Takřka na každou „bolístku“má svou bylinku a obejde se bez lékárny. K bylinkám má díky své babičce vztah už od mládí a co se mládí naučíš...však to znáte, ale možná se z tohoto přspěvku dozvíte něco nového

Zdravím všechny ženy a každé přeju, aby si našla svou bylinku a nepotřebovala lékárnu. Dnešní téma je pro mě hodně zajímavé, bylinkám totiž naprosto věřím. Mám je moc ráda jako vůbec všechno z přírody. Inklinovala jsem k nim už jako dítě, měla jsem štěstí - babička byla zahrádkářka, milovnice přírody i obrázkových knížek. A co se v mládí naučíš...:)

Ale nesmíte si představovat, že mám v bytě na trámech pověšené pytlíčky s bylinami jak to bývá v pohádkách v čarodějné chýši! Vystačíme s menším množstvím. Když se chci inspirovat a poučit, otevřu některou z mnoha knížek v knihovně, které mám po ruce - např. Zelená lékárna, Plané rostliny v kuchyni, Naše rostliny v lékařství atd., do toho se dá krásně začíst, vybrat si -  a hned jsem zdravější:)

Na jaře miluju lužní les. Když vykvetou plicníky, sasanky a petrklíče, les je plný medvědího česneku. Ten se nemusí - ba nemá - sušit, ale měl by se konzumovat čerstvý. Už o něm bylo napsáno tolik, že je zbytečné ho doporučovat. Takový chleba s máslem a na to pokrájená nať, mňam.

Nebo špenát z mladých kopřiv napůl s medvědím česnekem. Hotový elixír!  Anebo bez, krajově „kozičky“. Sušený bezový květ nemá konkurenta, o něco slabší je lipový. Zima bez nich by byla smutná. Když zabolí žaludek a potřebujeme se spravit, spaříme mátu.

Vím, přišla do módy spolu s mojitem, ale jako podpůrný prostředek na pokažené zažívání u nás byla odnepaměti, navíc roste jako plevel, každý si jí může nasušit pytel. A tak bych mohla pokračovat, příroda je štědrá ke každému.

Ráda bych se nakonec zmínila o gemmoterapii, která možná zas tolik známá není, a s bylinkami úzce souvisí. Nechci jí dělat reklamu, kdo se chce dovědět něco víc, stačí zadat toto slovo do vyhledávače a sám to posoudit. Věřím tomu, že v pupenech dříme opravdu velká síla. Mám v rodině těžké marody a to, že se dobře drží, přičítám právě i gemmoterapii jako pomocné léčbě souvisle s tou naordinovanou lékařem (nevylučují se vzájemně). Na závěr bych chtěla naší přírodě velice poděkovat a hluboce se jí poklonit.

Přes to, jak s ní zacházíme a jak se k ní chováme, máme pořád ještě šanci čerpat z ní dál.

Jen vědět, jak na to;) Gerda

Milá Gerdo, děkuji za pěkný příspěvek, a vašim marodům přeji hodně sil

Text nebyl redakčně upraven

Reklama