Poslední dovolená u moře byla snad nejlepší co do průšvihů a ostud, ale také jsem se seznámila s báječnými lidmi. I po deseti letech s nimi udržuji přátelské vztahy a jezdí k nám na dovolenou.

Krásné moře u ostrova Korfu nabízelo mnoho mořských plodů. Naše vedoucí zájezdu nás varovala před jídlem v méně hvězdičkových restauracích a hlavně v tavernách. Z dřívějška měla špatné zkušenosti.
Jednou odpoledne, když jsem se brouzdala ve vodě u pobřeží, mě oslovili nějací Němci a nabídli mi jimi sbíranou mořskou havěť. Pořádným nožem lasturu otevřeli a obsah pokapali citronem a snědli. To jejich vycucnutí obsahu mi nedělalo dobře. Hleděla jsem a oni mi jednu nabídli.
Smáli se, že jsem vybíravá, a já jim odpovídala, že nemusím všechno dobré. Abych neurazila, jednu jsem vycucla. Bylo to jako sopel :-).Celé odpoledne jsem měla zalepený žaludek, který škručením žaloval, že chce jíst, ale trávicí kyseliny zase varovaly, že všechno vrátí i v pozáruční lhůtě.

Večer jsme šli s přáteli do taverny. Manžel a dcera si vybrali rybí pochoutky a já zůstala o hladu, ne ale o žízni. Výborné červené víno bylo jako medicína. Naši přátelé hodovali a já trpěla, že nemohu s nimi. Když jsme odcházeli, bylo brzo ráno, ale ještě tma. Dcera šla na kutě, my s manželem se převlékli a ještě za tmy si vyšli na bájnou horu Pantokrátor. Zpět jsme se vraceli až na oběd, a to mi už bylo báječně.
U oběda jsme ale seděli sami,  bez přátel. Copak s nimi je? Všech osm onemocnělo hustým běháním s řídkým obsahem. Vždycky jsem se smála takovým případům, ale teď mi zatuhlo. V cizí zemi a „sračka jako bič", to není nic potěšujícího. Protože jejich prášky nezabíraly, každému jsem uvařila pár velkých hrnků čaje - hustého nechutného odvaru z dubové kůry. To pomohlo a přátelé se pomalu uzdravovali. Jejich bělost nabrala bronzový odstín a poslední den dovolené jsme šli na domácí víno.

Až pojedete na dovolenou, s sebou do lékárničky přibalte sáček s dubovou kůrou. Je to výborný přírodní lék k zastavení průjmu. Má to ale jeden háček - musíte mít možnost vaření!

Krásnou a příjemnou dovolenou přeje
arjev


Takže jestli tomu rozumím správně, ta jediná ústřice vás tím, že vám zabránila jíst v taverně, zachránila před běhavkou. Dobrý! :-)

Zrovna syroví měkkýši patří k poživatinám, které asi nikdy nebudou na mém seznamu „Když bude příležitost, určitě vyzkoušet". Předloni v Chorvatsku jsme ale nalovili škeble (moc tam nejsou, ale místní znalec nám prozradil tajné místečko) a ugrilovali si je večer na zahradě penziónu. Bylo to božské jídlo, i když některé děti (byly jsme tam společně 4 známé rodiny) dělaly fůůůj a jedly jen chleba.

Reklama