Černý kašel patří mezi vysoce nakažlivá onemocnění dýchacího ústrojí. Přenáší se kapénkovou infekcí. Po kontaktu s nakaženým jedincem onemocní 80 až 90 % neočkovaných osob. Vyznačuje se typickým kokrhavým kašlem, který trvá několik týdnů, až 100 dní.

ockovani

Nejvíce ohrožení: novorozenci a malí kojenci

Černý kašel nejvážněji postihuje novorozeňata a kojence s nedokončeným očkováním. Miminka jsou v České republice očkována tzv. hexavakcínou, která se podává ve čtyřech dávkách. Ochrana proti očkovaným nemocem tak plně nastupuje až po několika měsících života, do té doby jsou děti vystaveny riziku nákazy infekčními nemocemi včetně nákazy černým kašlem. V posledních letech u nás došlo ke třem úmrtím spojeným s tímto onemocněním. Ve všech případech se jednalo o dosud neočkované kojence, kteří se nakazili od členů rodiny.

Nejčastější přenašeči: dospělí

Očkování, které jedinec získá v rámci povinného dětského očkování, již v dospělosti plně neúčinkuje, a většina dospělých proti nemoci není chráněna. Černý kašel sice zdravého dospělého neohrožuje na životě, nicméně z něj dělá nebezpečného přenašeče. Vzhledem k tomu, že u dospělých může průběh černého kašle připomínat spíše chřipku, nemusí nemoc poznat, a často jim není ani správně diagnostikována. Mohou tak nakazit své blízké, zejména ještě neočkované děti, aniž by o tom věděli.

Příznaky nemoci

U nejmenších mívá černý kašel závažný průběh. Chorobu mohou doprovázet vážné zápaly plic, selhání krevního oběhu, centrálního nervového systému a těžké celkové onemocnění, na jehož následky mohou děti i zemřít. Mezi další příznaky plně rozvinutého onemocnění se řadí typické záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle. Tyto mohou trvat i řadu týdnů. Mnohdy je nemoc spojena se zvracením, rapidním úbytkem váhy nebo celkovým vyčerpáním. Kvůli urputnému kašli může dojít až ke zlomeninám žeber nebo ke vzniku kýly.

Očkování nefunguje dlouhodobě

Povinné očkování u nás bylo zavedeno v roce 1958. Do té doby se černým kašlem ročně nakazily desetitisíce lidí a stovky nemocných, především nejmenších dětí, na následky choroby zemřely. Zavedení povinné vakcinace přineslo významný pokles nemocnosti i úmrtí. Od roku 1990 však u nás výskyt černého kašle opět narůstal. V souvislosti s tím se zjistilo, že je potřeba proti této nemoci přeočkovávat častěji, a v roce 2009 bylo zavedeno povinné přeočkování 10 až 11letých dětí. V současnosti se s černým kašlem léčí stovky pacientů ročně. Onemocnění se v dobře proočkované populaci šíří jen minimálně. Je tedy důležité, aby si každý jedinec hlídal aktuálnost svého očkování.

Možnosti prevence

Nejvhodnější prevenci představuje očkování. V rámci povinného očkování se u nás proti černému kašli chrání miminka (hexavakcína - čtyři dávky do 18 měsíců života) a přeočkovává se mezi pátým a šestým rokem a mezi desátým a 11. rokem života. Dospělí by si měli obnovit očkování vždy po 10 až 15 letech v rámci přeočkování proti tetanu.

Černý kašel v číslech

Očkování proti černému kašli nepůsobí dlouhodobě. Pokud si očkovaní jedinci nehlídají pravidelné přeočkování přibližně po 10 letech, nejsou proti nemoci chránění.
U dospělých má černý kašel často atypický projev. Nemusejí tudíž ani poznat, že trpí touto nemocí. Po celou dobu mohou nakazit své okolí, zejména miminka, která ještě nejsou proti nemoci chráněná očkováním. Pokašlávat přitom mohou až 100 dní.
2,6 Dospělý člověk obvykle prodělá mírnou formu pertuse průměrně dvakrát až třikrát za život.
33 % Onemocnění je často přehlíženo, nepoznáno a nediagnostikováno. Až třetina dospělých s dlouhotrvajícím kašlem má pertusi, aniž by o tom věděla.
67 % Podle studií se nejčastěji novorozenci nakazí černým kašlem od členů nejbližší rodiny: od matky (32 %), sourozenců (20 %) a otce (15 %).
¼ Za čtvrtinu nemocných novorozenců mohou prarodiče, vzdálená rodina, zdravotničtí pracovníci, chůvy, pediatři a další lidé, kteří pečují o dítě nebo s ním jen přijdou do styku.
Ochranné látky přenesené z matky na novorozence účinkují jen krátkodobě. Jejich schopnost ochránit novorozeně před nákazou černým kašlem mizí v průběhu čtvrtého až osmého týdne života. Ve věku dvou měsíců pak 95 % všech dětí nemá proti černému kašli protilátky.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) narůstá výskyt černého kašle u dětí do jednoho roku věku. 85 % všech úmrtí na černý kašel je u dětí do dvou let věku.
3 V České republice podlehly černému kašli v posledních letech tři malé děti. Vždy se jednalo o očkováním ještě nechráněné jedince, které nemocí nakazil člověk z jejich blízkého okolí.
1 Člověk je jediným zdrojem nákazy černého kašle, neexistuje žádný přírodní ani zvířecí zdroj bakterie černého kašle.

  • Věděli jste, že...?

  • Před zavedením očkování patřil černý kašel mezi hlavní příčiny úmrtí dětí na celém světě.
  • Navzdory desítky let trvajícímu očkování je černý kašel nejhůře kontrolovaným onemocněním, které je preventabilní očkováním. I dnes je pátou až osmou nejčastější příčinou dětské mortality.
  • Nakazit se černým kašlem můžete pouze od člověka s tímto onemocněním. Nemoc se přenáší kapénkovou infekcí a dolet infekčních kapének je 90 až 150 cm.
  • Očkování proti černému kašli poskytuje imunitu na 3 až 12 let, proto je nutné se pravidelně přeočkovávat, imunita po vakcinaci proti pertusi klesá s věkem.
  • Jak dlouho je nemocný člověk nakažlivý pro své okolí - koncem inkubační doby, po celé období kašle (může trvat až 100 dní), často i v rekonvalescenci.

MUDr. Kateřina Fabiánová, epidemiolog, Státní zdravotní ústav v Praze

Reklama