„Miláčku já už to nesnesu, chci se s tebou rozejít!“
„Kočičko, a nepočká to na přestávku, nevidíš, že hrajeme přesilovku?“

Tak nějak může vypadat konverzace náhle osamělé, traumatizované ženy, sledující svého muže před televizní obrazovkou v české, slovenské, finské, švédské, ruské a jiné hokejové kotlině. Mistrovství světa ve sportu, kde se deset hráčů honí po ledě za pryžovým černým nesmyslem, koncem minulého týdne začalo.

Přiznávám, jsem fanda a dnes odpoledne v 16.15 budu sedět před plátnem jako přikovaný a má duše bude trýzněna výkonem našeho týmu. Budu v euforii, když budeme vést, má duše se bude krčit v koutku v depresi z případné prohry, pokud budeme prohrávat.

Ale někde okrajem své mysli tuším, hrd na své pozorovací schopnosti, že můj protějšek mé pocity nesdílí, ba že dokonce nese hlášku, „Miláčku, začíná mistrovství světa v ledním hokeji, uvidíme se za 14 dní!“ nelibě.

Pojďte si se mnou o tom zítra popovídat. Vysvětlete mi, čím to je?

Nebo vy to tak nemáte? 

Nebo je to u vás opačně, když dávají mistrovství světa v krasobruslení, v gymnastice nebo aerobiku, jste fanynka vy a nejde vás od televize odtrhnout?

Nebo dokonce organizujete dovolené podle toho, kde se koná jaké MS nebo OH?

plavky v českých národních barváchNa vaše příspěvky k tématu čekám a velmi se teším na redakčním e-mailu:

redakce@zena-in.cz

Nejzajímavější příspěvek odměním plavkami v českých národních barvách

 

Reklama