Bulvár

Cesta na Lomničák

Někdy kolem r.1955 dostal tatínek poukaz k zájezdu do Tater.

Ale - právě v období vánočních svátků. Takovou příležitost jsme si ale nemohli nechat ujít! Natěšeni na zážitky jsme jen zběžně pár dní předem jako děti dostaly dárky, i stromeček byl ustrojený. Zatímco se ostatní horečně připravovali na Štědrý den, my jsme horečně balili.Štědrý den jsme prožili ve vlaku.

Po příjezdu do zotavovny bylo půjčování lyží a saní. Já s tatínkem budeme lyžovat, maminka s malým bráškou sáňkovat. Jak jsme byli po cestě unavení, tatínek si vypůjčil dvoje svázané lyže - kratší a delší a šli jsme se najíst a odpočívat.

Pozdě jsme zjistili zradu lyží : dlouhé byly s vázáním pro malé boty, kratší byly OBĚ LEVÉ! Výměna za jiné možná nebyla, i tak se na všechny nedostalo.

Takto "vybaveni"jsme další vánoční dny lyžovali, zprvu na loučce a pak jsme si troufli na sjezd pod lanovkou na Skalnaté pleso. Stopa byla vyhrnutá a vyjetá jen pro jednoho lyžaře, bariéry sněhu po obou stranách úzké cesty byly tak vysoké, že se ani nedalo pořádně spadnout, jen se odrážet do stran. Tímto koridorem jsme se umláceni dostali dolů. Co by se tenkrát dalo očekávat od lyžařů z Polabí ! Sáňkovat prý taky nešlo, úprava svahu se nedělala.

 Další den jsme se všichni rekreanti vypravili lanovkou na Lomnický štít. Jenže! Dojeli jsme na Skalnaté pleso a odtud po menších skupinkách měla následovat cesta jinou lanovkou na vrchol.

V několika málo okamžicích se zvedla sněhová vichřice. Byli jsme jako v mléce. Čekali jsme dlouho a netrpělivě se vyptávali personálu, jak to asi potrvá . Prý - jsme na to zařízeni, ve sklepě si půjdete pro matrace na spaní, jídlo taky máme...

Až k večeru se bouře utišila, byla však spadlá lana a než vše opravili a zkontrolovali, bylo šero. Jak rádi jsme nastupovali do kabiny lanovky, ač v nás byla malá dušička! Za tmy jsme dorazili do své zotavovny. Další dny nám přinesly už jen procházky s horským průvodcem i trochu toho "lyžování". Na Lomničák jsme se raději dívali zezdola.

   Po mnoha letech jsme na tato místa zajeli znovu v létě s vnučkami, ty z toho měly ale jen legraci a...

"Babi, povídej, jak jste jeli z toho Lomničáku. Chachááá...! Pateta

Úplný Anděl na horách. Včera jsem taky v TV viděla kus Homolka a tobolka a to zase bylo jako z mého dětství. Stejně chodila oblečená moje máma a taky jsme byli v mých 6ti letech poprvé ve Špindlu na lyžích. A jeli jsme na úplně stejné lanovce obdivovat "panorámata" - mám z toho ještě fotku. Taky vás fascinuje, že na sedačkách nebyl nikdo zahrazen proti pádu? Simona

Napište nám, milé čtenářky, jaká je vaše zimní pohádka? Letošní nebo jiná, těšíme se na všechny. A hlavně na fotky! Adresa:

redakce@zena-in.cz

   
22.02.2010 - Blog redakce - autor: Simona Škodáková

Komentáře:

  1. [3] Pálivka [*]

    Hezký příběh. Jo hory jsou zrádné a nejen v zimě.

    superkarma: 0 22.02.2010, 15:28:37
  2. avatar
    [2] Věrulinka [*]

    Sml30Sml67 pěkný čtení Sml59Sml67Sml30

    superkarma: 0 22.02.2010, 13:17:12
  3. avatar
    [1] delfi.na [*]

    Úplně jak Anděl na horách Sml30

    superkarma: 0 22.02.2010, 11:59:46

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme