V dnešní době si spíš než čaj objednáme po jídle v restauraci dobrou kávu. Ať už preso s mlékem nebo bez, nebo vídeňskou či nefalšovaného „turka“.

S nastupujícím trendem žít zdravě se ale stále víc lidí vrací k – typicky britskému tradičnímu dopingu kofeinem (jinak též zvaným thein) – šálku dobrého (převážně zeleného) čaje.

Víme však, jaká pravidla malý „čajový obřad“ provázejí? Co vše se v typické čajovně smí nebo nesmí? Tak předně není při pití čaje dovoleno pokládat lokty na stůl. Nesmíte ani při jeho míchání cinknout lžičkou o šálek. Dalším prohřeškem je srkání čaje ze lžičky či pohrávaní si s kostkou cukru (sáčkem).

A kdo nevypne mobilní telefon, nebo si do čaje namočí sušenku, bude v renomované čajovně když ne popraven, alespoň rovnou z ní vyveden.

Čajová etiketa je v současné době dodržována mnohem přísněji ve Spojených státech než v Británii, která je po Irsku největším konzumentem čaje na jednoho obyvatele.

Zamíchat cukr je umění
Američtí odborníci dokonce doporučují pro konzumaci tohoto vlahého tradičního nápoje používat výraz „pít čaj“ místo „dát si čaj“, neboť druhá verze zní příliš vulgárně.

Hubička čajové konvice musí vždy na stole směřovat k hostitelce a mezi jednotlivými loky je nutné šálek postavit na stůl. Nikdy nesmí být během konverzace držen v ruce ve vzduchu. Do čaje se nefouká a šálek se nikdy nebere do dlaní.

A zamíchat v něm cukr, to už je úplné umění: Nemíchejte čaj nikdy krouživým pohybem, který může vyluzovat zvuk. Jemně pootočte lžičkou z pozice na šesté hodině ke dvanácté, a to třikrát za sebou, předepisuje etiketa.

Zajímavá je i pozice malíčku při zdvihání šálku k ústům. Podle britských odborníků na pití čaje jde totiž u zdviženého malíčku o pozůstatek z dob, kdy šálky neměly ouška, a tudíž o přežitek, který dnes nemá své opodstatnění.

Pijete raději čaj nebo kávu? Máte po požití silného kofeinového výluhu problém usnout?

Reklama