.

Cestopis Thajsko: Začátek dovolené – zatracený ztracený zelený batoh na Ao Nang

Cestování

Cestopis Thajsko: Začátek dovolené – zatracený ztracený zelený batoh na Ao Nang

V mém prvním článku jsem vás navnadila na to, jak krásná místa vám popíšu ze své cesty po Thajsku. Nedá mi to, abych se s vámi nepodělila o několik vtipných historek. Nevím proč, ale přitahuji prekérní situace, a ty se mi dějí právě na cestách.

Naštěstí vždy dobře dopadnou. Když pominu nejhorší historku – onemocnění v Indonézii kvůli infikovanému komárovi, musím zkonstatovat, že přezdívka „katastrofa“ na mne občas sedí. Tedy, chci říci, že si ji občas připustím.

Dopředu jsem se tajně děsila, co se stane v Thajsku. Řekla jsem si ale, že pokud se nebude historka týkat zdraví, bude to všechno úsměvná záležitost. A tak tomu bylo i se ztraceným batohem. I když mi na první den dovolené tato situace rozladila náladu. Ale naštěstí – vše dobře dopadlo.

Popíšu to stručně. Letíte Praha – Ammán – Bangkok – Krabi, jste na cestě 24 hodin, takže padáte únavou a vaše smysly jsou otupělé. Na letišti v Krabi popadneme batohy a řítíme se k místnímu autobusu, který odveze turisty na 26 km vzdálenou pláž a turistické středisko Ao Nang. Hodíme batohy na horu batohů ostatních, a protože nastupujeme jako poslední, bus už je plný, rozjede se a staví až na Ao Nang. Vystupujeme jako poslední, já popadnu svůj zelený batoh a těším se, jak si dám sprchu a převlíknu se do lehkých věcí, protože venku je i večer 30 stupňů a já mám furt na sobě džíny...

V pokoji ale zjistím, když rozvážu šňůrky, že můj batoh není můj, ale nějaké Báry Procházkové z ČR! Popadne mne únavová hysterie, co budu dělat a kde je můj batoh s věcmi...

batoh

batoh

Toto je ten cizí batoh...
Večer jsem se tomu smála, druhý den mě až do večera smích přešel.

Volám tedy do kanceláře shuttle busů a hlásim výměnu batohů. Ta holka nebo paní jela s námi v busu a prostě odešla s mým batohem. V tom mumraji, ještě byla tma, se to nejspíš snadno mohlo stát.

Ráno zase volám na tu centrálu, jestli někdo nehledá batoh. Bohužel nikdo. Mají na nás telefon a ozvou se, když se někdo přihlásí. Jdeme tedy na místní turistickou policii a vysvětluji jim situaci s výměnou zeleného batohu. Dobře, vše si zapíšou a vyzvou mne, abych jim batoh donesla. Hm, to se mi zrovna nechce, raději bych vypátrala majitelku a s tou si batoh vyměnila… Je poledne, jdeme na oběd, ztrátu batohu nikdo nenahlásil… jdu se tedy podívat do obchodů, že si koupím něco letního na sebe, což mě uvádí do vzteku, protože všude mají jen „stánkařské“ umělohmotné šaty nebo trička.

Jsou dvě odpoledne a stále nic se neděje s mým batohem. Říkám si – ta druhá žena má stejné pocity jako já a určitě ten batoh hledá… ale kde?

Půjčili jsme si motorku a vyrazili jsme ještě na letiště, což byla poslední šance nějakého styčného bodu. Dojedeme 26 km na letiště a v kanceláři Air Asia je v koutě opřený můj zelený batoh! To bylo radosti! I když nás čekala cesta na motorce ještě jednou zpět na Ao Nang pro ten cizí batoh, pak zase zpátky s tím cizím, aby nám ho vyměnili, a konečně do hotelu s mým batohem. Kdybychom tam zavolali, ušetřili bychom si jednu cestu a nemuseli jsme ujet na motorce 100 km za odpoledne… K večeru nám přišel od Air Asia e-mail, jestli náhodou nedošlo k výměně batohů... ale to už jsme seděli na motorce a řešili jsme nalezené věci.

Vysvětlím vám to – výměna proběhla už na letišti a já si toho při té únavě nevšimla. Paní Bára marně čekala na svůj zelený batoh, a když už na pásu osaměle kroužil furt dokola ten můj, došlo jí, co se stalo. Nadávala (jak říkal letištní úředník, byla velmi naštvaná a křičela) a nechala ten můj v kanceláři s tím, že se jim určitě ozvu. Tak se také stalo, jen mě zmátla má utvrzená představa, že jsme si ho vyměnily v tom buse. Takže o to se to zpozdilo… Samozřejmě jsem se jí omluvila a obě jsme se historce zasmály s úlevou, že každá máme své věci. A mě a mé rodině konečně začala příjemná dovolená. Mimochodem – „katastrofa“ se tímto odehrála hned na začátku a pak už bylo vše v pohodě... až na to, že jsme málem zapálili rezort od lítacího lampionu štěstí, ale k tomu se dostanu, až budu psát o ostrově Kho Phangan.

batoh

Batohy vypadaly úplně stejně! Tohle je ten můj.

Odkazy, které by vás mohly zajímat pro dovolenou v Thajsku – v oblasti Kho Tao, Kho Phangan a Kho Samui:

Čtěte také:

   
21.01.2015 - Exotika - autor: Klára Křížová

Komentáře:

  1. avatar
    [9] Veroula [*]

    Klára Křížová — #5Tak prý ne, v Thajsku nebyla...asi jiná Bára Procházková.

    Mně by to i sedělo, obě děláme v cestovním ruchu a nevěřili byste, kolik lidí si na letišti vezme cizí zavazadlo. Kufry jsou si podobné, jmenovku spousta lidí nekontroluje... taky bych nadávala, kdyby si někdo vzal můj kufr.

    superkarma: 0 28.01.2015, 10:00:45
  2. avatar
    [8] elly [*]

    Klárko, letos sjedeme tu Bretaň a příští rok se asi necháme inspirovat. Je to úžasné, už první článek mě úplně nalákal!

    superkarma: 0 22.01.2015, 09:16:29
  3. avatar
    [7] kobližka [*]

    Dobrodružství mám ráda,ale buď na papíře,nebo ve filmu.To vás teda obdivuju,na takovéhle cestování bych neměla nervy Sml16 Sml23

    superkarma: 0 21.01.2015, 23:20:21
  4. avatar
    [6] Jindriska8 [*]

    Pěkně zážitkySml67

    superkarma: 0 21.01.2015, 14:48:25
  5. [5] Klára Křížová [*]

    Veroula — #3Byla v prosinci na Ao Nang?

    1. na komentář reaguje Veroula — #9
    superkarma: 0 21.01.2015, 12:41:00
  6. avatar
    [4] enka1 [*]

    Sml67 Tyhle cestopisy moc ráda čtu, i když samotnou by mě to nelákalo

    superkarma: 0 21.01.2015, 09:17:01
  7. avatar
    [3] Veroula [*]

    Báru Procházkovou znám, je to moje kolegyně Sml16. Pokud tedy jméno není smyšlené. Sama jsem v Thajsku byla cca před 12-ti lety, také s podobně velkým batohem, naštěstí se mi nikde nezatoulal. Udělali jsme si takový menší okruh středním Thajskem, byli jsme na Koh Changu a na Koh Samet. Ráda bych se do Thajska vrátila, až mi to naše rodinná situace dovolí, opravdu moc se mi tam líbilo. Na Koh Changu jsme byli 10 dní v jednom velmi prostém resortu, bydleli jsme v chatičce č. 0, která se nacházela na vysokých kůlech na břehu moře, při přílivu byla voda i pod námi, nádhera. Teď v těchto místech prý stojí luxusní resort.

    1. na komentář reaguje Klára Křížová — #5
    superkarma: 0 21.01.2015, 09:02:15
  8. [2] Klára Křížová [*]

    gerda — #1Ten batoh se ale nosí jen když se někam stehujete a přenášíte ho. Nejdná se o žádné dlouhé túry.. V dopravních prostředcích leží v zavazadlovém prostoru nebo někde jinde. Je to v takové destinaci praktičtější než kufr

    superkarma: 0 21.01.2015, 07:57:14
  9. avatar
    [1] gerda [*]

    Páni, v tom vedru mít přes celá záda tenhle batoh, tak padnuSml30 Já v létě U NÁS nesnesu cokoliv na zádech, natož pak toto a tamSml52 Obdiv je na místěSml67

    1. na komentář reaguje Klára Křížová — #2
    superkarma: 2 21.01.2015, 07:07:49

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Akce pro čtenářky: Velikonoční pečení a vaření s Globusem
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?

Náš tip

Doporučujeme