše s úsměvem a uvědomuje si, kolik peněz v té době utratila za koncerty, časopisy a knížky. I přesto všechno této doby Radka nelituje. "Vím, že jsem v té době byla šťastná. Jak by také ne, když jedinou mojí starostí bylo starat se o to, zda nevyšel časopis s plakátem té úžasné skupiny," dodává nakonec Radka.

Když si to tak zpětně uvědomím, dělala jsem pro své oblíbence nejspíš "málo". Nejezdila jsem na jejich koncerty a utrácela nanejvýš za jejich desky. Ale kam až to může zajít, když svého idola máte a jste pro něj ochotna udělat hodně? Znáte někoho ve svém okolí? Zažila jste v mládí něco podobného jako Radka? Kolik je člověk ochoten a schopen udělat proto, aby se svému oblíbenci přiblížil...    


Váš idol/vzor

Máte někoho takového?

Nebo jste měla v dětství?

Jedná se o zpěváka, herce či vašeho otce?


Co děláte pro to, abyste ho jen zahlédla?

A kde jsou hranice, které nepřekročíte?

 

Změnil někdo radikálně Váš život?

Žijete podle vzoru někoho jiného?

 

Setkala jste se se svým idolem osobně?

Zklamal Vás, potěšil, překvapil?.

 

Je podle Vás důležitého někoho takového v životě mít?

 

Napište nám, pošlete fotografii, ty nejzajímavější příspěvky odměníme!

redakce@zena-in.cz

 

 

 

Reklama