Bulvár

Charita znamená dávat z mála

Slůvko charita pochází z latinského caritás, láska, a to především láska milosrdná, láska k bližnímu. Caritás - charita - je tak základním příkazem křesťanství. Caritás je ovšem také láska praktická, láska skutečně dávající. Jejím příkladem má být vdova, dávající z mála, které má, nebo chlapec, přinášející pět ubohých rybiček a chlebů. A přesto toto málo nakonec stačí k nasycení zástupů, protože je Bohem rozhojněno.

Taková je základní myšlenka charity. Není to samozřejmě myšlenka nějak výlučně křesťanská - i v jiných systémech a kulturách byl kladen důraz na almužnu a na péči o chudé, silný náboj v tomto směru nese například buddhismus, v Evropě to však bylo právě křesťanství, které stálo za vznikem charitativních organizací. Myšlenka charity je od samého počátku něčím víc než jen dáváním almužen - caritás je aktivní a osobní. A tak šily zbožné ženy košile pro chudé, při klášterech byly zakládány sirotčince, chudobince a špitály a nejedna bohatá a vznešená dáma vlastníma rukama pečovala o trpící. Protože caritás je dáváním z mála, z mála našeho času, z mála našich možností, z mála naší ochoty.

Charita provází vývoj euroamerické civilizace od jejích počátků, v některých obdobích a zemích ovšem skoro upadla v zapomnění. A především se zapomnělo, že charita není jen o dávání almužen - o penězích. Je především o tom, co nese v moderní společnosti název dobrovolnictví a co je, například v Anglii, jedním ze základů charity. Caritás totiž neobohacuje jen druhé, ale i nás - a to vždy do té míry, do jaké se skutečně dáváme druhému. Odbudeme-li druhého peněžním darem, který nám nebude scházet, nezískáme sami nic nebo jen málo. Pomůžeme-li však sami vlastníma rukama, dotkneme-li se osobně bolesti a bídy druhého, najdeme-li si ve svých hektických dnech chvíli pro praktickou lásku k bližnímu v nouzi, obohatí to i nás samotné.

A tím nechci umenšovat význam peněžních darů - i ty jsou pro fungování charit nezbytností. Neměli bychom to ovšem se „specializací práce“ přehánět a přenechávat dobročinnost jen placeným odborníkům s tím, že každý děláme to, co umíme. Tak totiž porušujeme jeden ze základních principů caritás, právě ono dávání z mála, třeba i z mála našich schopností, a znemožňujeme vnitřní proměnu, ono rozhojnění daného, které v sobě charita nese.

V dnešní době ovšem není nijak snadné pomáhat. Ono se to hezky řekne, ale hůř dělá - společnost se skutečně čím dál tím víc specializuje, klade se důraz na odbornost a v médiích se žádá především o peněžité dary. Protože je to jednodušší. Jednodušší ovšem neznamená správné. A tak, pokud pro nás caritás opravdu něco znamená, nezbývá, než prorazit tuhle krustu pohodlnosti a lhostejnosti, tohle veřejností, ale i zákony podporované „almužnictví“, a pokusit se přiložit vlastní ruku k dílu. Jak? Například na těchto portálech (zde a zde).

 

 

 

Co říká charita Vám?
Zúčastnila jste se nějaké charitativní akce?
Účastníte se takových akcí pravidelně?
Přispíváte na charitu finančně?
Jaké organizaci a proč?
Dáte na ulici almužnu žebrákovi?
Kupujete si stužky proti AIDS nebo květinky proti rakovině?
Účastníte se adopce na dálku?
Co byste byla ochotna dělat jako dobrovolník?
Máte nějaké zkušenosti s dobrovolnictvím?
Přinesla charita něco Vám?

Podělte se o své zážitky a názory na redakce@zena-in.cz a vyhrajte!

   
19.12.2006 - Společnost - autor: Ivana Kuglerová

Další příspěvky

Komentáře:

  1. avatar
    [102] *Kotě* [*]

    monca13: problém je v tom, že ve Tvém případě, jaký ty popisuješ, by se na Tobě muselo střídat dobrovolníků několik. Dovedeš si představit člověka v produktivním věku, který se osm hodin denně stará o někoho jiného a dělá to zadarmo? Z čeho by žil? Pokud to není mladý člověk, jehož živí rodiče, jeptiška, kterou živí klášter, nebo zámožný rentiér, nemůže přece nikdo zadarmo takovou práci vykonávat... Čili bys asi musela překousnout, že by si Tě mezi sebou "rozdělilo" dejme tomu pět lidí, a bylo by to pro Tebe (a lidi s podobným postižením) přijatelné? To se fakt ptám, protože nevím, do jaké míry je u takového vztahu důležitá důvěra a sympatie a do jaké míry se jedná o běžnou servisní službu... spíš sázím na to první.

    superkarma: 0 25.12.2006, 23:12:13
  2. avatar
    [101] Lavete [*]

    setkala jsem se s dobrovolníky v léčebně dlouhodobě nemocných kam chodili ležícím pacientům číst,povídat si,s chodícími ven na procházky

    superkarma: 0 20.12.2006, 23:45:43
  3. avatar
    [100] monca13 [*]

    medved: dobrovolníků u nás zatím není mnoho a bohužel většina z nich (podle mých informací i zkušeností) je spíš ve velkých městech a mají zájem právě především o podobnou pomoc, jakou popisuješ - dělat společnost dětem nebo starým lidem. Mnohem těžší je sehnat zvláště v menších městech dobrovolníky na těžší fyzickou práci, mnohdy i řadě lidí nepříjemnou - myslím konkrétně pomoc ochrnutým lidem (a nemám na mysli jen doprovody do školy, na vycházky, na kulturní akce, k lékaři atd.). Na tu chybějící pomoc také není potřeba vůbec žádná specializace, dokonce ani školení - znám to z vlastní zkušenosti. Navíc při takové pomoci je většinou potřeba, aby se pomáhající časově přizpůsobil tomu, kdo pomoc potřebuje a ne naopak a pomoc je potřeba i v odpoledních a večerních hodinách (u někoho i v noci), ale většinou to může být nárazově, třeba jen 1/2 hodiny, ale ve stanovenou dobu, aspoň přibližně (rozmezí cca o hodinu dřív nebo později - můj případ). Já mám ve všední dny osobní asistenci 7,00-15,00. Je to souvislá doba, protože osobní asistentka mě nejen obléká, pomáhá mně na mísu a potom s hygienou (když chci práci popsat, musím otevřeně) = fyzická námaha, i když vážím jen cca 50 kg, z větší části mě obléká, pomocí zvedáku mě přesouvá z postele na vozík a zpět, připravuje jídlo (jídlo nevaří, ale připraví na talíř a nakrájí), připravuje nápoje v průběhu dne (většinou vaří čaj a podle potřeby z termosky nalévá), 3x týdně přesouvá do vany a koupe, každý den se mnou cvičí, doprovází mě všude, kam potřebuji, když má právě volnou chvíli, stará se o domácnost - praní, žehlení, když je potřeba mytí nádobí (moje 16letá dcera uklízí, važí o víkendech, taky pere apod.). Bydlím s dcerou a s rodiči, kterým je 81 a 74 let, příbuzní bydlí daleko. Takže odpoledne a o víkendech se o mě stará hlavně maminka (74 let, 45 kg, artróza kyčelních kloubů). Její péče je právě nárazová - cca v 17,30 přesun z vozíku na postel, pomoc na WC (mísu), 20,00 otočení v posteli na bok, 23,00 otočení na záda, pomoc na WC. O víkendu je toho trochu víc, ale jen nezbytná nárazová péče. A to jsem ještě poměrně mladá, mentálně v pořádku, takže pomoc není až tak nepříjemná. Ale dobrovolníci nejsou, ani takoví "dobrovolníci", kterým bych něco zaplatila.
    Takže taková je realita.

    superkarma: 0 20.12.2006, 20:03:35
  4. avatar
    [99] medved [*]

    *Kotě*: nemyslim, ze existuji jen dobrovolnici-specialiste...znama treba chodila do nemocnice na detsky oddeleni cist detem vecer pohadky...sestry na takovy veci nemaji cas nebo ja jsem zamlada pracovala v domove duchodcu a nebyla to zadna odborna cinnost...nase funkce byla "bavic"...proste jsme jim delali spolecnost, pripravovali pro ne nejaky programy, zpivali jim,hrali divadlo a tak...ale hlavni bylo to povidani...aby si meli s kym pokecat...mezi sebou jim to moc neslo

    superkarma: 0 20.12.2006, 12:27:48
  5. avatar
    [98] medved [*]

    Nyotaimori: na druhou stranu, ja bych zase nikdy nedala zadny prispevek na podporu zvirat coz je taky muj osobni nazor, ktery drtiva vetsina lidi nesdili

    superkarma: 0 20.12.2006, 12:22:34
  6. [97] vodena [*]

    Já tedy providelně přispívám na Fond ohrožených dětí. Letos jsem se začala zajímat o adopci na dálku - příspěvek na vzdělání, ale neměla jsem všechny podklady - kontakty, ale bohužel jsem v srpnu přišla o zaměstnání, tak jsem to už nedotáhla do konce, protože si myslím, že to "placení" by mělo být alespoň 5 - let

    superkarma: 0 20.12.2006, 11:04:58
  7. avatar
    [96] monca13 [*]

    *Kotě*:

    superkarma: 0 20.12.2006, 01:00:04
  8. avatar
    [95] monca13 [*]

    kareta: u adopce na dálku ten "bakšiš z ciziny" nejde mimo chápání ani těch dětí, protože vidí, že díky tomu "bakšiši" mohou získat vzdělání a toto vzdělání jim v budoucnosti pomůže najít lepší práci nebo obecně zvýší vzdělanost v jejich zemi. To je to, o co se (marně) snažíme u našich cikánů, kteří v převážné většině o takovou pomoc nemají zájem. Ti lidé v cizině mají zájem a jsou šťastní, že jim tu možnost dáváme a nezneužívají ji. Kdyby se někteří lidé stali "bezmocnými" a pomoc známých by nestačila, velmi rychle by přestali zavrhovat charitu.

    superkarma: 0 20.12.2006, 00:27:36
  9. [94] oriska [*]

    podporuji květinové dny

    superkarma: 0 19.12.2006, 23:51:28
  10. avatar
    [93] *Kotě* [*]

    Vivian: myslela jsem to tak, že sociálně vyspělý člověk by měl automaticky chápat charitu jako svou povinnost. Ve vyspělých zemích tomu tak je.

    medved: na druhou stranu, ono je čím dál obtížnější skutečně fyzicky dělat charitu, pokud se na to přímo nezaměříš, nedáš si to jako profesní náplň - zkrátka proto, že naše společnost je tak roztříštěná a specializovaná. Je to stejné jako ve všech ostatních oborech. Proto je dobré, když člověk dává aspoň peníze. Což mi připomíná, že musím taky ještě rozeslat své Vánoční příspěvky...

    superkarma: 0 19.12.2006, 23:24:14
  11. avatar
    [92] Evik8 [*]

    Pridávam na detské domovy a útulky (hlavne pre psov z útulkov,ale posielať niečo do Afriky či inej chudobnej zeme...to nerobím.Nemám k tomu dôveru,takže preto.Myslím,že aj tak kopec financií skončí vo vrecku niekomu,kto sa hraje na spasiteľa a k tým,kam je to určené dôjde len minimum.

    superkarma: 0 19.12.2006, 23:10:32
  12. avatar
    [91] kareta [*]

    Nyotaimori: jsi aspoň upřímná. Docela rozumím tvému postoji. Taky raději pomůžu svým přátelům (mám sociálně slabé), než pozovat, že mám zájem o chudé v Asii či Africe. Je to taková moda, předstírat, že máme zájem o trpící. Média lobují za charitativní organizace. Nevěřím jim. Viděla jsem na vlastní oči opravdu chudé, oni nejsou bez prostředků, oni jsou CHUDÍ!!!!! Bakšiš z ciziny jde mimo jejich chápání, ale to nejde vysvětlit.

    superkarma: 0 19.12.2006, 23:00:22
  13. avatar
    [89] medved [*]

    Jardine: ano, to mas svatou pravdu taky se vlastne "stydim", ze davam penize a parkrat do roka trochu casu na dopis a nakup darecku...dat cas je daleko cennejsi, ale taky daleko obtiznejsi

    superkarma: 0 19.12.2006, 22:21:20
  14. avatar
    [88] Jardine [*]

    Vivian: dobrovolnictví je skvělá věc, třeba v Británii na tom funguje řada sociálních služeb, které by v jiných zemích musely být placené ... Britové v tom mají tradici. Ovšem být dobrovolníkem znamená dát to nejcennější ... čas. Pro naši "stresovanou" generaci je pohodlnější sáhnout do prkenice a přihodit nějakou stovečku na dobrou věc než věnovat něco ze svého času.

    superkarma: 0 19.12.2006, 22:16:40
  15. avatar
    [87] medved [*]

    Nyotaimori: na to uz se fakt neda nic rict...doufam, ze to, co pises, je jen poza, protoze pokud si opravdu clovek, ktery dela jen veci ze kterych "neco ma", tak to je fakt smutny az politovanihodny

    superkarma: 0 19.12.2006, 22:06:09
  16. avatar
    [84] Vivian [*]

    *Kotě*: souhlasím, až na tu povinnost... Možná to chápu jinak, než jak jsi to myslela, nebo je to jen tím, že při slově "povinnost" nadskakuju téměř vždy, ale klást rovnítko mezi charitu a povinnost mi přijde nesmyslné. A kontraproduktivní. Já třeba moc ráda pomůžu, ale kdyby mě někdo přesvědčoval k dobročinnosti slovy "je to tvoje povinnost", nejspíš bych ho poslala do řiti.
    Není to povinnost. Je to "jen" projev duchovní a sociální vyspělosti člověka. Nikdo není povinen být sociálně vyspělý.

    Souhlasím ale s tím tvým konstatováním, že tady většina lidí neví, jak by mohli aktivně charitu dělat, takže je pro ně jednodušší dát své peníze nějaké organizaci, která to dělá za ně... Myslím, že je to první stupeň toho, jak se tahle společnost dobročinnosti učí. Snad časem postoupíme dál a naučíme se skutečně "dělat charitu" a ne jen dávat peníze.
    Mně se třeba moc líbí idea dobrovolnictví

    superkarma: 0 19.12.2006, 21:42:59
  17. avatar
    [83] Jardine [*]

    Charitativní cítění se v člověku mění tím, jak prochází různými životními zkušenostmi. V pětadvaceti jsem obdarovávala bezdomovce (a jednu bezdomovkyni si dokonce jednou přivedla domů), pak jsem po několik svobodných a bezdětných let sponzorovala zvířátka v ZOO a s příchodem miminka jsem najednou začala prožívat osud dětí v kojeneckých ústavech a začala přispívat na ten v Plzni; dětičkám jsem tam před Vánoci koupila i nějaké hračky. C.S. Lewis ovšem kdysi řekl, že pravý dar na charitu je takový, který způsobí, že si dávající sám kvůli tomu musí něco odepřít ... a tady musím kajícně přiznat, že bych mohla dávat ještě víc.

    superkarma: 0 19.12.2006, 21:40:53
  18. avatar
    [81] medved [*]

    Nyotaimori: samozrejme, je pohodlny rict si, ze ja mam svych starosti dost a jsem vlastne strasne chuda a ty chudy staty si za to stejne muzou samy, protoze jsou to akorat liny nemakacenkove a kdo vi, kam ty penize pujdou....ano, najit argumentu proti jde spousta

    superkarma: 0 19.12.2006, 21:18:50
  19. avatar
    [79] medved [*]

    *Kotě*: ale obecne bych rekla, ze je to i izolovanosti "problemu" od spolecnosti za totace...od izolovanosti postizenych po nemoznost cestovat a videt opravdovou bidu tohohle sveta ale lepsi se to...mam kolem sebe hodne lidi, kterym pripada normalni davat cas prijmu na charitu, protoze je to proste slusne a kazdy slusny clovek by to mel delat....zijeme ve velmi bohate zemi a meli bysme se o sve bohatstvi delit...ackoliv vetsina spolecnosti to tak zatim bohuzel neciti

    superkarma: 0 19.12.2006, 20:12:10
  20. avatar
    [78] edith1975 [*]

    obdivuji každého, kdo nějak přispívá.

    superkarma: 0 19.12.2006, 20:09:10
  21. avatar
    [76] Cinderela [*]

    Milé ženy-in.Pokud někdo víte číslo účtu na pomoc paní Kopáčkové,které vandalové zdemolovali kočičí útulek v Dolních Černošicích,napište mi ho,nebo mi pošlete odkaz.Chtěla bych kočičkám pomoc,ale zavřela jsem si stránku,kde bylo číslo účtu na e-Banku a teď ji nemohu najít.Díky moc.Cinderala-počítačové střevo.

    superkarma: 0 19.12.2006, 18:50:28
  22. avatar
    [75] Lilinka [*]

    Kikinka001: Že tě napráskám

    superkarma: 0 19.12.2006, 17:50:22
  23. avatar
    [74] Kikinka001 [*]

    superkarma: 0 19.12.2006, 17:24:17
  24. avatar
    [73] holcicka 69 [*]

    Pravidelně každý rok posílám složenkou peníze na SOS vesničku ,asi docházejí ,protože mi posílají časopis.

    superkarma: 0 19.12.2006, 16:45:10

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [71] ivana.kuglerova [*]

    *Kotě*: Naprostý souhlas...

    superkarma: 0 19.12.2006, 14:33:46
  2. avatar
    [70] fodorka [*]

    podle mne jsou Cesi stedrejsi nez Slovaci, ku prikladu. Tady se vyzbira vzdy vic penez pro ruzne charity a nemyslim, ze je to jenom tim, ze Cechu je dvakrat tolik. Takze v tonhle zmyslu chvalim Cechy

    superkarma: 0 19.12.2006, 14:21:57
  3. avatar
    [69] *Kotě* [*]

    U nás nemá charita tradici. Respektive tu tradici zlikvidovalo padesát let komunismu.

    Proto bohužel většina lidí neví, jak by mohli aktivně charitu dělat, a je pro ně jednodušší dát své peníze nějaké organizaci, která to dělá za ně. To není žádný odsudek, to je konstatování.

    Navíc také komunistický režim vykořenil z lidí přesvědčení, že charita je běžnou povinností každého, kdo má co dát - což je například běžné v anglosaských zemích, odkud mám bezprostřední zkušenost. Tam lidé například cítí potřebu darovat něco škole, na níž vystudovali, nebo nemocnici, kde se o ně dobře postarali... věc u nás nevidaná neslýchaná.

    Neschopnost charity je jen další ze zmrzačení, kterými se na nás podepsal minulý režim, bohužel...

    superkarma: 0 19.12.2006, 14:07:49
  4. [68] Natálka73 [*]

    stoupla bych si před parlament,tam musí vybrat dost

    superkarma: 0 19.12.2006, 13:48:27
  5. avatar
    [67] reditelka [*]

    Každoročně dávám na Tříkrálovou sbírku ČKCH. U nás v obci se vždy vybere nemalá suma. Jaký však byl můj údiv, když jsem se dozvěděla, že z oblastní charity odmítli pomoct potřebnému člověku od nás ... Neznám případ podrobně, ale zamrzelo mě to.
    Jsme 20 km vzdáleni od města, tak asi je jim to daleko.

    superkarma: 0 19.12.2006, 13:31:10
  6. [66] standa1 [*]

    Byl jsem taky v Africe 2x na stavbě, v Egyptě, a musím říct, že se opravdu prací nepřetrhnou. Ale když vidíte ty dětský smutný oči, tak neodoláte, a vždycky nějaký bakšiš dáte.

    superkarma: 0 19.12.2006, 13:30:19
  7. [65] helip [*]

    Zajímavý článek a také ohlasy!

    superkarma: 0 19.12.2006, 13:20:09
  8. [64] tornado-lou [*]

    http://www.reflex.cz/Clanek21800.html
    to je ono.

    superkarma: 0 19.12.2006, 13:02:29
  9. [63] tornado-lou [*]

    ještěrka.ehp: neco podobnyho jsem cetla v reflexu. zkusim najit odkaz. autor tam dost vyhrocene psal, ze pridelovani penez je tam chaoticky, ze se nerozdeluje potrebnym, ale ten kdo napisou spravny slova do projektu aniz by jim treba rozumneli. a ze ta pomoc tam nema moc vizi do budoucna. zkusim to najit.

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:57:42
  10. avatar
    [62] ještěrka.ehp [*]

    Vždycky jsem souhlasila s charitou na pomoc Africe. Pak tam jel na návštěvu kolega, jehož sestra dlouhodobě pracuje v Tanzánii a z vlastních dojmů i z rozhovorů s ní usoudil, že jediný důvod, proč je v Africe taková bída je, že tam jsou naprosto všichni nehorázný líný nemakačenka a můžou si za to všechno sami. Mno, co si o tom myslet fakt nevím, ale moje přesvědčení přispívat na Afriku už rozhodně není tak skálopevné

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:36:04
  11. avatar
    [61] Meander [*]

    Česká katolická charita byl můj první zaměstnavatel. Tenkrát jsme se nejvíc věnovali uprchlíkům z bývalé Jugoslávie. Dost mě to poznamenalo.

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:29:32
  12. avatar
    [60] ivana.kuglerova [*]

    tornado-lou: No, právě s těma mám blbé zkušenosti . Teda ne že by šlo o zlou vůli nebo něco takového, ale takový chaos a neschopnost něco zorganizovat, jaký předvedli, když jsem s nimi byla na povodních v 97, to jsem snad ještě nezažila... Díky Bohu za Adru a Brontosaury, jinak tam snad ještě někdo musel zachraňovat nás, než abysme byli k užitku...
    Ale třeba se od té doby zlepšili a poučili... Nutno říct, že zápal a ochota jim nesckázely, to zas ne...

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:26:37
  13. [59] tornado-lou [*]

    mikule: treba. nebo jsem myslela na cloveka v tisni. o tech jsem neslysela zadny negativni zpravy.

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:19:46
  14. [58] Vladís [*]

    Přispívat na charitu je určitě dobrá věc, leč nikdy nemůžeme s jistotou vědět, že se dary, ať už finanční či materiální skutečnou dostanou tam kam mají. Ale kdybychom jen pochybovali nikdy bychom na nic nepřispívali. Já osobně se snažím pravidelně přispívat, ať už DMS nebo větší sumou přes účet nebo materiálně (u nás se každoročně koná charitativní sbírka oblečení, elektroniky atd.). Určitě je to dobrá věc, nikdy nevíme kdy budeme potřebovat pomoc my sami.

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:10:02
  15. avatar
    [57] Suzanne [*]

    Raději jedu do konkrétního dětského domova, dám tam oblečení nebo pytel toaletního papíru. Tam vím, kdo konkrétně si s ním utírá zadek. Někdy dám kačku i na ulici, ale výjimečně.

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:09:03
  16. avatar
    [56] mikule [*]

    tornado-lou: unicef je možné podpořit pravidelnou částkou třeba 50 kč trvalým příkazem. Je to organizace, která pomáhá dětem v nouzi/sirotkům, při katastrofách, zajišťují vzdělávání.../

    superkarma: 0 19.12.2006, 12:01:24
  17. avatar
    [55] pastel.ka [*]

    Ať přispívají ti vládní panáci ! mají peněz více než my. Ale oni připívají těma miliardama, které měly zůstat doma. Ale to ne, zůstavají v zahraničí na cizích kontech.

    superkarma: 0 19.12.2006, 11:56:44
  18. [54] tornado-lou [*]

    standa1: ja to citim tak nejak podobne. mam pocit ze prodavat za dvacku umely ruzicky neni moc efektivni forma pomoci. jeze u nekterych velkych organizaci mam zase pocit, ze si zbytecne konkuruji misto co by spolupracovaly. rada bych nejakou organizaci podporovala dlouhodobe a nejen treba penezma, ale musim si dobre rozmyslet jakou.
    medved: taky sem si chtela adoptovat holcicku v indii, ale pritel je dost proti a tvrdi ze kdyby byla indie lip spravovana, tak tam nikdo hladem umirat nemusi a cist muzou taky vsichni. to sem od nej necekala.
    ale kamos rikal, ze by do toho sel taky, tak se po nejakem ditku podivam. ve dvou ty prachy urcite slozime.

    superkarma: 0 19.12.2006, 11:38:27
  19. avatar
    [53] ivana.kuglerova [*]

    heledobr: Uf, tak tohle mě vždycky dovede dostat... Když vidím lidi, co sami nemají moc, jak se snaží dát... Asi jsem sentimentální, ale prostě si nemůžu pomoct...

    superkarma: 0 19.12.2006, 11:26:46
  20. avatar
    [51] medved [*]

    uz nekolik let mam adoptovanou holcicku v indii a musim rict, ze z toho mam dobry pocit rocne si vymenime nekolik dopisu, takze vim, jak se ji dari, dostavam pravidelne jeji vysvedceni i slovni hodnoceni (ted me rozlobilo, ze se flaka v matice ) ....prijde mi to transparentnejsi nez ruzne darcovske sms na buh vi co a hlavne je to pomoc jednomu konkretnimu clovekovi...a protoze osobne povazuju vzdelani za hlavni hodnotu, tak mi prijde dobre na nej prispivat diteti, ktere by se k nemu jinak nedostalo...snad ji to v zivote pomuze

    mrzi me jen jedina vec, manzel to moc nepodporuje...dokonce ted od nej slycham hlasky, proc tu holku jeste podporuju, ze mame vlastni dite, o ktere se starame ale to je fuk, adopce je moje soukroma aktivita a tohle me neotravi

    superkarma: 0 19.12.2006, 11:09:56
  21. avatar
    [50] navia [*]

    Kdysi jsme tohle řešili v práci a jeden kolega, který se o to dost zajímal mi řekl, že právě Unicef je jedna z organizací, které mají nejvyšší procento "vlastních nákladů". Jak jsem koupila, tak prodávám

    superkarma: 0 19.12.2006, 11:00:01
  22. avatar
    [49] dzijana [*]

    Rikina :taky mám doma nějakou složenku od Fondu ohrožených dětí.Zajímalo by mě kolik jsou náklady na takovou kampaň?

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:59:18
  23. avatar
    [48] pupik paja [*]

    Já přispívám darcovskými sms na Kapku naděje , atd . a jinak na ulici květinkový den , světluška , srdíčkový den atd.

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:48:59
  24. avatar
    [47] kareta [*]

    nemám ráda citové vydírání

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:43:47
  25. [46] jitkamarsalkova [*]

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:43:43
  26. avatar
    [45] Kocicka [*]

    s tímhle naprosto souhlasím charita není jen o penězích i když bez nich by to nešlo...jako v jiných oblastech života.

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:36:45
  27. [44] Rikina [*]

    Teď před vánoci se zřejmě roztrhl pytel s dopisy od různých organizací - pomalu denně mám nějaký ve schránce. Vždycky hned se složenkou, samozřejmě... ale tón některých těch dopisů je takový, že bych jim nepřispěla snad ani omylem. Domáhají se příspěvků způsobem vyděračským až agresívním, zejména zde tolik vychvalovaný UNICEF, a pak ještě Fond ohrožených dětí patří k těm razantním žadatelům.

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:35:28
  28. avatar
    [43] Salazarka Zmijozelová [*]

    Tak a po tom článku , co jsem si teď přečetla v novinkách o zdemolovanym útulku pro kočičky, kašlu na lidi úplně! Nezasloužej si nic!!!! udělat takovou prasárnu!!!

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:34:19
  29. [41] MartinaC [*]

    taky nikam neposilam neb jak pak clovek vidi jak to nekdo zproneveril ci ukradl,radeji to davame primo tam kde vime na co to je. Po tete posilame obleceni a hracky pro deti do domova a aspon vime ze to se tam opravdu dostane.

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:28:19
  30. [40] heledobr [*]

    omlouvám se - místo turekulozou má být slovo tuberkulozou

    superkarma: 0 19.12.2006, 10:11:08

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme