Reklama

Bylinky jsou rostliny, které nám slouží a těší nás. Jsou naším těsným spojením s přírodou. Bývaly doby, kdy všechny rostliny byly pro lidstvo důležité. Bývaly považovány za děti Matky Přírody. Některé zůstaly těmi dětmi dodnes.

Vítejte u krásného, zdravého a voňavého tématu, ve kterém si už představily bazalku, mátu peprnou, libeček lékařský, anýz vonný a levanduli lékařskou. Dnes si povíme něco o babském uchu. Odborně šalvěji lékařské.

šalvěj

Původ

Domovem šalvěje je východní Středomoří, ale ta původní, pravá domovina známa není. Jisté je však její použití ve středověku, kdy se s ní kořenila masitá jídla, hlavně skopové a jehněčí. Zmínky o šalvěji najdeme také v antických dobách. Od 9. století se pak záměrně pěstovala už  jako léčivka.

Pěstování

Šalvěj v našich zeměpisných šířkách volně neroste, ale na zahrádce nebo v květináči si ji vypěstovat můžete. Semena se vysévají v březnu nebo na podzim. Šlechtěné odrůdy je pak lépe množit vrcholovými řízky. Další možností pěstování je dělení trsů, trs má životnost zhruba 5 let, po této době se doporučuje výměna sazenic. V pokojových podmínkách se šalvěji daří na slunném místě, v místnosti pěstovaná má však sklony k vytahování stonků. Šalvěj kvete od června do července, lístky se sbírají od května do července. Sušené se skladují na suchém a tmavém místě v uzavřené nádobě.

Použití v kuchyni

Šalvěj byla ještě donedávna celkem neznámou bylinkou, přesněji řečeno, byla jakousi pozapomenutou bylinkou našich babiček, které ji znaly pod lidovým názvem babské ucho, koníčky či smrtky. Její čerstvé i sušené listy se užívají nejčastěji jako koření. Ať už na ryby, do nádivek do paštik či na špízy v kombinaci s jiným kořením. Šalvěj se přidává také do tučnějších mas pro svoji schopnost pomáhat při zažívání. Přídavek šalvěje je vhodný i do sýrových pomazánek, do míchaných vajíček nebo do těstovin. Květy šalvěje můžete ozdobit také již hotové pokrmy. Za zmínku stojí ještě šalvějový med, který je velmi ceněný, má světle žlutou barvu, je voňavý a trvá dlouhou dobu, než zkrystalizuje.
Pozn. šalvěj se též nedoporučuje těhotným ženám, neboť může vyvolat stahy dělohy a vhodná není ani pro kojící ženy.

Léčivé účinky

Šalvěj má silný desinfekční účinek, který byl hojně využíván zejména v dřívějších dobách, např jako desinfekce při mytí rukou. Dodnes je její hlavní užití v desinfekci při zánětech nebo poranění, například v ústní dutině. Šalvěj také zmírňuje kašel, pomáhá při bolesti v krku, je vhodná ke koupelím. Silice samotná je pak hojně využívána díky své vůni v kosmetice či potravinářství. Působí proti průjmům, zlepšuje trávení, je přísadou do průmyslově vyráběných zubních past a koupelových solí a pěn, přidává se například také do žvýkaček. Odvar ze šalvěje dobře působí při omývání vlasů proti lupům.

Šalvěj v magii

Pamatujete na Dívku na koštěti, která chtěla vypít odvar z babského ucha, aby se stala normálním člověkem? Žádné bábě ucho řezat nemusela, stačilo si vypěstovat právě šalvěj lékařskou. Ta takové účinky, aby proměnila čarodějnici na člověka samozřejmě nemá, ba naopak. Traduje se, že šalvěj přináší v magii moudrost, bohatství a nesmrtelnost. A pokud šalvěj nosíte při sobě, ochraňuje také před negativními vlivy a případným neštěstím.
Listy šalvěje pod polštářem prý způsobují věštecké sny a také se říká, že tam, kde se šalvěji dobře daří, tam vládne domácnosti rázná žena. Tak co, jste ráznou ženou?

Šalvěj očima čtenářky Janiny
Já se za příliš ráznou ženu nepovažuji, ale šalvěj doma pěstuji. Když například děti poštípou komáři, nebo jiný nepříjemný hmyz, přiložím jim na to místo čerstvý lístek šalvěje, který ránu dezinfikuje. Lístek šalvěje také pomáhá při aftách, stačí ho normálně žvýkat v ústech jako žvýkačku. A úplně nejvíc používáme šalvějový čaj při bolestech krku a nachlazení.

Posílám jednoduchý recept:
Na jednu vrchovatou čajovou lžičku sušené šalvěje se dává 0,25 l horké vody. Necháme pět minut vyluhovat a pijeme po malých doušcích, nejlépe horký. Při bolesti v krku maximálně třikrát denně. Večer už bolest viditelně poleví a druhý den je pryč. :)

Příště: meduňka lékařská

 použitý zdroj: Zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print, 1990

 Čtěte také: