Bulvár

Cesta za zlatem

Penízky, penízky, penízky…. A maso!

Za osamostatnění jsem bojovala vždy intenzivně a téměř přez mrtvoly. Důvod nebyl v tom, koupit si cokoliv k čemu mi zabloudila mysl. Snad touha dokázat mým rodičům, že to dokážu navzdory tomu, že mi neustále opakovali, že to tak jednoduché není.

A tak se stalo. Bydlela jsem sama, chodila jsem do práce. Kupovala jsem kafe, čaj, toaletní papír, platila vodu, elektřinu, plyn a (k mému pozdějšímu zděšení nad nepříliš dobrým životním rozhodnutím) hypotéku.

Cítila jsem se jako vítěz  nade všemi. První měsíc a půl. Pak ovšem přišla první facka od kruté reality. Z oficiálního pracovního poměru se mi dostávalo financí sotva 50% při srovnání s tím, co jsem vydělávala po brigádách před ofiko nástupem. Při plném nasazení již ovšem brigády nebylo možné zvládat, a tak se v mém žaludku usadil kámen krutých rozměrů.

Inu usedla jsem jednoho krásného večera s papírem a tužkou a kalkulovacím přístrojem a jala se počítat. A zjistila jsem, že s mým (na tu dobu poměrně úspěšným) platem to prostě nevyjde. Resp. mi nezůstane na jídlo ani kačka a k mytí bych musela používat klasické mýdlo, které má poměrně dlouhou životnost. Moje konto chudlo závratnou rychlostí. Vrátila jsem se k brigádám. Při práci. A dále počítala a rozjela projekt: Jak přežít!

Prosit u rodičů o oběd nepřicházelo v úvahu, navzdory tomu, že jsem byla neustále zvaná. Neutuchající hrdost mě hnala kupředu jako oslíka mrkev.

Začala jsem plnit bojový plán. Peníze z práce + brigády po odpoledních a víkendech stačily na měsíční výdaje + základní (!) budget na jídlo. Od té doby nenávidím rohlík s taveňákem či pouze s různými typy margarínů.

Dovolenou jsem trávila v matičce Praze na různých brigádách (zástupy za dovolené – asistentky apod.), které mi k mému překvapení přinesly za dva týdny dvakrát tolik, co moje měsíční čistá gáže. A byly prašule na pračku, rychlovarnou konvici a ledničku.

Díky praxi z nadnárodních společností jsem ukořistila zajímavé pracovní místo. Brigády po večerech a o víkendech přestaly být nutností. Jediné, co mi doposud chybělo, byl můj vytoužený standart a to maso, maso, maso, víno a kvalitní sýry v neomezeném množství. (dovolená v Chorvatsku či Karibiku mi nic neříká). Jakkoliv to vyzní, přesně tohle je můj životní sen.

A tak směle pokračuji ve svém bojovém plánu. Za svůj profesní život jsem se 4x stěhovala, 5x jsem změnila zaměstnání a nadále se držím hesla – oslíku následuj svoji mrkev.

Ke splnění tématu článku: neutrácím za oblečení, za šperky, za dekorativní kosmetiku, za kadeřníka. Nechutné částky utrácím za maso - jídlo, alkohol, cigarety, auto, naftu.

Sstream03

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Tak takovou vůli a pracovitost nelze než obdivovat. A navíc položky, za které utrácíš, muži patrně velice ocení. Není nad společné koníčky. Simona

A co vy milé čtenářky? Za co nejraději utrácíte a co vám naopak za výdaje nestojí? Dokážete si vydělat, nebo žijete z ruky do úst? Na vaše názory, nápady, rady i úvahy se těšíme na adrese:

redakce@zena-in.cz

   
30.11.2009 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. [8] VladkaZabka [*]

    Cesta za zlatem se v mém případě nekonala, naopak. Přišla jsem pěkně na buben, teď jsem to dočasně zaplácla půjčkou, ale ta se musí, co nejrychleji splatit, je to lepší. Naštěstí je to nebankovní půjčka, kde jsem si nastavila výši splátek sama.

    superkarma: 0 18.02.2015, 09:45:12
  2. avatar
    [7] Japina [*]

    To heslo o oslíkovi se mi fakt líbí. Jsi pracant, dotáhneš to daleko (nejen do Karibiku).

    superkarma: 0 30.11.2009, 12:04:18
  3. avatar
    [6] átéčko [*]

    SStream — #5 Tak makej, to ti přeju!Sml79

    superkarma: 0 30.11.2009, 11:28:35
  4. avatar
    [5] SStream [*]

    za přez se moc omlouvám, normálně se mi to nestává...  Stydím se až za roh Sml15

    1. na komentář reaguje átéčko — #6
    superkarma: 0 30.11.2009, 11:09:47
  5. avatar
    [4] SStream [*]

    Právě s muži to byl asi největší kámen úrazu, jelikož se na mě zpravidla lepili ti, kteří ve mně jaksi viděli svůj životní cíl Sml30 Inu i z toho jsme se poučili a podobné atypy mi už snad nehrozí Sml24

    superkarma: 0 30.11.2009, 11:09:05
  6. avatar
    [3] femme [*]

    mi-ki — #1  asi přeZ, co? Sml58

    superkarma: 0 30.11.2009, 11:08:04
  7. avatar
    [2] mi-ki [*]

    Tedy v prvni vete na titulni strance :)

    superkarma: 0 30.11.2009, 11:02:03
  8. avatar
    [1] mi-ki [*]

    Ta hrubka v prvni vete boli >

    1. na komentář reaguje femme — #3
    superkarma: 0 30.11.2009, 11:01:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme