Spotřebitelský průzkum z května 2018 potvrdil, že Češi jsou ve výběru poměrně konzervativní, ale jednoznačně preferují čerstvost, kterou spolu s chutí jako klíčovou vlastnost chleba uvedlo přes 70 % dotázaných. Následovalo propečení (29,5 %), trvanlivost a složení (přes 26 %), přičemž to, z čeho je chléb vyroben zajímá především vysokoškolsky vzdělané.

„Máme vlastní pekárnu na 46 obchodech Tesco, kde si chleba sami zaděláváme i pečeme. Na druhou stranu chlebový sortiment patří k nejvíce lokálním položkám v sortimentu pekařských výrobků. Momentálně spolupracujeme s několika desítkami lokálních dodavatelů. Vidíme, že zákazníci mají svoje specifické chutě, které se liší region od regionu. Uspokojit jejich potřebu nám pomáhají právě lokální dodavatelé a této spolupráce si velice vážíme,“ vysvětluje Jaroslav Heptner, specialista pekárenské výroby společnosti Tesco.

S čerstvostí jako alfou a omegou výběru souvisí i fakt, že 70 % respondentů uvedlo, že kupuje chléb nebalený, a to buď půlku (47,5 %) nebo celý pecen (44 %), přičemž 14 % z nich tak činní denně, 32 % obden a 31 % alespoň 2 krát týdně. Balený a krájený chléb vyhledává přes 27 % spotřebitelů.

„Výsledky průzkumu ukazují, že Češi u chleba oceňují především jeho čerstvost a chuť. Přestože při výběru dominuje stále klasický konzumní chléb (Šumava), rychle roste poptávka po speciálních žitných, vícezrnných či celozrnných chlebech, za které si zvláště vzdělanější populace neváhá připlatit. Třetina Čechů nakupuje chléb v pekařských speciálkách, což je pro náš obor i budoucnost pekařiny zvláště potěšující faktor,“ konstatuje výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Jaromír Dřízal.

Místem nákupu je nejčastěji vybraný supermarket (téměř 63 %), něco málo přes 27 % spotřebitelů pak pro svůj chléb míří do samostatného pekařství. Poněkud překvapivě pak u obecných faktorů výběru spotřebitel řeší více původ chleba, resp. jeho výrobce (téměř 24 %) než cenu, která je hlavním kritériem výběru jen pro necelých 15 % konzumentů především z řad střední věkové kategorie a osob se základním vzděláním.

Co se týká skladování chleba, tam má český spotřebitel rezervy. V igelitovém sáčku, což je podle pekařských odborníků vůbec nejméně vhodný způsob skladování, jej uchovává přes 39 % dotázaných, následuje ukládání do tradičního chlebníku (35 %), až následně jej balí do plátna či utěrky (přes 8 %). Pouhých 7,5 % spotřebitelů pak chleba mrazí.
Nejčastěji je český konzument ochoten utratit za 1 kg, resp. pecen chleba částku mezi 21 – 30 Kč, do 50 Kč je pak ochotno utratit téměř 30 % dotázaných, zvláště těch s vyšším vzděláním.

*Průzkum realizovala agentura Ipsos v květnu 2018 na reprezentativním vzorku populace ČR.

Reklama