Vzpomíná na kouzelné čarodějnice svého dětství a dospívání čtenářka s nickem Eliana. Přečtěte si její půabý příspěvek a možná se díky němu také ocitnete v těch letech plných rozpuku jako tenkrát ona

Krásný jarní den, i když pro nás alergiky to má i své stinné stránky, dnes je den čarodějných ohňů a vzpomínek na dětství... Jako děti jsem od soumraku vyhlížely, kdože první zažehne plamen v okolí a vzápětí jsme metelily za hřiště dívat se na tu slávu, kdy tam hořel starý gauč paní Slavíkové, shnilé trámy od Zímů, pneumatiky pana Karla a co chvíli vybuchovaly staré Lybary.

Rodiny schraňovaly staré březové koštětiska a my si je s gustem připalovaly a lítaly s nimi zemědělcům po poli hrajíce si na Saxánu a Sandokana. Jakmile chvost koštěte dohořel, tu a tam propuklo dítko v pláč až v řev, že konec srandy. Když nastala černočerná tma a jen tu a tam problikávala oranžáda řezavých uhlíků byl čas na stezku odvahu dolů k rybníku.

Žáby si pobrukovaly do rytmu a tu tam pleskla ryba o hladinu. Keře ševelily, když v nich zvědavě vykukovali zajdové a občas i prasátko zachrochtalo. Plížili jsme s očima jako tenisáky se zapáleným klacíkem a šli, co noha nohu mine dolů k vodě. Statečně jsme splnili hrdinný úkol, když v tom jsme zaslechli praskání větví tak blízko, že by na nás vodník mohl pohodlně sáhnout a chytit nás za nohu (kdyby teda vodníci lezli křovím).

S velkým řevem jsme to brali hlava nehlava cestou zpět k doutnajícímu ohni a zakopnuvší kamarády jsme tam nechávali zbaběle ležet... Stáník si počůral tepláky. Abychom jeho hanbu nějak zmírnili, napíchli jsme je na klacek a sušili nad posledními plamínky. Proutivo to bohužel bylo slabé a tak šel Stáník domů z čarodějnic v trenýrkách, utíraje sopel do rukávu starého fotbalové dresu....O pár let později se mi snažil na této stezce odvahy Luboš zajet rukou pod blůzku a zkontrolovat moje jedničky. Když jsem mu klouby prstů vyrazila tu jeho jedničku vlevo nahoře, přišla si jeho babička k nám stěžovat, ale co už...Byla to krásná léta, plná rozpuku!

Eliana

Nyní v novém bydlišti máme čarodějky kousek od domu a ten puch spáleniště bude pár dní strašný, přestože dneska je to už ekologičtější....

oheň

Milá Eliano, ta chaotická, rozlezlá hromada roští za fotbalovou brankou, bude čarodějnickou hranicí? To už vidím hořet ten porost za ní.

Jak budete slavit čarodějnice vy, milé ženy-in? Porovnáváte dnešní čarodějnice s těmi z dětství? Které jsou lepší? Že se ptám. Ale přece jenom, co se vám dnes na čarodějnicích líbí?

Napište nám svůj názor na redakce@zena-in.cz

Reklama