Sedmá čtenářka měla obchod s nábytkem a jednou za měsíc k ní jezdil muž se zákazníky pro zboží, který věděl, jak by mohla zhubnout. Díky Vám za krásný příběh.

Milá redakce a milé žínky,

bývala jsem před pár lety volná jako ten pták (tím myslím, že jsem žila bez partnera a mohla jsem si dovolit ohlížet se po nějakém).

Měla jsem prodejnu a chodil tam jeden moc hezký muž. Vždycky s někým přijel a chodili po rozlehlém obchodě..a já se ho ptala: „Co si dáte?“ a on pokaždé odpovídal: „Vás.“ Brala jsem to jako srandu, jezdil zhruba jednou za měsíc a pokaždé s jinými lidmi, dost často ženami. Říkala jsem si, o co mu jde, když je tu s rodinou. Když si ti lidé, co s nimi přijel, vybrali zboží, naložili a odjeli. Po čase jsem zjistila, že on má firmu a taky vlastní dodávku, proto mi ty lidi vozil a pak jim odvážel nábytek, který jsme prodávali. Později mi bylo jasné, že sám by nepotřeboval tolik sedaček, stolů, válend apod.

Jezdil takto asi 2 roky a vždy, pokud jsme byli blízko u sebe sami, tak se hezky usmíval a dělal na mě oči. Jednou se měl ptal, jak se mám a povídal, že u nás dlouho nebyl a že jsem nějak jiná. Já říkám: „Jo tlustá“ nebo tak něco...a on, že prý zná způsob, jak to změnit...Zasmála jsem se tomu...ale nějak mi již uvízl více v hlavě...

Ti lidé, kteří v tu dobu sháněli cosi do bytu, si nevybrali, a tak jsem jim řekla, že zboží bude zase za týden, ať přijedou. A přijel i on...a už to začalo mezi námi jiskřit...Zboží jsme opravdu dostali a krásné, jeho kolegové si vybrali, ale jemu se zalíbilo něco, co prý shání dlouho jeho maminka. Za pár dní mi přivezl maminku... A ona (jako bychom se znaly spolu) začala chválit synka...že je moc hodný, stará se o všechny, o ni, protože je už vdova,
a že by se rozdal...no nechápala jsem, netušila jsem, zda jí o mě něco řekl a přivezl si ji, aby mě schválila....nicméně mě ten člověk zajímal čím dál víc...

Když přijel potom zas, byl už sám, bez kolegů i bez maminky...a hezky jsme si popovídali. Vysvětlil mi, kdo je a co dělá a jak jsou lidi okolo něho zvyklí říci: „Liborku dovez, přivez, odvez, pojeď s námi“ atd. To se mi líbilo a věděla jsem, že mi nelže. Nakonec, i jeho maminka mi to přece sdělila :-).

Taky mi říkal, že už takto za mnou jezdí 2 roky a já si ho všimla až poslední dobou....no nevím, ale pohnul mým srdíčkem.... když ten den odjížděl, šla jsem ho vyprovodit ke dveřím a oba jsme cítili, že se něco stalo....Jen tak lehce mě líbnul na tvář...

Potom jezdil skoro denně, jak mu to vycházelo a nakonec z toho byla láska na dva roky...musím říci, že krásná láska...ale já bydlela sama v jednom městě a on v druhém, leč nedaleko.

Jenže každý jsme chtěli něco jiného pro další život, já jsem chtěla s někým žít, být spolu stále a jemu se líbilo tak, jak to bylo...., a tak po několika rozchodech a znovu chození jsme to pak ukončili.

Musím říci, že dodnes jsme ve spojení, poptáme se, jak se daří a často si na něho vzpomenu. Ale jsem již jinde, jsem vdaná a mám život takový, jaký jsem chtěla mít.

Hezký erotikou nabitý den přeji
Text nebyl redakčně upraven

Jméno ani nick autorky neuvádím, pokud chce, může se, ke svému autorství doznat v diskusi pod tímto příspěvkem.


EROTICKÉ DUSNO

  • Co si pod tím pojmem představujete?
  • Zažila jste někdy takovou situaci?
  • V reálu?
  • Ve fantazii?
  • Kdy naposledy?
  • Kde naposledy?
  • Baví vás, když je to jen platonický stav?
  • Nebo vyžadujete i dokonání…
  • Zklamalo vás to někdy?

Vaše příběhy, úvahy, fotky, návody i recepty posílejte na redakční e-mail

redakce@zena-in.cz

Jednu z vás DNES kolem 16. hodiny za příspěvek odměním knihami Mystický sex od A do Z a Stopy duše, aneb co o nás prozrazují ruce a nohy.

Reklama