Firma vyrábějící hygienické prostředky a pomůcky uveřejnila výsledky výzkumu při příležitosti Světového dne mytí rukou. Na dotazy odpovídalo 524 lidí v České republice a 512 na Slovensku. Z výsledků vyplynulo, že si lidé sice myjí ruce průměrně desetkrát denně, ale rozdílně posuzují situace, které mytí rukou vyžadují.

Po použití WC si nemyje ruce asi 1 % Češek a Čechů, tedy přibližně 100 000 obyvatel naší země!

Po práci na zahradě či v dílně dbá na hygienu rukou přibližně 85 % lidí.

Pohlazení domácího miláčka donutí použít mýdlo asi 78,7 % osob.

Po podání ruky cizímu člověku si umyje ruce 28,8 % Čechů a 40,3 % Slováků.

I když z výsledků vyplývá, že si oba národy myjí ruce přibližně desetkrát denně, realita bude nejspíše jiná a lidé se snaží dělat lepšími.

ruce

Co všechno hrozí

Na neumytých rukou se můžou objevit zástupci z širokých koutů živočišné říše, největší rizika nám přináší bakterie, viry a parazité. Většinou se jedná o onemocnění přenášená fekálně-orální cestou, lidově zvaná „nemoci špinavých rukou“.

Největší a nejčastější hrozbou je virová hepatitida typu A, s  nadsázkou označovaná jako nemoc špinavých rukou a jehel. Po inkubační době 15–30 dní dochází k rozvoji zánětu jater doprovázenému žloutenkou, jejíž závažnost stoupá s věkem nemocného. V nejtěžších případech dochází k jaternímu selhání, dobrou zprávou je, že proti hepatitidě A existuje očkování. V exotických zemích existuje také riziko infekce hepatitidou typu E, která má často bouřlivější průběh.

Čtěte také:

Dalším strašákem především pro malé děti jsou rotaviry, které bývají nejčastější příčinou kojeneckých průjmů. Infekční dávka je velmi nízká, a proto se onemocnění často vyskytuje v epidemiích. V České republice je prognóza onemocnění dobrá, ale v rozvojových zemích často dochází k  úmrtí z dehydratace. I další viry jsou zodpovědné za průjmová onemocnění, která jsou typická svým přenosem v rámci stravovacího zařízení, například školní jídelny nebo v domácnosti.

Špinavýma rukama se také může přenášet dětská obrna, která je od června roku 2005 v Evropě vymýcena. V ostatních částech světa se však stále vyskytuje a ve 2 % případů způsobuje poškození nervového systému.

Za akutním průjmovým onemocněním bakteriálního původu může být jakákoliv bakterie, která se běžně vyskytuje v lidském střevě. Při přenosu špinavýma rukama přímo do úst dochází k rozvratu střevní mikroflóry a vzniku průjmů různého stupně závažnosti.

Zejména pro cestovatele navštěvující země s nižším hygienickým standardem platí výstraha důsledné hygieny dvojnásobně. Na cestách se můžete setkat s onemocněními, jako je břišní tyfus, bacilární úplavice či cholera, jejichž výskyt je v Evropě velmi redukován.

Existují i případy, kdy je nositelem patogenních bakterií osoba připravující pro ostatní stravu. Pokud nedodržuje základní hygienické zásady, může svým strávníkům připravit nejen chutný pokrm, ale i infekci v podobě břišního tyfu nebo stafylokokové enterotoxikózy či virových průjmů.

Výčet všech hrozeb a rizik nám uzavírá skupina parazitů. Nejčastější parazitární onemocnění v ČR je giardióza, projevující se akutním průjmem a hrozící zejména v místech nahloučení osob, zejména v mateřských školách. Dalším typickým onemocněním dětského kolektivu je enterobióza způsobená roupem dětským, který klade svoje vajíčka v perianální oblasti, což vede k svědění postižené oblasti a dalšímu přenosu pomocí kontaminovaných rukou. Zdá se, že velmi častou infekcí je i  toxoplazmóza, přenášená na člověka z kočičí stolice.

Mýt, či nemýt? Mýt, ale správně!

S mytím rukou je to stejné jako s čištěním zubů, existuje mnoho postupů, ale jenom několik jich přináší pozitivní výsledky. Níže je popsán nejčastější postup, celá procedura by měla trvat 30–60 vteřin:

1. Navlhčete si ruce vodou.

2. Aplikujte dostatek mýdla na pokrytí celého povrchu rukou.

3. Třete ruce dlaní o dlaň.

4. Třete pravou dlaní o hřbet levé ruky se zaklesnutými prsty a naopak.

5. Třete dlaní o dlaň se zaklesnutými prsty.

6. Třete hřbety prstů o druhou dlaň se zaklesnutými prsty.

7. Krouživým pohybem třete levý palec v sevřené dlani a naopak.

8. Opláchněte si ruce vodou.

9. Ruce pečlivě osušte ručníkem na jedno použití.

10. Použijte ručník k zastavení kohoutku.

Samozřejmě, že nemusíte postup mytí rukou dodržovat zcela přesně, ale když se postupu budete alespoň přibližně držet, snížíte tím riziko nákazy na úplné minimum a můžete se tak vyhnout nepříjemným onemocněním. Důkladná hygiena rukou u dětí by měla platit dvojnásob, protože dětský organismus je k infekcím z vnějšího prostředí mnohem více citlivý.

Zdroj: uLékaře.cz

Reklama