V souvislosti s aktuální snahou o dlouhodobě udržitelný způsob života hledáme často inspiraci v minulosti. Nové jihočeské sdružení „Pro živou krajinu“ se snaží o propagaci původních druhů keřů, které naši předkové znali a dokázali všestranně využívat nejen jejich plodů.

Původní domácí druhy totiž za poslední desetiletí upadly do hlubokého zapomnění, byly vytlačeny z naší krajiny a mnohdy se tak z nich neoprávněně staly symboly nepořádku a neupravených ploch. Stalo se jaksi samozřejmostí, že na zahradě smí být pouze cizokrajné exoty, thuje a vše ostatní je automaticky považováno za nedostatečně reprezentativní. Po sametové revoluci kuriózně došlo z hlediska přírodní různorodosti ke zhoršení situace, částečně protože mizí neudržované plochy. Obětí tohoto jsou například motýli, u kterých došlo k obrovskému snížení populace. S více než 11% vyhynulých druhů denních motýlů se Česká republika řadí na 4. místo v Evropě v relativním, a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát.

„Když to řeknu ve zkratce: chceme, aby okolo nás lítalo zase více motýlů a bylo pestré prostředí.“ představil krátce sdružení Pro živou krajinu Martin Němec a doplnil: „Naše myšlenka je aktivně pomáhat přírodě a jejímu spojení s lidmi - krajině. Zásadní je pro nás podpora rozmanitosti a hmatatelný dopad našich projektů na krajinu, přírodu a společnost. Je pro nás důležité být pozitivní a docílit reálný efekt.

Proto chceme dělat projekty lokálních rozměrů, protože se domníváme, že každá pomoc byť jednomu ptáčkovi nebo motýlu stojí za to. Vše děláme proto, abychom našim dcerám a synům mohli zanechat živou krajinu.“.

Sdružení se snaží upozorňovat na výhody původních druhů keřů hlavně z čistě lidského hlediska, a tím zvýšit jejich využívání nejen v krajině, ale i v zahradách. Nejenom příroda, ale i člověk z nich může mít několikanásobný užitek. Jsou zdrojem mnohostranně využitelných zdravých plodů, překvapí rozmanitou škálou květů, tvarů a barev, nevyžadují pravidelnou péči, jsou ideálně využitelné na živý plot, jsou nenáročné na půdu a stanoviště, jsou odolné vůči chorobám a škůdcům – není tedy nutné používat chemické hnojiva a pesticidy, jsou zdrojem léčivých látek, vytvářejí přirozené prostředí, ve kterém se můžeme cítit doma my i řada jiných užitečných živočichů.

Výhody z  hlediska přírody jsou přitom zcela zásadní. „Například každý mohl zaznamenat obrovský úbytek motýlů za poslední dekádu.“ sdílí své obavy Martin Němec. Za dlouhá léta vývoje došlo k vzájemné adaptaci druhů a tak například žluťásek řešetlákový, jeden z prvních poslů jara je zcela závislý na svých živných rostlinách krušině a řešetláku. „Pokud si tedy lidé vysadí takovýto keř, mohou výrazně ovlivnit výskyt tohoto motýla ve svém okolí“ doplňuje Martin Němec, kterému leží pomoc motýlům obzvláště na srdci.

Jelikož původní keře nejsou běžně v zahradnictvích dostupné, snaží se sdružení Pro živou krajinu také zlepšit jejich dostupnost prostřednictvím webových stránek www.zivakrajina.cz  V dalších letech je cílem sdružení propagace původních druhů v mediích, vzorové výsadby na veřejných prostranstvích a školách a výsadby prvků z keřů na dětská hřiště jako například labyrint z jedlých keřů. Nejsložitějším projektem je vytvořit síť pro sběr semen vybraných exemplářů keřů v jednotlivých regionech a jejich pěstování ve školkách.

Občanské sdružení Pro živou krajinu

Reklama