Když se chcete dozvědět poslední drby z okolí a pár košilatých vtipů, jděte do hospody. Pokud ovšem chcete vést seriózní hovory o stavu světa nebo jim aspoň naslouchat, pak doporučuji nějakou vinotéku. Postávat nebo sedět se sklenkou vína v ruce člověka zcela bez vlastního přičinění posouvá do vyšších intelektuálních sfér…

Víno jsem začala pít až někdy ve třiceti. Do té doby jsem vlastně byla trapný abstinent. Černá ovce všech večírků.

Nicméně rozkoukala jsem se rychle, učila jsem totiž od skutečných odborníků – od štamgastů ve vinotékách, kam jsem si chodila pro lahodný mok.

bar

Nikdo vám neporadí lépe (a rád), než právě pravidelní návštěvníci vinoték, kteří tam tak nějak bydlí (aspoň to na první pohled vypadá). Často jsou pyšní na vlastní vědomosti, ale rozhodně nejsou lakomí a řekla bych, že jim dělá dokonce radost, když mohou nějakého „greenhorna“ poučit. Podělit se je zde naprostá přirozenost (spojená obvykle i s gentlemanskou ochutnávkou).

  • Dobrý člověk ještě žije.

Říká se, že nejlepší škola je škola života. Souhlasím. A ohledně vína je to podobné. Aspoň já si vždy vzpomenu na slova jednoho vinaře, kterého jsem potkala v zámecké vinotéce Milotice.

  • Ten pravil, že člověk se musí k znalostem o vínu propít. Něco na tom je.

Stále ještě rozlišuji jen dva druhy vína: chutná, nebo nechutná, ale už si dopředu troufám odhadnout, zda tomu tak bude, či nikoliv.

Ale o tom vlastně není dnešní článek. Ten je o prostředí vinoték, díky kterému se mi otevřely zcela nové obzory. Ve vinotékách se totiž schází typická komunita lidí. Vyznačuje se nevídaným přátelstvím a přiměřenou dávkou tolerance.

Většinou zde nenajdete individua, která přebrala, ale spíš intelektuálně vyhlížející typy. Pánové bývají dobře ustrojeni. A to v každém věku. Vlastně bych dokonce poznamenala, že existuje jakási přímá úměra mezi rokem narozením a elegancí pánského zevnějšku. Ale to neplatí jen o vinotékách, nicméně tady je to krásně vidět.

  • Obleky nejsou vzácností. Stejně jako galantnost v každém směru.

Někteří jedinci zde čekají, až přijde ta pravá múza. A s múzami je to prý těžké. Člověk nikdy neví, kdy přijde, ani kdy půjde spát. A taky nijak závratně údajně nevydělávají. Ale na jejich políbení se vyplatí čekat v dobré společnosti. A tou řada vinoték bezpochyby je.

bar

Ve vinotéce se dovíte opravdu hodně. Politika je na prvním místě. Ale na paty jí šlape řada dalších zajímavých věcí. Vše samozřejmě na přiměřené úrovni. Nadávky ani silnější slova zde nepadají. Možná i proto zavírají ty nejlepší vinotéky spíš dříve nežli později (což bylo pro mě dlouho záhadou, ale majitelé jistě vědí, co činí - a proč).

Zastavit se a zaposlouchat se do řečí je osvěžující kolikrát více než samotné doušky zdraví prospěšné tekutiny. Vlastně to je taky zajímavé téma. O tom se zde nijak zvlášť nediskutuje. Kdo chodí pro víno, tak samozřejmě zcela přirozeně věří v jeho zdravotní benefity.

Přečtěte si také

Reklama