Bulvár

Charlotta Masaryková, skromná a nenápadná Američanka

Funkci první dámy vlastně nezastávala, a když ji někdo tituloval „paní prezidentová“, bránila se, že je jen paní Masaryková. Byla to vzdělaná a noblesní, ale především skromná žena, které ovšem nechybělo zdravé sebevědomí.

Byla úplně jiná než ženy a dívky, které Tomáš Masaryk poznal před ní. V osmnácti se bezhlavě zamiloval do dcery švagrové své brněnské bytné a dokonce si ji chtěl vzít! Pak se ale dozvěděl, že ho chce dívka „uhnat“ a bylo rázem po lásce. Něžné city choval chvíli i k sestře svého přítele Irmě Herbertové. Významnou roli v jeho životě hrála také Zdeňka Šemberová, dcera univerzitního profesora a velkého vlastence, který byl později podobně jako Masaryk odpůrce pravosti Rukopisů. Ve Zdeňce viděl Tomáš pouze přítelkyni a netajil se tím, že má v plánu zůstat svobodný a věnovat se filozofii. Zdeňka, která byla o devět let starší, ale toužila po něčem jiném.

Situaci plně pochopila, když začala dostávat z Lipska dopisy, v nichž Masaryk pěl ódy na jistou slečnu Garrigueovou, která byla stejně jako on ubytována v rodinném penzionu paní Göringové. Bláhově prý dokonce psal, že by si přál, aby byly s Charlottou přítelkyně! Pobyt Masarykovi tehdy zaplatil Rudolf Schlesinger, generální rada Anglo–rakouské banky, jehož syna Tomáš ve Vídni doučoval. Ten poslal oba mládence nejdříve do Itálie a pak na roční studium do Lipska.

Charlotta MasarykováCharlotta nebyla v Lipsku poprvé. Před lety tu studovala hudbu, chtěla se stát koncertní klavíristkou. V kariéře jí ale zabránily problémy s rukou. Vrátila se tedy do Ameriky, aby tam vyučovala hudbu a dále studovala, dokonce i matematiku. Když v létě 1877 opět do Lipska přijela, bylo jí už stejně jako Masarykovi téměř dvacet sedm let. Tedy žádná mladice to nebyla. Masaryk však prý od prvního okamžiku věděl, že Charlotta je pro něj ta pravá!

Ještě v Lipsku se zasnoubili, ale se svatbou Masaryk nespěchal. Zatím nebyl zajištěn. O rok později se ale Charlotta v New Yorku při pádu z vozu zraní. Masaryk se vyleká, sedne v Hamburku na loď a spěchá za ní. Naštěstí než přijede, je už Charlotta v pořádku.

Masaryk se ale rozhodne a rovnou požádá o Charlottinu ruku. Věří si! Co nabízí? Vůbec nic! Jako začínající univerzitní profesor nemůže Charlottě zaručit bezstarostnou budoucnost. Naopak požádá tchána o peníze na tři roky dopředu. Jak troufalé! Šokovaný pan Rudolph Garrigue, ředitel velké protipožární pojišťovny a vážený brooklynský občan, nejprve odmítne. Něco takového není v Americe obvyklé! Pak se ale přemůže a dá mladým do začátku tři tisíce říšských marek a zaplatí lístky na cestu do Evropy. A co víc! Ještě nejméně deset let posílá jakousi apanáž, tedy i v době, kdy už Masaryk působil jako řádný profesor v Praze. Pan Garrigue se ale nikdy nesmířil s tím, že se dcera vdala za muže sice akademicky vzdělaného, ale bez majetku. Ti dva si prostě nesedli!

Svatba se konala v New Yorku 15. března 1878. Zajímavé datum. Tento den v roce 1915 zemřel Masarykovým starší syn Herbert. A co se stalo 15. března 1939, všichni víme.

Tomáš Masaryk si po sňatku přidává ke svému jménu i rodné příjmení své ženy. Stává se z něj Tomáš Garrigue Masaryk. Není to ale žádný americký zvyk, jak se neustále mylně uvádí.

Na zpáteční cestě do Vídně se novomanželé na skok zastaví v Praze. Charlotta je nadšená! Naopak Vídeň, kde se jí narodí dvě nejstarší děti - dcera Alice (1879) a syn Herbert (1880) - jí k srdci nepřiroste. Zbývající děti – Jan (1886), Eleonor (1890), Olga (1891) a Hana (1892) se už narodí v Praze. Eleonor, která se narodila 2. března 1890 a zemřela jako čtyřměsíční miminko v červenci 1890, je v knihách o TGM letmo zmiňována. Naproti tomu o dceři Haně, která zemřela hned po narození údajně v roce 1892, informace chybí.

