Bulvár

Byt jsme obsadili neoprávněně, aneb jak jsme se stali squattery

Velmi zajímavý příspěvek o tom, jak se s celou rodinou bydlí "na černo", si přečtete od čtenářky s nickem Dimsy. Děkujeme za něj a vy si ho rozhodně nenechte ujít

Byt jsme obsadili neoprávněně, aneb jak jsme se stali squattery.

Na počátku osmdesátých let jsem neprozřetelně otěhotněla a vdala se za rozvedeného muže s dcerou ve vlastní péči. U jeho rodičů jsme bydlet nemohli a u mého otce ve dva plus jedna, kde jsme zezačátku byli, to byl očistec.

Byt se tenkrát koupit nedal a na stavbu domu jsme neměli peníze. Podali jsme si proto žádost o byt, ale na ten se tenkrát čekalo přes deset let.

Byt, kde manžel bydlel se svou první ženou, byl po jejím odstěhování prázdný, a tak padlo rozhodnutí, že se tam nastěhujeme. Trochu problém byl, že manžel, ač tam bydlel, nebyl tam nikdy hlášený. Ale to nás nezastavilo. Bylo to 1+1 čtvrté kategorie (bez koupelny, kamna na uhlí, WC společné) ve starém pavlačovém domě a tak jsme ho bez povolení kapánek přestavěli, včetně starých vstupních dveří, které jsme zazdili, jelikož se jimi vstupovalo přímo do umyvadla a místo okna na pavlač vytvořili vstup nový. Vybudovali jsme koupelnu, nakoupili pár kousků nábytku, radiátor a nastěhovali se.

Asi po půl roce se někdo na OPBH probudil (pro mladší ročníky: obvodní podnik bytového hospodářství) a zjistil, že neoprávněně tento byt užíváme a přišel nám ouřední dopis, že ho máme do čtrnácti dnů vyklidit. Manžel odepsal, že rádi byt vyklidíme, pokud se budeme se dvěma dětmi mít kam odstěhovat a žádost o byt máme už dávno podanou. Nikdo neodpověděl a tak jsme si pořídili ke dvěma holčičkám ještě chlapečka.

Po čase opět přišel dopis, ať neoprávněně užívaný byt okamžitě vyklidíme nebo... Manžel opět odepsal, že ho rádi vyklidíme a se třemi dětmi se přestěhujeme hned, jakmile nám bude přidělen byt, o který u nich máme již několik let zažádáno.

Půl roku se nedělo nic. Pak opět přišel dopis. Byl v něm dekret na byt. Ne sice na nový, ale aspoň na ten, co jsme v něm bydleli. Žili jsme tam pět let, než dostal manžel byt od podniku, kde pracoval. Ani to nebylo jednoduché, protože nový panelák stále nebyl zkolaudován, ale když už jsme měli sbaleno a dekret v kapse, nastěhovali jsme se.

Dimsy

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Docela by mě zajímalo, jak by se taková situace řešila dnes.

Co vy na to milé ženy-in? Měly byste odvahu nastěhovat se do bytu "na černo"? Napište nám také nějakou příhodu s prvním bytem. Není tak dobrodružná? Vůbec nevadí. Může být klidně idylická. Hlavně se neostýchejte a napište, téma ještě nekončí.

redakce@zena-in.cz

 

   
04.08.2010 - Blog redakce - autor: Dana Haklová

Komentáře:

  1. [5] dadma [*]

    Dnes by Vás vyhodili na ulici a děti dali do děcáku.

    superkarma: 0 04.08.2010, 18:39:38
  2. avatar
    [4] Altamora [*]

    Odemětobě — #1 Dnes nemusíš dosáhnout na hypotéku, přesto můžeš slušně bydlet v nájmu. Jen se musí hledat a ve větších městech je to hodně drahé. Je to ale lepší než v dobách mého mládí, kdy se ve 3+1 tísnila původní rodina a mladí s jedním či dvěma dětmi. Při třetím už možná byt dostali. Vlastně bylo hrůzné to čekání, až byt "dostaneš" podle nějakého pořadníku, kde tě předbíhal tu někdo, kdo dobře zaplatil, tu někdo známý, tu někdo, kdo si raději pořídil to třetí dítě, aby se konečně od rodičů dostal. Jak dobře, že je to za námi.Sml16

    superkarma: 0 04.08.2010, 15:52:58
  3. avatar
    [3] Dimsy [*]

    Nebyli jsme sami, kdo takhle vyřešil svou bytovou situaci. Několik mých známých takhle obsadilo nějaký byt. Bylo mnoho bytů čtvrté kategorie v dezolátním stavu. Nikdo se o ně nestaral a zřejmě je nemohli v tom stavu ani nikomu přidělit. Stačilo si nějaký najít a nastěhovat se. Rodinám pak většinou dali dekret, nebo alespoň to uznali jako "přístřeší" a nechali je tam bydlet. Někomu se zadařilo napoprvé, někdo se musel vystěhovat. Nakonec ale nějaký byt našel každý.

    monkee — #2 Na nový byt v paneláku jsme měli dekret. Nastěhovali jsme se do správného patra i bytu. Jen  nebyl ještě asi rok zkolaudovaný.

    superkarma: 0 04.08.2010, 15:47:28
  4. avatar
    [2] monkee [*]

    Podobným squatterem se stal kolega mé mamky (jinak stavbyvedoucí), problém byl v tom, že obsadil (ještě před kolaudací) nový podnikový byt, který měla dostat moje máti. Díky němu jsme přišli o patro a balkon, protože z následného schůzování v podniku vyplynulo, že ho nevyklidí a my dostali přiklepnutý byt v přízemí, o který nikdo nejevil zájem. Bodejť, nepodsklepený, studený, s občasným průnikem Sml75, brrr. Přetrpěli jsme tam celých 20 let. Divíte se, že nemám squattery zrovna v lásce?

    1. na komentář reaguje Dimsy — #3
    superkarma: 0 04.08.2010, 15:03:26
  5. avatar
    [1] Odemětobě [*]

    O nějakém OPBH se dnešním mladým ani nezdá :-). Natož o 1 telefonu ve vesnici u pana učitele,který pak se zpožděním roznášel vzkazy po sousedech. Takže o narození dítěte se tatínek dozvěděl třeba za půl dne. Nebo čekání na byt 10,15 let. Dnešní situace není růžová, ne každý dosáhne na bydlení,ale pokud ano, může bydlet hned. S dluhy,ale bydlí.

    1. na komentář reaguje Altamora — #4
    superkarma: 0 04.08.2010, 14:57:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: intimní kosmetika
Anketa: Pečete bábovky?
Jaké hračky kupujete svým vnoučatům?
Anketa pro maminky: Jaké kupujete hračky svým dětem?
Výzkum na téma kašel
Průzkum na téma finanční zajištění

Náš tip

Doporučujeme