.

Český turista není barbarem, naopak vždy byl a bude velmi kulturním člověkem!

Cestování

Český turista není barbarem, naopak vždy byl a bude velmi kulturním člověkem!

Také byste nemusela dělat nic jiného než cestovat a už jako malá jste snila o tom, jaké by to bylo být průvodkyní cestovního ruchu? Pak čtěte dále, přinášíme vám rozhovor se ženou, která sen mnohých z nás zhmotnila ve svou každodenní realitu...

Tou šťastnou ženou je PhDr. Jolana Kopřivová Myslivcová, která si prakticky dennodenně plní svůj životní sen – je průvodkyní cestovního ruchu a taktéž ředitelkou TYRKYS, školy kultury podnikání v cestovním ruchu, celoživotní edukaci průvodců. Co vše tato práce obnáší a jací jsou čeští turisté? Nejen o tom jsme si nad šálkem kávy s Jolanou popovídali…

ccccJolano, jak dlouho se věnujete práci v cestovním ruchu?
Tato práce je prakticky mým celoživotním posláním. Jelikož jsem vždy milovala historii a chtěla jsem své znalosti předávat dalším lidem, bylo pro mne průvodcovství ideální volbou. Prováděla jsem tedy vlastně už jako studentka.

Předpokládám, že v tuto dobu jste prováděla v Česku?
Ano, začínala jsem na Pražském hradě a poté i v zahraničí. Nejprve jsem prováděla české turisty v zemích takzvaného východního bloku a po revoluci jsem začala s klienty jezdit i do západních evropských zemí a i dalekých destinací, jakými jsou například Thajsko, Seychely apod.

Řekněte nám, čím vším by měl správný průvodce vynikat?
Tak hlavně by měl milovat cestování (smích) a také musí ovládat nejlépe dva světové jazyky. Dále by měl být osobou společenskou, komunikativní, učenlivou, musí mít chuť na sobě neustále pracovat a vzdělávat se, neboť tato práce obnáší celoživotní vzdělávání, a v neposlední řadě je také nutné, aby byl vnímavý vůči kulturním rozdílům, neboť si musíme vždy uvědomit, který národ ve které zemi právě provádíme.

V cestovním ruchu se pohybujete značnou řádku let. Můžete nám říci, v čem se současné cestování změnilo?
Cestování v 21. století je zcela jiné, a to hlavně díky internetu. Klienti jsou díky němu diametrálně odlišní od těch z dob minulých, jsou i mnohem náročnější na průvodce jako takového, chtějí, aby jim byl partnerem, a to si žádá všeobecný přehled. Na druhou stranu i samotný průvodce má díky internetu snadněji dostupné informace, může být neustále on-line a například ihned si zjistit otevírací dobu konkrétní památky apod. Například taková aplikace Google Street View je pro nás velkým přínosem, jelikož si můžeme dané destinace a místa projít on-line, což je velké ulehčení.

ssss

Když se zaměříme na českého turistu, jak se změnil právě on?
Český turista byl vždy velmi kulturní – je to člověk, který se obvykle velmi zajímá o památky, muzea a historii. Před rokem 89 byl samozřejmě rozdíl v tom, že lidé nemohli cestovat mimo východní blok, a pakliže se dostali na západ, snažili se toho během zájezdu stihnout co nejvíce, jelikož nevěděli, zda se do dané lokality ještě někdy vůbec vrátí.  Věci pro něj byly nové, vzácné a program byl obvykle velmi časově náročný, abychom toho stihli vidět co nejvíce. Dnes tomu ale už tak není. Klienti vědí, že se bez problémů mohou do destinace, kde se jim líbí, vrátit, a tomu je samozřejmě uzpůsoben i program.

ffff

Pokud ještě zavzpomínáme na vaše první zájezdy s klienty v devadesátých letech, kam jste nejčastěji vyráželi?
Nejoblíbenější byly spíše kratší výlety jako například do Paříže, Benátek, Vídně. Přespávalo se obvykle v autobuse, což samozřejmě dnes už tak nebývá. Klienti byli ochotni toto takzvané příkoří podstoupit, jelikož byli šťastní, že mohou svobodně cestovat. Co se týká pobytových zájezdů, začínali jsme klasickými destinacemi jako Itálie, Španělsko, Řecko. Ty jsou ale u českých turistů oblíbené i dodnes.

O českých turistech se traduje mnohé – například že kradou, či se v zahraničí chovají nevhodně. Jak je vnímáte vy, opravdu se v cestovatelské etice natolik lišíme od jiných národností?
Jak už jsem uvedla, český turista je a myslím si, že vždy bude velmi kulturní! To, zda se někdo takto nevhodně chová, nezáleží na národnosti, ale na tom, jakým je člověkem, jakou má povahu. Spíše než národnost je určující sociální vrstva, ze které pochází. Ze své praxe mohu říci, že 99,9 % turistů jsou výborní lidé a také velmi záleží i na samotném průvodci a jeho profesionalitě. Jakou skupinu si uděláte, takovou ji budete mít.

gggg

V současné době mnoho lidí cestuje na vlastní pěst a bez cestovních kanceláří. Myslíte si, že tento fakt bude pro cestovní kanceláře jednou likvidační?
Víte, to je velmi individuální. Pokud narážíte na současnou mladou generaci, pak je samozřejmé, že tito lidé, kteří již nemají jazykovou bariéru, více cestují na vlastní pěst. Ale také je mezi nimi řada takových, kteří využívají takzvané eurovíkendy, jež jsou v kompetenci cestovních kanceláří – mnoho lidí tedy své cesty kombinuje. Cestování s cestovními kancelářemi stále dává lidem komfort a jistotu, a to je neoddiskutovatelným faktem. Zájezdy se prodávaly a prodávat se budou.

Jolano, prozradíte nám, kde momentálně se s vámi mohou naše čtenářky setkat?
Ráda (smích). Až do začátku letních prázdnin mohou vaše čtenářky využít mých průvodcovských služeb na Pražském hradě a v Praze, pak možná vyjedu do zahraničí, to ale ukáže až čas.

Děkujeme vám za rozhovor a přejeme mnoho spokojených klientů!

Čtěte také:

   
14.05.2015 - Zahraničí - autor: Veronika Pavlíková

Komentáře:

  1. avatar
    [3] kobližka [*]

    OlgaMarie — #2 Stejný postřeh mám i já. V roce 1984 jsme se vraceli s folklórním souborem ze Švýcarska,na celnici nakoukl celník do autobusu a běžel za kolegou se slovy:"Ty vole,Franto,pojď se podívat,voni se vrací všichni!" Ovšem prohlídky byly velmi důkladné a ponižující.Všichni jsme měli neodůvodněný strach.

    superkarma: 0 14.05.2015, 12:32:48
  2. avatar
    [2] OlgaMarie [*]

    Maria28 — #1 Dnes je to už úsměvné. V roce 1981 jsem se vracela ze třídenních závodů z Belgie s čsl. reprezentací v OB. Všichni jsme si před hranicemi oblékli repre derzy a naprosto jsme vytočili celní a pasovou kontrolu v Rozvadově, když na otázku, kolik lidí zůstalo venku, uslyšeli, že se vracíme všichni.Na 3 z nás chtěli vidět, co si vezou a během půl hodiny jsme odjížděli. Smutně až závistivě na náš autobus koukali lidé z demontovaných aut vracejících se turistů. Když jsme se vraceli v roce 1987 z Norska, tak to byl v Habarticích masakr, který ani nelze popsat a to jsme se vraceli také všichni. Z autobusu jsme museli vyložit vše, každý ke své hromadě a prohlídka fuj, fuj, fuj.

    Dnes to na parkovištích v cizině vypadá, že jede z ČR parta alkoholiků, jak čekají, až jim řidič prodá pivo.Sml30

    1. na komentář reaguje kobližka — #3
    superkarma: 0 14.05.2015, 09:22:06
  3. [1] Maria28 [*]

    Absolvovala jsem také nástavbu cestovního ruchu, tenkrát byla jediná v Karlových Varech. Z celého studia si pamatuju, že nemáme vodit turisty po ulicích kde je lešení, výkopy apod a ať se modlíme (za hluboké totality), aby nám v cizině žádný turista neumřelSml30

    1. na komentář reaguje OlgaMarie — #2
    superkarma: 0 14.05.2015, 06:54:10

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme