Vloni v květnu jsme se konečně vypravili na Pálavu.
Bydleli jsme v příjemném hotýlku v Pavlově a odtud podnikali spanilé jízdy po okolí. Vápencové Pavlovské vrchy jsou největším bradlovým útesem na Moravě. Jsou z organogenních vápenců z druhohor.
Hlavní hřeben se táhne od Dolních Věstonic k Mikulovu v délce 12 km.
Skládá se z několika výrazných částí – Dívčích hradů, Děvína (550 m) a končí v Mikulově Svatou horou (363 m).
Celé území je vyhlášeno chráněným územím... V zalesněných částech žijí mufloni a kozy bezoarové, tzv. kozorožci. Všechny svahy obrácené ke slunci jsou porostlé vinicemi a okolí je plné vinných sklípků. Podnebí je teplé, příznivé pro letní rekreaci.

Při posezení v jednom sklípku jsme narazili na zajímavý názor, že kněžna Libuše byla možná z Pálavy. Tak poslouchejte.

Kosmas jako děkan pražské kapituly pro věci hospodářské jezdil do Podivína a do Znojma. Tam možná slyšel „bájná vyprávění starců“.
Dodnes není jasné, kdo vlastně je zobrazen na rotundě ve Znojmě.
My známe Dívčí válku v podání Jiráska, ale Kosmas ve své kronice ji tak nelíčí - boje prý střídaly společné slavnosti a hry...

Řada seriozních vědců tvrdí, že báje mají reálné jádro a hledají Vyšehrad neboli Chrasten a Děvín. Potíž je v tom, že oba hrady vedle sebe se dosud nenalezly.
Dr. Jaroslav Zástěra, ten, který upozornil na znojemskou rotundu, si povšiml ve starých análech, že se Sirotčí hrádek nazýval Rassenborg, Rasenštejn, což přeloženo znamená hrad v chrastí – Chrasten.

Kdy se však dívčí válka mohla odehrát? V 6.-8. století.
V publikaci Mikulov uvádí archeoložka D. Menclová, že zříceniny Sirotčího hrádku, rozkládající se na dvou skaliskách, se liší stavební technikou a že ta starší část, stavěná z kamenů na plocho a na sucho, by odpovídala době velkomoravské.
Názvy dalších hradů – Dívčí hrady, Děvičky, Děvín se odvozují od toho, že zde sídlily dívky, hadačky. Ty byly velmi ctěny, lid jim nosil dary. To bylo ale možné v době předkřesťanské.

Na scéně se objevuje z Francké říše kupec Sámo. Pravděpodobně byl pokřtěn, a jistě tedy i šířil křesťanství .
Přichází Cyril s Metodějem a nastávají i střety s dívkami-hadačkami. A dívčí válka byla na světě. V dívčí válce tedy nešlo o uraženou ješitnost, či boj mezi matriarchátem a patriarchátem, ale o boj pohanství a křesťanství.
Akademik J. Poulík se domnívá, že historicky doložená Dovina = Děvín mohla být na Pálavě. Nalezl totiž u Dolních Věstonic veliké pohřebiště se 4 000 hroby, což svědčí o velikém osídlení.
František Palacký se domníval, že Sámo je totožný s Přemyslem Oráčem a že Kosmas kromě toho ze známé Sibyly přesmyčkou vytvořil Libuši.

Co myslíte, je to možné?

Literatura:
Jirásek – Staré pověsti české
Lisická – Páv zpívá o štěstí – hlavně Doslov
Článek Ladislava Vencálka – Kterak Čechové k Dívčí válce přišli
Dr. Zástěra – Znojemská rotunda a Přemyslovci  

          
Reklama