Špatné zkušenosti s Českou poštou máme asi všechny. Věčně nedoručované dopisy a balíky, kupa výzev k vyzvednutí, někdy i druhých výzev s tím, že první výzvu jste nikdy ani neviděla. Což o to, jsme pracující lid a v době, kdy listonoška obíhá baráky, prostě doma nejsme, ale co když ano? Taky vás tak dokáže vytočit, když jste celý den doma, odpoledne jdete vybrat schránku a najdete tam výzvu k vyzvednutí zásilky? Odůvodnění: Adresát nezastižen…

Nedá se říct, že to takhle funguje všude, ale výjimky mezi vzornými pracovníky se vždycky najdou. Byla jsem svědkem spousty věcí, díky mé pracovní zkušenosti na jedné pobočce České pošty, a některé věci mi byly i vyprávěny jako „veselé historky z natáčení".

 

Lenost – největší přítel doručovatelky

Každý si chce usnadnit nějakým způsobem práci, kterou dělá. Najde si svůj systém, při kterém se tolik nenadře, a tak ho práce více baví. Doručovatelky si taky rády usnadňují práci. Proč se tahat s hromadou dopisů, když stejně nikdo dopoledne není doma? Tak si některé než hezky vyrazí do svého rajónu, vyplní dopředu výzvy, a pak je jen ležérně rozháže do schránek. Proč se taky přesvědčovat o tom, zda je někdo doma? Takhle má tašku o nějaké to kilo lehčí. Tohle se u nás na pobočce dělalo běžně.

No a když už lenost vygraduje na nejvyšší mez, neobtěžuje se ani s vypisováním výzvy. Však bude mít ještě jednu možnost někdy za tři týdny. Takže vám může zásilka, na kterou čekáte, ležet na poště několik dní bez vašeho vědomí. Pošta si asi občas myslí, že je naší povinností zákazníka chodit se na svoje zásilky osobně doptávat.

 

„Ztracené“ balíky

Taky se vám někdy stalo, že se vám někde cestou od odesilatele ztratil váš balíček? Nebo jen jeho obsah? No, vždyť chudák pošta toho má tolik, že se to prostě stát může. Balík je pojištěný, a vy tudíž nejste nijak ve ztrátě. Záhada zmizelého balíku však nikdy rozluštěna nebyla, a ani nebude. Pravda je totiž taková, jak mi bylo vyprávěno, že na některých pracovištích pošty je pár černých děr v podobě jejich zaměstnanců. Ti stráví všechno. A udělat si radost novým mobilem, CD či DVD nebo nějakou kosmetikou, to přece nemůže vadit. Kdo jiný by to lépe využil než ten, kdo si to poctivě – ztratí…

 

POZOR KŘEHKÉ!!!

Víte, jak vás vždycky na postě šikanují s vylepováním různých nálepek na balíčky s označením, jak se má se zásilkou zacházet, a ještě si za to musíte připlatit? Věřte, že ve většině případů mají tyto nálepky jen estetický účinek, a to ještě špatný. Nikoho nezajímá, zda je v balíku něco rozbitelného. Hlavně že se do toho dá dobře kopat a hezky se to klouže po linu. Věřte mi, byla jsem toho svědkem.

Někteří zaměstnanci, kteří mají na starosti převoz zásilek z malých pošt na ty hlavní, se s balíky vůbec nemazlí. Jistě, v nějakých jejich stanovách je napsáno, že „velmi křehká zásilka“ má být zabalena tak, aby vydržela pád z 1,20 m, ale bohužel to do dálky nikdo nestanovil. A tak se přímo před mými zraky odehrála scénka, kdy řidič poš'tácké Avie vzal tento křehký balíček a hodil ho z nakládací rampy až dozadu nakládacího prostoru auta. Balík se tak proletěl 2 metry vzduchem a s jemným zařinčením dopadl na podlahu. Koneckonců, střepy přece přinášejí štěstí.

 

Oblíbená zábava v dlouhých chvílích

Znáte tu oblíbenou pánskou hru, kde dvaadvacet chlápků v trenýrkách se honí za tou kulatou věcí a snaží se jí dostat do protihráčovy sítě, natažené na železné konstrukci? Fotbal se tomu, myslím, říká. Nikdy jsem netušila, že fotbal je oblíbenou hrou i pracovnic na přepážkách, hlavně na té mé poště (a prý nejen na té). Ne ne, nemají s sebou fotbalový míč, mají vaše zásilky. Sice se díky své hranaté podobě moc nekutálí, ale dobře kloužou. A dveří je na poště dost, takže branky taky nechybí.

Ať mi příště ta vedoucí na poště neříká, že za poškození balíku opravdu nemůže!

 

Máte také špatné zkušenosti s poštou? Ztratila se vám tam někdy zásilka, kterou jste posílala nebo očekávala? Jaké výmluvy použili její pracovníci? A co poškozené balíky? Dostala jste nějaký takový?

Reklama