Velmi zajímavý příspěvek o tom, jak se s celou rodinou bydlí "na černo", si přečtete od čtenářky s nickem Dimsy. Děkujeme za něj a vy si ho rozhodně nenechte ujít

Byt jsme obsadili neoprávněně, aneb jak jsme se stali squattery.

Na počátku osmdesátých let jsem neprozřetelně otěhotněla a vdala se za rozvedeného muže s dcerou ve vlastní péči. U jeho rodičů jsme bydlet nemohli a u mého otce ve dva plus jedna, kde jsme zezačátku byli, to byl očistec.

Byt se tenkrát koupit nedal a na stavbu domu jsme neměli peníze. Podali jsme si proto žádost o byt, ale na ten se tenkrát čekalo přes deset let.

Byt, kde manžel bydlel se svou první ženou, byl po jejím odstěhování prázdný, a tak padlo rozhodnutí, že se tam nastěhujeme. Trochu problém byl, že manžel, ač tam bydlel, nebyl tam nikdy hlášený. Ale to nás nezastavilo. Bylo to 1+1 čtvrté kategorie (bez koupelny, kamna na uhlí, WC společné) ve starém pavlačovém domě a tak jsme ho bez povolení kapánek přestavěli, včetně starých vstupních dveří, které jsme zazdili, jelikož se jimi vstupovalo přímo do umyvadla a místo okna na pavlač vytvořili vstup nový. Vybudovali jsme koupelnu, nakoupili pár kousků nábytku, radiátor a nastěhovali se.

Asi po půl roce se někdo na OPBH probudil (pro mladší ročníky: obvodní podnik bytového hospodářství) a zjistil, že neoprávněně tento byt užíváme a přišel nám ouřední dopis, že ho máme do čtrnácti dnů vyklidit. Manžel odepsal, že rádi byt vyklidíme, pokud se budeme se dvěma dětmi mít kam odstěhovat a žádost o byt máme už dávno podanou. Nikdo neodpověděl a tak jsme si pořídili ke dvěma holčičkám ještě chlapečka.

Po čase opět přišel dopis, ať neoprávněně užívaný byt okamžitě vyklidíme nebo... Manžel opět odepsal, že ho rádi vyklidíme a se třemi dětmi se přestěhujeme hned, jakmile nám bude přidělen byt, o který u nich máme již několik let zažádáno.

Půl roku se nedělo nic. Pak opět přišel dopis. Byl v něm dekret na byt. Ne sice na nový, ale aspoň na ten, co jsme v něm bydleli. Žili jsme tam pět let, než dostal manžel byt od podniku, kde pracoval. Ani to nebylo jednoduché, protože nový panelák stále nebyl zkolaudován, ale když už jsme měli sbaleno a dekret v kapse, nastěhovali jsme se.

Dimsy

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.

Docela by mě zajímalo, jak by se taková situace řešila dnes.

Co vy na to milé ženy-in? Měly byste odvahu nastěhovat se do bytu "na černo"? Napište nám také nějakou příhodu s prvním bytem. Není tak dobrodružná? Vůbec nevadí. Může být klidně idylická. Hlavně se neostýchejte a napište, téma ještě nekončí.

redakce@zena-in.cz

 

Reklama