Reklama

V poslední době se roztrhl pytel s texty o Masarykových pozdních láskách, o tom, že si nechal v kmetovském věku zamotat hlavu románky s mladšími ženami. Nejspíš se chce dokázat, že to nebyl žádný suchar, ale člověk z masa a kostí. A vůbec – píše se hodně i o dalších členech jeho početné rodiny a začíná se také zpochybňovat Masarykovo češství, počínaje jeho maminkou.

Masaryk se nikdy netajil, že na něj měla jeho matka větší vliv než otec, že – doslovně – „kápo v domě byla maminka. Ve svém životopise z roku 1875 napsal: „matka je Němka“. A o mnoho let později ale zase, že „rodem jsem čistý Slovák, bez maďarské či německé příměsi. Matka hovořila lépe německy než česky“.

Matka TGMKdo byla ona matka našeho „tatíčka“ a jaké národnosti tedy vůbec byla? Narodila se jako Terezie Kropáčková v roce 1813, tedy před dvěma sty lety. Vyrůstala mezi německými obyvateli Hustopečí – ostatně jak jinak. V češtině se vlastně zdokonalovala až jako dospělá prostřednictvím svých dětí. Její otec prý patřil mezi zámožné hustopečské občany, když však zemřel a brzy ho následovala i jeho žena, Tereziina maminka, nastaly sirotkům krušné časy. Terezie šla do služby jako kuchařka nejdříve ve Vídni a pak v Hodoníně.

Samozřejmě sloužila v německých rodinách. Když se Tomáš Masaryk narodil, bylo jí už 37 let, její manžel byl o deset let mladší. A protože začal Masaryk chodit do německé školy a později i německého gymnázia v Brně, někteří pisatelé rádi zdůrazňují, že byla Němka. Ostatně slova v Masarykově prvním životopise tomu trochu napomáhají. Ale hrálo se tehdy v době Rakouska či o pár let později Rakousko-Uherska oficiálně na nějaké národnosti?

Rodný dům TGM

No tomto místě kdysi stával rodný dům TGM - ostatně pamětní deska to připomíná

Průčelí rodného domu

Někteří autoři také rádi zpochybňují otcovství Jozefa Masárika (či Masaryka). Musel to být přece někdo ze zámožných hodonínských Němců, u nichž Terezie sloužila! Dokonce se objevily teorie, že je Masaryk šlechtický levoboček! Přece otcem nemůže být negramotný čeledín a panský kočí, kterého psát naučil až jeho syn! Masarykovi měli celkem pět dětí, naživu však zůstali jen Tomášovi mladší bratři Martin a Ludvík. Maminka Masaryková (prý měla ještě jedno nemanželské dítě ve dvaceti, ale to ve čtyřech měsících zemřelo) měla ráda všechny své syny, ale Tomáš jí byl nejmilejší.

Byla to určitě zásluha maminky, že Tomáše i jeho mladšího bratra Ludvíka poslali rodiče na studia. Na nich se už ale synové-studenti o sebe museli postarat sami. Jako uctívaný prezident na své bratry a vůbec dětství často vzpomínal, když spolu s Karlem Čapkem psali Hovory s TGM.

K trvalé výzdobě prezidentovy ložnice v Lánech patřila maminčina fotografie, kterou měl na polici vedle fotografie své dcery Alice.

PomníkNejznámější Masarykova socha je pochopitelně v jeho rodišti Hodoníně

Na maminku vzpomínal i v posledním období svého života po své abdikaci. Jednou například dostal velkou chuť na „sléžky, jak je dělávala maminka“. V Lánech to byl trochu problém, protože v kuchyni přesně nevěděli, co tento specifický moravský název znamená. Nakonec zjistili, že jsou to bramborové šišky s mákem (Nevím, jak vy, ale my jim teda doma říkáme šulánky.) a pan prezident si opravdu na svém zamilovaném jídle mohl pochutnat …

 

Motto TGM

Motto na pomníku - jedno z mnoha Masarykových oblíbených

Foto: Antonín Kučera

V seriálu o zajímavých ženách si můžete také přečíst: