část dopisu sestře, který Milada Horáková napsala v noci před popravou


…"Jsem pokorná a odevzdaná do vůle Boží. Tuto zkoušku mi určil a já jí procházím s jediným přáním - abych splnila zákony Boží a zachovala své čestné lidské jméno.

Neplačte! Neteskněte moc! Je to takhle lepší, než pozvolna umírat.
Dlouhou nesvobodu už by mé srdce nevydrželo.


Ptáci se už probouzí. Začíná svítat. Jděte na louky a do lesů. Žijte! Žijte!
Jděte do borů, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem.

V každém se něčím obrazím. Nejsem bezradná a zoufalá. Nehraji.
Je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí."

                                                                                      Vaše, jen Vaše Milada

Reklama