Bylinky jsou rostliny, které nám slouží a těší nás. Jsou naším těsným spojením s přírodou. Bývaly doby, kdy všechny rostliny byly pro lidstvo důležité. Bývaly považovány za děti Matky Přírody. Některé zůstaly těmi dětmi dodnes.

dobromysl

Dobromysl je většině lidí důvěrně známá pod názvem oregano, anebo také dobráček či divoká majoránka. O majoránce jako takové jsme si řekli minule, dnes přichází na řadu její „bylinná sestra“ dobromysl.

Původ

Dobromysl patří do skupiny tzv. „svatojánského kvítí“. Trhala se na svatého Jana, aby po celý rok chránila lidi i zvířata, a jak už její název napovídá, měla způsobovat hlavně „dobrou mysl“. Rodové jméno Origanum je odvozeno z řeckých slov „oros ganos“ – tj. radost z hor. Dobromysl zahrnuje asi 20 druhů rostoucích převážně ve Středozemí a na Blízkém východě, u nás roste pouze jeden druh. Celkově se vyskytuje v celé Evropě, dále také na Kanárských ostrovech, v severozápadní Africe, v Malé Asii, na Kavkaze, v jižní Číně ad.

Pěstování

dobromyslOregáno se dá pěstovat na zahrádce, na balkoně i v bytě. Pěstuje se ze semen nebo předpěstovaných sazeniček, které se sází do asi 60 centimetrů širokých a 30 centimetrů od sebe vzdálených řádků. Vzrostlé rostliny se pak mohou rozmnožovat i dělením. Vzhledem k tomu, že se jedná o trvalku, může vydržet až po dobu sedmi let. Dobromysl se sklízí většinou dvakrát do roka, když je nať v plném květu. Suší se zavěšena v kyticích na dobře větraném místě ve stínu.

Využití v kuchyni

Do jídel se využívá sušená i čerstvá dobromysl. Podle Italů by bez dobromysli (oregána) nikdy nebyla pizza tou pravou. Jelikož je podobná majoránce, je ideální také do různých těstovinových nebo masitých pokrmů. Přidává se i do karbanátků. Dobromysl podporuje trávení a příznivě ovlivňuje enzymatickou činnost slinivky. Kromě toho je též součástí provensálského koření.

Využití v lékařství

Léčivých účinků má tato bylinka víc než dost. Už Hippokrates věděl, že dobromysl má pozitivní vliv na nervový systém a že zmírňuje plicní choroby. Ve středověku se dokonce tvrdilo, že pomáhá proti malomocenství.

Vnitřní užití:

Dobromysl se používá jako koření podporující trávení. Je také dobrým regulátorem stolice, zvlášť při průjmech.

Zevní užití:

Zevně se používá k přípravě koupelí, k přípravě kloktadel užívaných při onemocněních dutiny ústní a horních cest dýchacích. Inhalace dobromyslových par se osvědčila při kašli a rýmě, ale i jako prostředek potlačující migrénu. Jak název této byliny napovídá, při delším pravidelném podávání působí dobromysl jako antidepresivum a zlepšuje náladu.

Dobromysl v magii

dobromyslNaše babičky ji prý přidávaly do jídla sekáčům na poli, aby jim přivolaly dobrou náladu a chuť k práci. Mimo jiné se věřilo, že dobromysl dokázala kromě dobré mysli přičarovat také lásku.
Dobromysl se sázela kolem domu, také jako ochrana proti černé magii. Natrhaná na Svatého Jana má účinek nejsilnější, odvrací prý od domu všechno zlé. Před zlou mocí ochraňovalo oregano už ve středověku. Bylo vysazováno na hroby, aby poskytlo klid a mír duším zemřelých. A pár kapek silice dobromyslu na polštář prý navodí příjemné usínání a od rána pak dobrou mysl.

Dobromysl očima čtenářky Janiny
Oregano samozřejmě znám, ale bohužel ho nepěstuji, kupuji ho hotové v sáčku. Tuto bylinku tedy používám pouze v sušeném stavu, pizzu doma nedělám, ale hodně dávám oregano do mletého masa. V chytré bylinkové knize jsem však vyčetla „recept“ na uklidňující koupel pro dobrou mysl. Tak to zkusíme, co říkáte?

Uklidňující koupel
Dvě polévkové lžíce dobromysli (nejlépe čerstvých lístků) zalijeme asi půl litem vroucí vody a necháme 10-15 minut luhovat. Tento nálev nalijeme do horké vody do vany. Pro lepší účinky na zklidnění mysli i svalstva můžeme přidat i stejné množství meduňky.

použitý zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print, 1990

Čtěte také:

 

Reklama