Bylinky jsou rostliny, které nám slouží a těší nás. Jsou naším těsným spojením s přírodou. Bývaly doby, kdy všechny rostliny byly pro lidstvo důležité. Bývaly považovány za děti Matky Přírody. Některé zůstaly těmi dětmi dodnes.

Dnes si povíme něco o kmínu, nejstarším kořením světa, které ani dnes, po tisíciletí, nechybí v žádné domácnosti.

kmín

Původ

Podle historických záznamů byl kmín používán už v době kamenné. Velmi si ho cenili také v antickém Řecku a Římě, kde ho hojně využívali k léčebným účelům. Kmín roste planě na lukách, mezích a pastvinách Asii i v Evropě, včetně České republiky. Jde o dvouletou bylinu, často až metr vysokou, s bílým květenstvím a s hnědými plody. Kmín si můžeme vypěstovat také na své vlastní zahrádce.

Pěstování kmínu

Kmín se pěstuje v propustných půdách bohatých na humus, na slunném místě. Vysazuje se ze semínek v březnu až dubnu, ve vzdálenosti asi dvacet centimetrů od sebe. Pravidelně se zalévá dostatečným množstvím vody, nejlépe dešťové a odstáté. V prvním roce vytváří kmín pouze listy, ve druhém roce kvete a dozrávají plody - malé dvounažky, které se sklízí v červnu nebo v červenci. Zralost nažek se pozná podle jejich zbarvení do tmavě-hněda. Plody se pak skladují v uzavřených tmavých nádobách.

Využití v kuchyni

Kmín používáme buď celý, mletý nebo drcený. Na jaře můžeme sbírat mladé lístky kmínu a přidávat je do polévek, pomazánek, salátů či k masu. Suché nažky se pak používají celé či mleté. Koření se s nimi pečivo, zvláště žitný chléb, ryby, pečená masa, polévky, houby, pomazánky, kmín se přidává také do brambor, anebo i k výrobě likérů. V domácích podmínkách lze také lehce vyrobit kmínovou pálenku. Stačí zalít mletý kmín lihem či režnou nebo vodkou a na zjemnění přidat trochu medu. Užívá se jeden kalíšek „kmínky“ nalačno.

Léčivé účinky

V jedné věci je kmín nenahraditelný, a to při potížích s plynatostí. Kmín velkou měrou podněcuje činnost střev a žaludku, čímž uvolňuje zastavené trávení. Kmínová silice napomáhá vylučování žaludečních šťáv, uvolňuje žaludeční křeče a omezuje hnilobné a kvasné procesy v trávicím traktu. Kmín působí také dezinfekčně, vyhání střevní parazity. Ženám pomáhá při menstruačních bolestech a chudokrevnosti. Šálek kmínového čaje dvakrát denně je vynikající pro kojící maminky, poněvadž zvyšuje a zlepšuje tvorbu a kvalitu mateřského mléka a dítěti pomáhá proti nadýmání. Požití kmínu také usnadňuje léčbu zánětu dýchacích cest a ulehčuje vykašlávání hlenů.

Kmín v magii

Ve středověku, kdy kmín zažíval svoji velkou renesanci, se věřilo, že chrání před zlými silami a nepřejícnými duchy a ochraňuje lidi i dobytek před nepřátelskými kouzly. Pár semínek kmínu přidaných do škapulířku prý také dokázalo ochránit proti zlodějům, a proto si ho ještě dlouho lidé dávali při cestování do svých zavazadel. Také se traduje, že v semínku kmínu je ukryta veliká síla vášně.

Kmín očima čtenářky Janiny

Kmín. Ještě dnes cítím v puse jeho palčivou hořkost, když mi ho babička dávala po malých lžičkách při bolesti břicha. Bolesti však po chvíli vždycky ustaly a mě bylo pak více slyšet než vidět (a také cítit :))

Moje děti by asi lžičku kmínu nepozřely, a tak jsem jim vždycky uvařila babiččinu kmínovou polévku, která je stejně účinná. Zde je její „skromný“ recept.

Kmínová polévka:
Ingredience
1 a půl lžičky celého kmínu
2 lžíce tuku (máslo nebo sádlo)
3 lžíce mouky
sůl
2 litry vody
osmažený chleba nakrájený na kostičky
petrželová nať (pokud nemáme čerstvou, tak i sušená)

Z mouky a tuku uděláme jíšku tmavší barvy, kterou po vychladnutí rozředíme vodou. Potom přidáme kmín, sůl a polévku povaříme. Kořeníme ji pouze petrželovou natí a podáváme s osmaženým chlebem.
Kmínová polévka bývala polévkou chudých, kteří ale málokdy trpěli nadýmaním…

Dobrou chuť a dobré zažívání :)

použitý zdroj: Lesley Bremnessová, Bylinář - zdraví, krása a radost, Fortuna Print, 1990

Přečtěte si také:

Reklama