Byla válka kvůli krásné Heleně?

 

Homér, slepý bard, popsal v epické básni Iliadě, jak manželku spartského krále Menelaa, krásnou Helenu, unesl syn trojského krále Paris.
To byla výzva k válce – více než tisíc lodí vyrazilo proti mohutné a dobře chráněné Troji.
Devět let ji marně obléhali, až nakonec použili lest – trojského koně.

To byl konec hrdého města…

 

Kdy se válka odehrála?

 

Homér sepsal svoji báj přibližně ve druhé polovině 8 . století př. n. l. Ale vše se odehrávalo mnohem dříve, snad v době bronzové, 1500–1000 př. n. l

 

Homérovi doslova uvěřil Heinrich Schliemann, nadšený amatérský archeolog, bohatý německý obchodník.

Žil v letech 1822-1890. Přátelil se s mladým mlynářem, který uměl recitovat Homéra ve staré řečtině.
A tak se Heinrich začal učit jazyky – němčina je mateřština, takže holandsky, anglicky, francouzsky, španělsky, italsky, portugalsky, rusky, švédsky, dánsky, polsky, slovinsky, novořecky, starořecky, latinsky, arabsky, hindsky, sanskrt, turecky, persky.

Také v práci postupoval, až postupně nabyl velkého bohatství, a mohl se tedy vydat hledat Troju.

 

Podle Homérova popisu vytipoval a našel jediné možné místo – pahorek v Turecku Hisarlik

To se psal rok 1868.
První vykopávky se uskutečnily v letech 1871-3.

Cca 15 metrů hluboko objevil zbytky paláce a dlážděnou rampu vedoucí k bráně.
Objevil i ohromující zlatý poklad – náušnice, diadémy, náramky – tzv. Priamův poklad.

Název pokladu je ale mylný… Schliemann se dostal mnohem hlouběji. Na pahorku totiž bylo nad sebou celkem 9 osídlení z různých dob. Ta homérská byla VI. – z let 1500–1000 př. n. l.
Škoda, ty krásné šperky nemohly zdobit Helenu, ale jinou krasavici, přibližně o 1 000 let starší.

 

Ve Schliemannových stopách kráčí dnes německý archeolog Manfred Korfmann v čele mezinárodního týmu.
Pracují zatím 16 let, jak bylo uvedeno v květnovém čísle amerického časopisu Archeology.
Také on potvrzuje, že je třeba Homéra brát vážně.

Našlo se dobře opevněné sídlo s královskou citadelou, širokými ulicemi, strážními věžemi, vysokými hradbami a bránou … vše podle Homérova popisu.
Ale podle současného mínění – byla málo lidnatá a málo významná na to, aby byla 9 let obléhána. Ani brána nebyla chráněná – hledali tedy dále a objevili tzv. dolní město. Tak to potom již odpovídalo počtu asi 8 000 obyvatel.
Na jih a východ  bylo dolní město obklopeno přibližně 700 m dlouhým obranným příkopem, vytesaným ve vápencové skále. Byl to veliký příkop 4 m široký a 2 m hluboký. Takže Troja zabírala plochu 30 ha.

Americký archeolog Eric Clive se domnívá, že Troja se dostala nešťastně do konfliktu, který hořel mezi dvěma velkými říšemi – Chetitů a mykénských Řeků.

 

Co nám přinášejí geologové?

 

Vždyť Hisarlik je dnes několik km od Egejského moře i od Dardanel.
Podle Homéra by ale měl být daleko blíže, vlastně na pobřeží. 
V průběhu tří tisíc let nedaleké řeky Skamander a Simoent s sebou přinesly  veliké množství naplavenin, a tak vzdálily Troju od moře.

 

Kolik je pod sluncem měst a kolik pod hvězdným nebem,

Ve kterých smrtelní lidé své domovy mají,

Z nichž ze všech vždycky posvátná Troja mi bývala ze srdce milá,

Priamos, kopiník zdatný

A s ním Priamův národ

Il. IV, 44

 

Heinrich Alexander Stoll – Sen o Troji

Květnové číslo – Archeology

Homér – Iliada

Homér - Odyssea

     
Reklama