Bylinky jsou rostliny, které nám slouží a těší nás. Jsou naším těsným spojením s přírodou. Bývaly doby, kdy všechny rostliny byly pro lidstvo důležité. Bývaly považovány za děti Matky Přírody. Některé zůstaly těmi dětmi dodnes.

Napadlo vás někdy, proč se používá úsloví: „má dětí jako šafránu“? Možná proto, že jde o jedno z nejvzácnějších koření světa. Tak jako jsou vzácným kořením života i naše děti.

šafrán

Šafrán setý, lidově nazývaný také krokus

Původ

Název šafrán je původem z arabštiny a v překladu znamená „být žlutý“. Koření je získáváno z rostliny Šafrán setý (Crocus sativus), přesněji řečeno z blizny květů. Šafrán byl důležitou rostlinou už v biblických dobách, kdy se používal jako parfém, koření a k barvení pokrmů. Ve starém Řecku a Římě se květy šafránu zdobilo i novomanželské lože.

Výskyt

Šafránů je známo kolem sta druhů. V přírodě rostou především kolem Středozemního moře - v Malé Asii, na Balkáně, v Itálii, ve Španělsku, ale také na Kavkaze a v severní Africe. Mezi šafrány existují druhy kvetoucí na jaře, které známe především z našich zahrádek, ale také druhy kvetoucí až na podzim. Pěstování šafránu setého se hojně rozšířilo už ve staré Persii a Kašmíru.

Pěstování

Šafrány milují slunce. Hlízy jarních krokusů se vysazují v říjnu, druhy kvetoucí na podzim v srpnu. Hloubka výsadby je přibližně 6–8 cm, vzdálenost jednotlivých rostlin by měla být aspoň 7 cm. Rostliny se množí převážně dceřinými hlízkami, případně ­také samovýsevem.
šafránDoba vhodná pro sklizeň šafránu je velmi krátká. Každé ráno se sbírají čerstvé květy, které se později opatrně zbavují blizen. Když se květ neutrhne do pouhých 48 hodin, vadne. Z nasbíraných květů se vylamují červené tyčinky, které se potom suší. Důležité je, aby se nedostaly na světlo ani při sušení ani při skladování. Na získání jednoho kilogramu šafránu je zapotřebí 150.000 až 200.000 rostlin. Žně a zpracování probíhá pouze ručně bez automatizačních prostředků. Cena šafránu na trhu kolísá podle kvality mezi 100 a 350 korunami za gram. Právě díky této ceně je šafrán nejdražším kořením světa.

Použití v kuchyni

Chuť šafránu je popisována jako pikantní, hořká, trochu ostrá, podobná medu.
Spíš než jako koření je šafrán v kuchyni používán k barvení rýže, másla, masných a rybích pokrmů, omáček a polévek. K obarvení pokrmu stačí pouze špetka. Nejvíce se používá ve francouzské kuchyni, častým kořením je ale také v kuchyni arabské, indické, čínské a latinskoamerické. Šafránem se barví také hořké bylinné likéry.

Využití v lékařství

Šafrán v malých dávkách zvyšuje vylučování žaludečních šťáv a tím podporuje trávicí pochody. Snižuje hladinu krevních tuků a cholesterolu. Vzhledem  k vysoké ceně šafránu nepřichází v úvahu jeho využití ve formě čaje. Šafrán je proto například součástí Švédských kapek anebo některých potravinových doplňků. Ve starém Řecku platil šafrán také za pomocníka při ženských obtížích. Malé množství šafránu, na špičku nože, se rozpustilo ve sklenici mléka a tento nápoj měl úspěšně utišit menstruační bolesti u žen. Někteří lidé věří, že pomocí konzumace tohoto koření, zhubnou. A první vědecké studie již o šafránu hovoří také jako o účinném antidepresivním účinku.
Avšak pozor, konzumace šafránu ve velkém množství může být i jedovatá.

Šafrán v magii

Podle legend a mýtů, louky rozkvetlého šafránu sloužily jako kolbiště pro milostné pletky řeckých a římských božstev. Egyptská bohyně Nefertiti si zase prý ze žlutých blizen připravovala krášlicí přípravky a parfémy. Směsí šafránu a zlata byly také iluminovány středověké rukopisy. Kdo se napije šafránového čaje, tak prý dokáže předvídat budoucnost. A v takové Persii nosili těhotné ženy šafránovou kuličku zavěšenou na srdeční jamce, aby jim prý zajistila snadný průběh porodu.

Šafrán očima čtenářky Janiny

Přiznám se, že o pěstování šafránu toho moc nevím. Babička mívala na zahrádce krokusy, ale jejich blizny jsme nikdy nesbíraly. Dávaly jsme si pouze květiny do vázy. Do takové velké, vysoké. Babička také často používala větu: Ti mají dětí jako šafránu. Nevím, zda znala význam tohoto rčení, ale já už dnes vím, že to znamená vzácnost koření, tedy i dětí. Jen by se to nemělo s tím množstvím přehánět. Tak jako může být velká konzumace šafránu jedovatá, stejně tak nám může i přehnaně velký počet dětí pěkně otrávit život :)

Příště: Třezalka

použitý zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print, 1990

Čtěte také:

Reklama