Milá ženo-in!

Buď mám velkou smůlu, nebo jsem výjimečně neopatrná, ale okradli mě už vícekrát. Poprvé to bylo asi před deseti lety. Prohlížela jsem si v obchůdku krásnou keramiku a vtom jsem ucítila, jak se na mě někdo přitiskl.

Hned jsem popadla kabelku, ale byla už otevřená a nějaká holčina utíkala z obchodu, jen se za ní prášilo. Samozřejmě s mojí peněženkou. Tu peněženku i s legitimací na MHD mi za dva dny dovezl domů nějaký poctivý bezdomovec, který ji našel v koši na odpadky.

Podruhé mi ukradli peněženku v hypermarketu, to jsem si uvědomila až doma. Peněženka se také našla na zemi pod regálem, všechno v ní bylo, jen peníze chyběly. Od té doby nosím peněženku zavřenou v postranní kapsičce kabelky, aby mi ji nikdo nemohl jen tak lehce vytáhnout.

No a tak mi pro jistotu ukradli celou kabelku. Byla jsem zrovna na obědě v restauraci a kabelku jsem si položila na zem k nohám. V restauraci bylo plno lidí a dost šrumec, ale nikoho jsem neviděla, že by se ke mně nějak hodně přiblížil. Přesto když jsem chtěla platit, zjistila jsem, že kabelka je fuč. A s ní všechny doklady, klíče a služební mobil. Šla jsem na policii, ale samozřejmě, že nikoho nechytili.

No a ještě jedna příhoda, tentokrát s „dobrým“ koncem. Bylo to před Vánoci, pršelo a já, v ruce deštník a dvě těžké tašky plné dárků, nastupovala do tramvaje. Přitiskl se ke mně nějaký chlap, já popadla kabelku a stiskla ji a v ní jeho ruku. Celou jednu zastávku mi hlasitě a sprostě nadával, pak těsně předtím, než jsme přijeli na zastávku, rozrazil dveře a byl pryč. V tramvaji bylo dost lidí i mužů, ale nikdo se mě nezastal, všichni koukali z okna a dělali, že nic nevidí a neslyší. O peníze jsem tehdy nepřišla, ale o trochu iluzí o lidech ano.

Pentlička


Tak to je celá šňůra přepadení a krádeží! Vy ale máte pestrý život! Je ale vidět, že už se v tom začínáte orientovat. Příště už mu třeba i ublížíte!:) Kdo ví, proč si vás pořád vybírají...

Reklama