Vedení českých firem má o problematice rovných příležitostí žen a mužů jen povrchní znalosti – neorientuje se v jejím rozsahu a praktických důsledcích. Jejich majitelé (majitelky) a personalisté (personalistky) tuto problematiku nevnímají jako důležitou. Nejsou připraveni/y přijímat specifická opatření. To jsou dva ze závěrů výzkumu Rovné příležitosti mužů a žen v českých firmách, uspořádaného Gender Studies.
 
Zodpovědnost za problematiku slaďování profesního a rodinného, respektive osobního, života přenášejí tyto firmy na stát – na úroveň centrálních orgánů a legislativy. Samy nepociťují společenskou (spolu)odpovědnost za uplatňování rovných příležitostí žen a mužů.

Vedení firem se shodla v názoru, že ženy jsou při příjmu do zaměstnání v porovnání s muži v nevýhodě. Majitelé (majitelky) a personalisté (personalistky) tvrdili/y, že nemohou dodržet rovné příležitosti mužů a žen při přijímání do zaměstnání prý z objektivních důvodů. Podle jejich názoru existují profese, které může vykonávat pouze muž, nebo naopak pouze žena. Někteří/ré přenášeli/y toto hledisko i na profese, kde platit nemusí. Celkově se ale shodli/y v tom, že žena je na trhu práce znevýhodňována kvůli tomu, že zátěž péče o domácnost a rodinu leží právě na ní.

Zástupci a zástupkyně firem se též shodli/y v názoru, že existuje platová diskriminace na srovnatelných pozicích. Nikoli prý však ve firmách, které zastupovali/y. U malých a středních firem je podle výzkumu typický přístup, že platová nerovnost začíná již při přijímání do zaměstnání.

Z analýzy vyplynulo, že postoj zaměstnavatelů a zaměstnavatelek k úpravám pracovní doby je poměrně vstřícný. Zkrácené pracovní úvazky však vnímají jako nevýhodu: „jsou ekonomicky náročnější, dva zaměstnanci na čtyři hodiny se nerovnají jednomu zaměstnanci na osm hodin“. V diskusi nad tímto závěrem byl slyšet i opačný názor – že zkrácený úvazek je především nevýhodný pro zaměstnance (zaměstnankyně). „Zaměstnavatel chce, aby tam byli/y více hodin než čtyři, protože u těch, co jsou na plný úvazek zase očekává, že tam budou dvanáct hodin. Je to začarovaný kruh. Navíc těm na poloviční dává stejně práce jako těm na úvazek plný. Jen mají polovinu času. Když nestíhají, zůstávají déle. Pokud odcházejí přesně, když jim ´padla´, zaměstnavatel je často propustí,“ řekla novinářka přítomná na tiskové konferenci Gender Studies.

Výzkum se dotázal i na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Vedení firem řeší návraty z ní podle zákoníku práce. U běžných zaměstnankyň (s mužem na rodičovské dovolené se žádná dotázaná firma nesetkala) se zaměstnavatelé (zaměstnavatelky) nezabývají vytvářením opatření, která by jejich návrat po rodičovské dovolené usnadnila. Manažerkám naopak vycházejí vstříc. Odpovědi zněly i takto: „Finanční ředitelka má jako těhotná úplně jiné podmínky, má k dispozici notebook, telefon, stále je v kontaktu… Je přirozené, že se člověk jinak chová k manažerovi, kterého chce a potřebuje, než k řadovému zaměstnanci…“

Výzkum prokázal odpor vedení firem ke zřizování dětských koutků a k finanční spoluúčasti ve školkách. Hlavním důvodem jejich odmítání koutků se ukázalo očekávání značných finančních nákladů spojených s materiálním zabezpečením a s požadavky státní správy na hygienu a kvalifikaci personálu. V českých firmách není též podle výzkumu obvyklé vytvářet pro ženy zvláštní programy týkající se slaďování profesního a rodinného života. Za umělý problém mnoho zástupců (zástupkyň) firem označilo sexuální obtěžování. To s problematikou rovných příležitostí téměř nespojují.

Zástupkyně Gender Studies v rámci tiskové konference, kde zveřejnily výsledky výše zmíněného výzkumu, představily také probíhající projekt „O rovnosti s firmami“. Ten se zaměřuje na motivaci zaměstnavatelů (zaměstnavatelek) k zavádění programů rovných příležitostí na pracovištích, testování úprav ke slaďování soukromého a pracovního života, právní analýzy a konzultace. Projekt začal v lednu letošního roku a skončí na Silvestra roku 2008.

Zdroj: www.ta-gita.cz

Reklama