Bulvár

Čepicový komplex


Jak tak pátrám v paměti, odkud se vzal můj zarytý odpor k pokrývkám hlavy, tak docházím k době, kdy mi bylo zhruba 9 let.
Byla jsem vzorná holčička s vrozenou úctou k autoritám, takže jsem až do té doby trpně oblékala cokoliv, co mi rodina předložila.

Až jednou... s babičkou jsme jely do (tehdy) okresního města.
Trošku odbočím - babička byla přírodou obdařena takovými "skvosty", jak ona říkala, že si musela nechávat šít podprsenky na míru. Obávám se, že tehdejší trh jí mohl nabídnou na její velikost akorát tak armádní stany - babička odpustí, to byl pokus o vtip - a tak to musela řešit takhle.

Nicméně jsem tak vnikla do světa velké módy a babička, asi aby mi vynahradila tu nudu při zkoušení košíčků a při řečech švadleny, se rozhodla něco mi taky pořídit.
A protože byla ze staré školy a vedle měla krámek modistka, bylo rozhodnuto.

V době jejího mládí byla totiž modistka synonymem noblesy a velkého světa. Tehdy jsem ještě neměla názor na to, co mi sluší. Když mi tehdy na hlavu narazily hučku červené barvy a nazvaly to modelem, byla jsem ještě jakž takž ochotná s tím vydržet celou cestu domů. To, že se za mnou pár lidí ohlédlo, mi zpočátku nevadilo.
Byli dospělí, tak co?
Ale druhý den - cestička do školy... tak to už jsem pochopila, že není dobré se lišit.

Model mi byl klukama několikrát stržen z hlavy a posloužil jim k tomu, aby si s ním pohazovali a posmívali se mu. Když mi ho pak milostivě vrátili, už jsem si ho netroufla na hlavu nasadit zpátky.
A to nemluvím o tom, jak se bokem pošklebovaly holky!

Babičko, určitě jsi to tehdy myslila dobře, ale zadělalas mi na čepicový komplex, kterým trpím dodnes.
Kde ona hučka skončila, nevím. Ale co vím s jistotou: nesnáším červenou barvu, obzvlášť v blízkosti hlavy a sama sebe musím přesvědčovat, že v arktickém mrazu bych měla mít na hlavě aspoň tu kapuci.

Gerda


Milá Gerdo,
takovou šikanu kvůli oblečení nebo pokrývkám hlavy si snad v dětském věku zažil každý.
A jak je vidět na vašem příspěvku, často mívá následky až do dospělosti.

   
07.02.2006 - Společnost - autor: Dana Svobodová

Komentáře:

  1. avatar
    [7] Gita [*]

    superkarma: 0 08.02.2006, 07:22:16
  2. avatar
    [5] macasev [*]

    nagy: a pak následovaly krimplenky jak já je nenáviděla

    superkarma: 0 07.02.2006, 14:40:36
  3. avatar
    [4] macasev [*]

    nagy: Já do 2 třídy chodila výhradně v pletených kalhotách a můj největší sen té doby byl kalhoty na zip

    superkarma: 0 07.02.2006, 14:39:35
  4. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Jak čtu je nás více a zaručeně mnoho.Hezký den přeji.

    superkarma: 0 07.02.2006, 14:26:27
  5. avatar
    [2] nagy [*]

    Já zas dostala pletené kalhoty z nějaké levné vlny, která se ve vlhku vytáhla a tím pádem celé kalhoty o 10 cm! Ani nevím jak jsem tehdy v tom došla domů. Již nikdy pletené kalhoty pro dítě!

    superkarma: 0 07.02.2006, 14:08:56

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Testování intimní kosmetiky pro ženy z ČR a Slovenska
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme