Novinky

Černé myšlenky lidi nejvíce napadají ve středu

Z průzkumu o smrti, který v roce 2013 realizovala agentura STEM/MARK, jednoznačně vyplynulo, že se o smrti neradi bavíme. Nevíme, jak informace uchopit, otázky nás spíše zaskočí. Zdá se ale, že se to až tak netýká sociálních sítí, kde přece jen nejsme tolik zaskočeni, když není komunikace vedena z očí do očí.

smrt

A tak se na internetu a sociálních sítích mluví o smrti poměrně často. Analýza, kterou od začátku roku 2014 až do jeho konce sledoval Tomáš Studeník, autor projektu Životpoživotě.cz, přinesla zajímavé výsledky. Tak třeba ty s počtem příspěvků, které dokazují, že debaty o smrti jsou naopak na internetu velmi čilé: „Minimální počet denních příspěvků se zmínkou smrti je 99, maximum za den bylo 995 a průměrně proběhne českým internetem a sociálními sítěmi 262 příspěvků o smrti denně.“

V průběhu dnů v týdnu se o smrti hovoří nejvíce ve středu. Nejméně smrťácké dny jsou pátek a sobota, zajímavé ale je, že absolutně největší frekvence debat o smrti probíhá ve středu mezi 16 a 20 hod. Monitoring sociálních sítí na téma smrt probíhal ve druhé polovině roku 2014.  

A jelikož je tématem smrt, co si zahrát o brilantní krimiromán Temné kouty od autorky bestselleru Zmizelá, Gillian Flynnové? Napište nám v komentáři v diskuzi pod tímto článkem čeho, nebo při čem, jste se v poslední době nejvíce báli? Nejzajímavější komentář oceníme knihou.

Temnekouty

Vydalo nakladatelství Knižní Klub.

   
18.03.2015 - Redakční novinky - autor: Kristina Vodičková

Komentáře:

  1. avatar
    [25] Mickey Mouse [*]

    selinka — #15 Bát se budoucnosti je hloupé. Budoucnost sami vytváříme a vše co děláme, děláme pro zlepšení současnosti, aby v budoucnu bylo lépe.

    Ale chápu pochyby, je těžké se rozhodnout, jakou budoucnost doopravdy chceme a co pro to udělat. Zvlášť když každý člověk si přeje jinou budoucnost.

    superkarma: 0 18.03.2015, 15:56:10
  2. avatar
    [24] hubajda [*]

    bojim se dceru ktera ma nador v hlave ktery nejde operovat bojim se rodice ted o vanocich mel tatinek mozkovou prihodu ten stres a strach je hroznej take se bojim o manzela je diabetik a stale se prepina je stale v praci vcetne vikendu v praci ma stres a ted nove se pridal stres o tchana ma rakovinu v posledni fazi ,clovek stale bojuje s nejakym strachem a proto by se lide mely chovat k sobe slusne a vazit si kazdeho dne nikdy nevi kdy bude ten posledni

    superkarma: 0 18.03.2015, 15:17:36
  3. [23] Rikina [*]

    knihovna — #21 Tak malá soukromá pekárna, údajně všechno "domácí", žádné zmrzlé polotovary, to pak člověk nečeká zákeřnost. Inu, poučila jsem se. Sml80

    superkarma: 0 18.03.2015, 14:43:32
  4. [22] knihovna [*]

    Pentlička — #17 Taky se bojím o své rodiče, jsou pořád fit, i když přes 70, ale bojím se té skutečnosti, až tu nebudou, kolikrát mě to rozpláče. Vím, čas zahojí a spousty čtenářek už rodiče nemá. Musím se těšit z toho, že jsme stále spolu. Ale černé myšlenky přepadávají Sml22

    superkarma: 0 18.03.2015, 14:12:06
  5. [21] knihovna [*]

    Rikina — #18 To jsou nápady kupovat takovéto nesmysly v pekárnách. Lepší je vytvořit svačinky doma Sml58

    1. na komentář reaguje Rikina — #23
    superkarma: 0 18.03.2015, 14:09:32
  6. [20] knihovna [*]

    Tak o tuto knížku bych ani nestála. Ještě číst o hrůzách! Brrr. Samozřejmě, že má každý strach o své blízké o sebe a z jiných věcí! Strach nás svazuje a vycucává. Je to zlý pán, když přeroste a omezuje nás nebo ničí. Radši o něčem veselejším, příště, prosím.

    superkarma: 0 18.03.2015, 14:08:11
  7. avatar
    [19] selinka [*]

    Rikina — #18 čekala jsem, žes ho snědla a bála se něčeho úplně jinýho, např. doběhnutí na wc v pravý čas Sml57

    superkarma: 0 18.03.2015, 14:05:01
  8. [18] Rikina [*]

    Hm. Tak já jsem se ráno bála, že na ten anglický rohlík, co jsem si koupila k svačině, pod slaninu kydli kečup, než to zapekli. Vypadalo to jaksi podezřele. No a obavy se potvrdily, je tam kečup, takže nemám svačinu a vyhodila jsem dvacku za onen rohlík zbytečně. Jo jo, život není procházka rozesmátou Moskvou, protivenství a příkoří číhají na každém rohu. Sml80

    Tento příspěvek není soutěžní, ana knihu nechci, děkuji pěkně. Sml57

    1. na komentář reaguje selinka — #19
    2. na komentář reaguje knihovna — #21
    superkarma: 0 18.03.2015, 13:20:06
  9. avatar
    [17] Pentlička [*]

    O svoje děti se bojím, i když už jsou dospělé. Tuhle byla dcera 2 dny nedostupná a já šílela, samozřejmě se mi rozjely myšlenky, že se jí něco stalo, že se vybourala v autě, že ji někdo přepadl, že je smrtelně nemocná nebo zraněná ... děs, běs. Jinak se moc bojím o moji tchyni, je jí už téměř 88 let. No a bála jsem se o moje rodiče, neuměla jsem si představit, že bych o ně přišla, a umřeli.Sml15 Své vlastní smrti se nějak moc nebojím, jen se bojím umírání, aby to nebylo moc dlouhé a aby to nebolelo. Na smrt myslím poměrně často, nejen ve středu.

    1. na komentář reaguje knihovna — #22
    superkarma: 0 18.03.2015, 13:16:46
  10. [16] theplana [*]

    Tak to nevím, žádné nemám ani v ostatní dny.Sml30

    superkarma: 0 18.03.2015, 13:01:09
  11. avatar
    [15] selinka [*]

    delfi.na — #13 však to tak můžeš pojmout a napsat, já to taky tak vzala Sml16 jinak je přece jasný, že skoro všechny příspěvky budou o strachu o blízké Sml80

    anebo o budoucnosti cicinka — #14 Sml54 Čiči, to se pak ale musíš bát o celou planetu, otázka pak zní ne jestli děti dostudují a budou mít práci, ale jestli budou žít v míru, jestli nás planeta ještě uživí a dá dost vody ....čistě existenční pochyby.

    1. na komentář reaguje Mickey Mouse — #25
    superkarma: 0 18.03.2015, 12:54:43
  12. avatar
    [14] cicinka [*]

    Já se bojím budoucnosti....... mých dětí........

    1. na komentář reaguje selinka — #15
    superkarma: 0 18.03.2015, 12:34:33
  13. avatar
    [13] delfi.na [*]

    když mému muži doktor stanovil diagnozu rakoviny Sml15... teda nemáte tam lepší téma, třeba, kdy jsme se nejvíce báli a ne v poslední době?

    To bych zavzpomínala na to, když jsem jako dítě šla stezku odvahy Sml16

    1. na komentář reaguje selinka — #15
    superkarma: 0 18.03.2015, 12:22:34
  14. avatar
    [12] selinka [*]

    Já osobně se smrti nebojím, já se bojím způsobu smrti Sml57 Když jsem měla 5 let, topila jsem - to nedporučuju. V pubertě mě nějak život nebavil, tak jsem si přeřízla žíly na ruce - taky nedoporučuju. Na podzim jsem šla Bílou Opavu, zakopla nad srázem a letěla kus dolů, zachytil mě až smrk rostoucí na vhodném místě - jako zlomit si vaz taky žádná sranda. Suma sumárum, až jednou umřu, nechci o tom vědět Sml54

    superkarma: 3 18.03.2015, 12:21:07
  15. [11] Berus77 [*]

    Já strach prožívám permanentně od té doby, kdy se mi narodil syn. Porodem se ve mě vzrodila nekonečná hluboká láska a zároveň doposud nepoznaný strach. Zaháním hrůzné představy, že se mu něco stane a co by se mohlo případně stát, KDYBY nastalo to či ono. Myslím, že mluvím z hlouby duše mnoha matek. Je to strach s kterým bojuji a daří se to jen se světlými myšlenkami, s představami, jak jednou o tom třeba budu vyprávět svým vnoučatům.

    superkarma: 0 18.03.2015, 10:41:06
  16. avatar
    [10] Hanula [*]

    glady — #9 Sml16tuhle fobii měli moji bratři - dvojčata, když byli malí - také to skončilo u psychiatra....

    superkarma: 0 18.03.2015, 10:16:52
  17. avatar
    [9] glady [*]

    já osobně taky mívám strach z různých věcí a situací, ale největší strach se kterým jsem se kdy setkala měla moje známá,

    bála se smrti, dokonce vůbec nechtěla chodit spát,protože se bála, že už se ráno neprobudí ...pomohl až psychoterapeut....Sml22

    1. na komentář reaguje Hanula — #10
    superkarma: 0 18.03.2015, 10:14:38
  18. avatar
    [8] Kahomar [*]

    Pocity strachu jsem zažívala před pár dny. To když u mé rok a půl staré vnučky vystoupaly horečky ke čtyřicítkám a nedařilo se je srazit, následně se přidal silný průjem a malá musela být hospitalizovaná v nemocnici. Prý zápal plic zkřížený se salmonelou. Když člověk vidí toho drobečka na kapačkách, rve to srdce. Jsem moc ráda, že si jí mladí již včera mohli z nemocnice dovézt domů. Snad bude brzy opět zcela v pořádku a na nemocnici brzy zapomene. Sml79

    superkarma: 0 18.03.2015, 10:09:38
  19. avatar
    [7] denkas [*]

    Největší strach jsem měla o své blízké , když prodělávali těžkou nemoc, nebo když měli vážný úraz. A já jim nemohla nijak pomoc, jen doufat.

    superkarma: 0 18.03.2015, 10:07:37
  20. avatar
    [6] Hanula [*]

    Sml15nejvíce se bojím o své blízké - včera zpráva - přítel mé neteře autonehoda, dnes volám kamarádce - leží na kapačkách - problémy se srdcem. V minulosti jsem přišla hodně svých blízkých a každá taková zpráva mě rozhodí...

    Venku svítí sluníčko a to mě aspoň nabíjí emergií - dnes si musím udělat nějakou malou radůstku a budu držet palečky všem lidem na světě, které mají nějaké trápení a nebo něčeho se bojí, ať je zase dobřeSml22

    superkarma: 0 18.03.2015, 10:00:42
  21. avatar
    [5] AnteaX [*]

    Nejvíc jsem se bála, když jsem začala krvácet v těhotenství. Už jsem cítila obrovskou lásku k počínajícímu životu a měla jsem trach, že to všechno dřív zkončí, než to vůbec začalo. Nakonec to stejně nedopadlo dobře. Ten strach mě úplně změnil, něco si nepamatuju a mám na to "okno". Asi je to chytrá reakce organismu na to, aby se z toho všeho člověk nezbláznil.

    superkarma: 0 18.03.2015, 09:45:41
  22. avatar
    [4] marde [*]

    Od soboty se bojím o vnoučata-dvojčata. Zvrací, mají průjem, nic nejedí a ubývají na váze. Pokud do zítra nezaberou léky, budou muset jít do nemocnice.

    superkarma: 0 18.03.2015, 09:39:01
  23. [3] setury [*]

    Sml16 jelikož platí, že když nejde o život tak jde o h...o, bojím se jen když jde právě o ten život. A naposledy to bylo včera, když byl na komplikované operaci můj přítel. Je to druh strachu, který u mě těžko něco překoná... Sml25

    superkarma: 0 18.03.2015, 09:35:00
  24. avatar
    [2] vladka321 [*]

    Kruci řinuly!!!

    superkarma: 0 18.03.2015, 09:34:48
  25. avatar
    [1] vladka321 [*]

    Čeho jsem se v poslední době strašně bála a vlastně o koho? Byl to můj mladší syn, který začal zvracet krev a měl vysoký krevní tlak. Bylo to tak bolestivé, zdrcující a strašné, že mě bolelo srdce, žaludek, nemohla jsem polknout a slzy se mi řinuli z očí, jen jsem se na něj podívala, či v případě, že ho neměla v blízkosti pomyslela. A to jsem v jeho přítomnosti chtěla působit optimisticky - no zkuste si to, to prostě nejde!!!

    superkarma: 0 18.03.2015, 09:33:15

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa na téma osteoporóza
Anketa na téma: Zubní zdraví

Náš tip

Doporučujeme