Charlotta byla skutečně výjimečná žena. Chápající a rovnocenná partnerka, která vždy pevně stála po boku svého manžela. I v dobách, kdy Masaryka nenáviděli či ostouzeli. Ačkoliv pocházela z celkem movité rodiny, dokázala se přizpůsobit chudým poměrům svého muže. Česky se začala učit už ve Vídni a v Praze si češtinu neustále zdokonalovala, i když prý při řeči nepoužívala rody. Odmítala se nechat oslovovat „milostivá paní“, taky „rukulíbám“ nesnášela. Milovala českou literaturu i hudbu. V Praze se sice zapojila do Amerického klubu dam, který založil Vojta Náprstek, ale do české společnosti  zapadla a brzy byla chápána jako Češka.

Po narození syna Herberta se nervově zhroutila a zdravotní problémy ji od té doby už neustále provázely, i když se s nimi snažila bojovat. Depresím se vlastně nevyhnulo ani jedno z dětí Masarykových. Bylo to dědictví Charlottiny americké rodiny.

Nejhůř na tom byla Charlotta v době první světové války, kdy manžel s nejmladší dcerou Olgou emigroval a na tyfus zemřel milovaný syn Herbert. Léčila se i na psychiatrii, dokonce byla zbavena svéprávnosti, což ji paradoxně zachránilo od jistého vězení. Po skončení války už byla jen svým stínem. Funkci první dámy v podstatě nezastávala, připravovala na ni dceru Alici. Zemřela tiše a nenápadně v roce 1923 a pohřbena byla na lánském hřbitově…

Je zajímavé, jak se pohled na Masaryka měnil. V době, kdy spolu s dalšími zpochybnil pravost Rukopisu královedvorského a Rukopisu zelenohorského, byl českou společností nazýván zrádcem a celá rodina byla v nemilosti. Národu se nelíbilo, že Rukopisy označil za padělky, a bořil tak jeho slavnou minulost. Podruhé si vysloužil odsouzení společnosti, když se postavil na obranu Žida Leopolda Hilsnera, který byl nařčen z rituální vraždy Anežky Hrůzové z Polné. A konečně po odchodu do exilu na začátku první světové války byl dokonce odsouzen jako vlastizrádce k trestu smrti. Po skončení války si však vše vynahradil. Vlastně se stal ikonou ještě za svého života. V době první republiky byl až nekriticky zbožňován (nebyl prý tak skromný, jak se psalo, naopak obdiv mu dělal dobře), aby pak byl po roce 1948 naopak zase na indexu. Po roce 1989 se opět zvedla vlna zájmu o Masarykovy. Ostatně zajímavé osudy mají všichni členové rodu…

A na závěr si neodpustím tak trochu kacířskou myšlenku. Vím, že historie nezná kdyby… Přesto - nenapadlo vás někdy, co by bylo, kdyby se „tatíček“ Masaryk nezasloužil o rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československa?

 

Na našem webu jste si mohli také přečíst:

 

   
28.01.2016 - Historie - autor: Jana Ládyová

Komentáře:

  1. avatar
    [19] Jindriska8 [*]

    Opět pěkné a zajímavé čteníSml67

    superkarma: 0 28.01.2016, 22:43:24
  2. avatar
    [18] vladka321 [*]

    gerda — #3Četbu má ve svém repertoáru také Radiožurnál Dvojka, iRádio, Vltava. Je kde si vybrat...Sml16

    superkarma: 0 28.01.2016, 22:43:24
  3. avatar
    [17] kobližka [*]

    gerda — #3 Tu poslouchám skoro denně,bohužel trochu pozměnili koncepci vysílání Sml15 zařadili třeba daleko víc anglicky zpívaných písniček.Vždycky jsem se těšila na noční vysílání Mikrofóra,ted už to není tak zajímavé.

    superkarma: 0 28.01.2016, 21:51:22
  4. [16] Jana Ládyová [*]

    esunad — #14Díky! Tak tuto knihu mám zapsanou už nějaký měsíc v seznamu knih, které bych si ráda přečetla. Osudy Masaryků mě totiž fascinují už delší dobu.

    Dokonce jsem někde četla, že si snad Masaryk s Franzem Josefem tykal. Hodně se také spekulovalo o otcovství statkáře a továrníka Nathana Redlicha.

    Já jsem zase nedávno četla knihu M. Košťálové Rodokmen a soukromí TGM. Byla pro mě velkým zklamáním - jednak se mi nelíbil oslavný styl, jakým to bylo napsané, a taky všechny notoricky známé informace předkládala autorka jako novinky, které právě objevila.

    superkarma: 0 28.01.2016, 21:44:41
  5. [15] iřka [*]

    Sml67

    superkarma: 0 28.01.2016, 21:23:23
  6. [14] esunad [*]

    Nedávno jsem četla knihu Císařův prezident, kde autoři pátrají po letitém drbu, že byl Masaryk synem Františka Josefa, vlastně jeho prvním levobočkem. O tom, že je Masaryk synem císaře jsem četla už dřív. Masaryk se jak inteligencí i vzhledem velmi liší od svých bratrů i "otce" Josefa Masarika, takže kdo ví.

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #16
    superkarma: 0 28.01.2016, 21:04:13
  7. [13] bobani [*]

    Sml67

    superkarma: 0 28.01.2016, 15:57:50
  8. [12] Jana Ládyová [*]

    peetrax — #9Ano, taky jsem to četla, jak ji přišli "zkouknout", že ještě žádnou černošku nikdy neviděliSml16...

    superkarma: 0 28.01.2016, 15:14:27
  9. [11] slávenka [*]

    Kdo ví, co by bylo.Sml80 Karel I. se snažil zachránit R-U, myslím, že bylo i nějaké povstání. Možná bychom byli "pod Rakouskem"...nebo by bylo české království...Sml16. Děkuji za pěkné čtení.

    superkarma: 0 28.01.2016, 13:50:42
  10. avatar
    [10] risina [*]

    Líbí se mi, že se z podobných článků vždycky dozvím něco nového, i když jsou o lidech až notoricky známých...

    superkarma: 0 28.01.2016, 13:47:46
  11. avatar
    [9] peetrax [*]

    Opět moc hezké! Když si přivezl Charlottu, říkalo se na jižní Moravě, že to musí být černoška, když si je z Ameriky. Sml54

    1. na komentář reaguje Jana Ládyová — #12
    superkarma: 2 28.01.2016, 13:08:21
  12. avatar
    [8] gerda [*]

    enka1 — #6 Sml22

    superkarma: 0 28.01.2016, 11:51:57
  13. [7] ZdenaZ [*]

    krásné čtení díky Sml67

    superkarma: 0 28.01.2016, 10:57:02
  14. avatar
    [6] enka1 [*]

    Sml67 , tak o těch dvou holčičkách slyším poprvé

    gerda — #5 a za tímto názorem si pevně stojíSml30

    1. na komentář reaguje gerda — #8
    superkarma: 0 28.01.2016, 09:34:16
  15. avatar
    [5] gerda [*]

    RenataMor — #4 Sml28Sml80

    1. na komentář reaguje enka1 — #6
    superkarma: 0 28.01.2016, 09:23:18
  16. avatar
    [4] RenataMor [*]

    Sml80

    1. na komentář reaguje gerda — #5
    superkarma: 0 28.01.2016, 09:18:39
  17. avatar
    [3] gerda [*]

    vladka321 — #1Český rozhlas 2Sml22 - to je naše stanice právě kvůli mluvenému slovu. A je lepší než televize, nerozptyluje tolik pozornost k obrazu a člověk si pak líp pamatuje, co bylo řečeno.

    1. na komentář reaguje kobližka — #17
    2. na komentář reaguje vladka321 — #18
    superkarma: 0 28.01.2016, 06:30:14
  18. avatar
    [2] gerda [*]

    Poslední otázku si také kladu. Myslím, že bychom na tom špatně nebyli, rozhodně ne víc, než jsme teď a mohli jsme si ušetřit spoustu nepříjemností a řevnivostí. Babička o panu Masarykovi nemluvila nikdy jinak, než o "tatíčkovi". Neměla tolik informacíSml30 Každopádně to byl muž plný života a manželka pro něj byla femme fatale. I když si s ní asi prožil smutné chvíle. Jeho složené jméno předběhlo dobu - hned mi naskočila Lenka Teska Arnoštová, Kateřina Bouda Kašparová - on z toho vyšel ještě dobře. K Masarykovi jde Gariggue hezky, zvlášť, když se dávno nepsal Masařík nebo Masárik po otci.

    superkarma: 1 28.01.2016, 06:28:36
  19. avatar
    [1] vladka321 [*]

    Opět krásné čtení.

    Poslouchala jsem v rádiu rozhlasovou četbu a vzpomněla si na Vás paní Ládyová. Vaše životopisné články by možná byly velikou inspirací pro malá rozhlasová okénka a lahůdkou pro posluchače...

    1. na komentář reaguje gerda — #3
    superkarma: 0 28.01.2016, 00:43:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme