Zdraví

Cévní mozková příhoda – mozková mrtvice. Osudová hrozba pro nemocného, jeho blízké i okolí

Onemocnění srdce a cév (kardiovaskulární onemocnění, KVO) představují vedoucí příčinu smrti ve všech zemích západní civilizace, Českou republiku nevyjímaje.

Na druhé straně jsou však tato onemocnění vnímána populací jako sice závažná, ale léčitelná (terapie některých, např. infarktu myokardu, se opravdu neuvěřitelně zlepšila) a lidé se obávají spíše jiných skupin onemocnění. Následující řádky by měly přinést trochu více realismu do tohoto našeho uvažování, alespoň ve vztahu k mozkové mrtvici.

brain

Cévní mozková příhoda (CMP), mrtvice, „mozkový infarkt“ nebo anglicky „stroke“, je jedno z nejzávažnějších onemocnění v zemích západní civilizace včetně ČR. Je třetí nejčastější příčinou smrti (v ČR dokonce druhou). CMP je časté onemocnění. Za rok na něj umírá více téměř 11 tisíc osob, přepočteno na den je to přes 30 úmrtí denně (vzpomeňme tragické nehody autobusů, jak nás všechny zasáhnou desítky mrtvých). Hospitalizací s touto diagnózou je v ČR téměř 60 000 za rok, praktičtí lékaři registrují za rok 26 000 nemocných pro CMP. Co je skutečně téměř neuvěřitelné, je délka pracovní neschopnosti u nemocného s CMP. Ta činí více než 150 dní.

Ve srovnání s dalšími státy na tom ČR není nijak dobře. Výskyt CMP je 300/100 000 obyvatel, průměr Evropy je 90–140, USA lehce přes 200.

Následky mozkové mrtvice

Následky mozkové mrtvice jsou uvedeny v následující tabulce. Ta ukazuje jednak na to, že CMP může nemocného zahubit, současně však dokumentuje fakt, že dokonce i v případě, že nemocný akutní situaci přežije, jeho život bude pravděpodobně velmi významně ovlivněn. Mnoho pacientů má poruchu řeči (komunikace obecně, někdo nemluví, někdo nedokáže porozumět…), poruchu hybnosti (téměř polovina nemocných je ochrnuta na polovinu těla). Čtyřicet procent nemocných je odkázáno na pomoc další osoby. Důsledky takového postižení jsou samozřejmě významné nejen pro pacienta a jeho rodinu, mají ale také celospolečenské, socioekonomické důsledky.

  • 1/3                                                fatální, smrtelná
  • 30 %                                             umírá do roka
  • 50–60 %                                      pětileté přežití
  • 15 %                                             porucha řeči
  • 22 %                                             porucha chůze
  • 45 %                                             hemiparéza (ochrnutí na polovinu těla)
  • 40 %                                             závislost na pomoci druhé osoby!

Prodělaná CMP představuje riziko recidivy. Do 5 let je to 20–40% nemocných, u kterých proběhne další CMP.

Léčba

V odstavci o léčbě je třeba zdůraznit především faktor času. Jestliže CMP začíná, je třeba si to uvědomit a co nejrychleji se dostat do specializované péče. Urgentní léčba ve specializovaném komplexním cerebrovaskulárním centru nebo na „iktovém centru“ je tím úspěšnější, čím dříve ji nemocný dostane. Proto je třeba znát základní příznaky, a pokud si jich všimneme, okamžitě volat rychlou záchrannou službu. Americká společnost pro CMP vytvořila snadnou pomůcku pro diagnostiku základních příznaků.

Pojem, který bychom si měli pamatovat, je F A S T (Face – tvář, pokleslý koutek, vytékající sliny, Arm – paže, neschopnost udržet předmět, asymetrie pohybu pravé a levé paže, Speech – řeč, neschopnost mluvit nebo i obtížné rozumění řeči, Time – co nejrychlejší transport).

Jistě existují i další varovné příznaky počínající CMP. V každém případě je skutečně zásadní, aby byla nemocnému co nejrychleji poskytnuta pomoc. Tzv. trombolýza se může provést pouze do 4,5 hodiny od vzniku příznaků, další léčebné metody ještě za 6–8 hodin. Ale čím později, tím hůře! Platí, že: ČAS JE MOZEK. Musíme si uvědomit, že každou minutou zanikají 2 miliony mozkových buněk a je zničeno na 14 milionů nervových spojení!

Prevence

V současné době se provádějí v řadě center intervenční výkony přímo na mozkových cévách. I když je léčba účinná, přeci jen je nesrovnatelně lepší, když dokážeme CMP předejít. A prevenci představuje účinná intervence rizikových faktorů.

Velmi významné riziko představuje nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tu je třeba léčit nebo v případě, že fibrilace síní přetrvává, je potřeba zavést léčbu protisrážlivými prostředky, tzv. antikoagulancii (laicky, možná nesprávně se jim říká „léky na ředění krve“).

Na vzniku CMP se podílejí samozřejmě také známé rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo porucha metabolismu tuků, např. zvýšený cholesterol. Ty je třeba u každého identifikovat a léčit. Nesmíme podceňovat ani význam rodinné zátěže.

Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM

Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha

   
21.10.2016 - Zdraví - autor: (red)

Komentáře:

  1. [3] bobani [*]

    je to vše o lidech a na štěstí, které buď máte nebo ne .

    superkarma: 1 21.10.2016, 09:54:48
  2. [2] Andreadornova [*]

    Boros — #1to snad ne? Někdy lidi snad ani neuvažují nad tím co říkají Sml15

    superkarma: 0 21.10.2016, 07:14:11
  3. [1] Boros [*]

    Ten co nejrychlejší transport mě pobavil- sanitek málo a když už pacienta naloží lítají s ním od čerta k ďáblu, kde si ho vezmou. Zlatá hodina většinou v háji. A odvoz autem rovná se čekání v čekárně. Dokonce jsem se už setkala s větou :"a to fakt v 80 chcete řešit?".

    1. na komentář reaguje Andreadornova — #2
    superkarma: 0 21.10.2016, 06:55:11

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme