Před chvílí jsem se vrátila z porady. Kromě dusna od šéfa bylo v kanceláři nedýchatelno. Vedle v kanclu si ohřívají šéfíci žrádýlko, nevyvětrají a...

Když přijde zákazník k šéfíkovi, zalapá po vzduchu, trošku couvne ven ze dveří, ještě jednou se nadýchne a pak, děj se vůle Páně. V místnosti se mísí pach potu s ohřívaným jídlem. Kolikrát ani neuhádnu, co to bylo za papu.

Než jsem vstoupila do kanceláře, pořádně jsem se nadechla. Další nádech byl jako facka.
„Šéfové, prosím, vyvětrejte si, nedá se tu dýchat. Myslete na přicházející zákazníky a zaměstnance," jsem si dovolila utrousit.
Tak, to nám chcete říci, že máme smrad?! "
Kdepak, šéfe, jen nevyvětrané. Čagany byste tu mohl věšet."
Jste technik, ukažte jak."

Vrátila jsem se do své kanceláře, kde jsem zavřela okno, kterým proudil dovnitř smrad ze septiku, jenž je pod mým oknem kanceláře. Smradlavá firma, jen ty prachy nesmrdí, a vzala jsem si deštník.
Vrátila se k šéfovi a uprostřed kanclu jsem mu pověsila deštník. Zůstal hledět, pozval dalšího a čuměli oba, jak Věrka umí věšet deštníky. Neuvědomili si, že ze stropu visí vlasec, na kterém byl kdysi zavěšený potos. Kvítko dávno uschlo, jen na vlasci zůstalo oko. Než jim došlo, co jsem provedla, vyvětrali. Pak si všimli vlasce a oba se začali vztekat, že jsem si z nich udělala legraci.
Pak následovala jedna masáž za druhou. Při odchodu se mě zeptali, jak se cítím. Než bych zohla hřbet...
Šéfové, vy ani nevíte, kolik ušetřím za masáže u maséra."
Prskali a hromy a blesky lítaly jako kolem Panny Marie na sv. Hostýně, když je metala po Turcích.

Tak, jaké je to u vás? Bonzněte :-)    
arjev


Milá arjev,
díky za příspěvek.
My máme kancelář jako klícku. Nikdo si tady nic nesmaží, často větráme... hlavně horkokrevná Ivana nesnáší typicky český smrádek, ale teploučko.

Reklama