Přemýšlela jsem, co se mi kdy stalo, abych mohla napsat, že to pro mne byl Den blbec.

Myslím, že ho každý z nás zažil. A u mě to nebylo jen jednou :-). Nejdřív mě napadlo, že bych mohla psát o své svatbě - když nás oddávající vyzval, abychom mu všichni včetně svědků dali občanské průkazy, zůstala jsem jak opařená: ,,Občanku? Já ji nemám." Každý na mě zíral. ,,No nikdo mi neřekl, že si ji mám vzít." odpověděla jsem s nevinným pohledem. A tak se svatba málem nekonala - měli jsme obřad 40 kilometrů od nás, takže možnost si pro ni dojet nebyla...

Nebo bych mohla psát o tom, jak jsem smažila řízky a malý pustil v koupelně vodu a ucpal přetok, tak voda tekla přes umyvadlo - letěla jsem tam a zachraňovala situaci - ale řízky se pak už zachránit nedaly :-(... Ale to bylo vlastně jen jednou za den, takže Den blbec to v podstatě nebyl - byla to vždy jen Chvilka blbec :-)))...

No ale pak jsem si vzpomněla na můj nedávný odjezd na dovolenou - tak to teda vážně Den blbec byl... První nepříjemnosti nastaly už 3 týdny před ní - měla jsem dovolenou na jihu Slovenska domluvenou už od března - na termín v červenci - to je z čeho vybírat a levná dovolená v hezkém prostředí není problém. A 3 týdny před odjezdem majitelka objektu volala, že z rodinných důvodů všechny objednávky ruší :-( No a vybírejte něco v červenci... Vše je přebrané - zůstávají jen předražené objekty na nepříznivých místech :-(...

No ale dovolenou jsem robátkům slíbila a nakonec jsem ji sehnala. Byla sice dražší, ale bylo tam volno. Hledala jsem rodinný domek s bazénem, aby se nemuselo utrácet za termál. V domku byly 3 apartmány - rezervovala jsem tedy dva - brala jsem i mamku, tak nás bylo do jednoho moc. Paní chtěla zálohu 1000 Sk na jeden apartmán. Zaslali jsme tedy 2000 a těšili se na relax a odpočinek. A teď se dostávám ke Dni blbec.

Ráno, v den odjezdu na dovču, jsem ještě otevřela maily a vidím ten den zaslanou zprávu od majitelky objektu, že se jí ozval další zájemce, a tudíž nás všechny ubytuje do jednoho apartmánu. Byla jsem v šoku! Vždyť si nechala zaplatit zálohu za dva! Kdybych tohle věděla, hledám někde jinde! Bydlíme v činžáku - takže králíkárna - a když už dovolená, tak pohodlíčko a pro každého z nás soukromí! Málem jsem omdlela - jenže už se nedalo nic dělat :-(

Tak tohle byl začátek. Mamce jsem to raději ani nevolala. Měla pro nás dojet s taťkou v 9 hodin. Lednička vyklizená, doma žádné jídlo. S majitelkou jsme byli domluveni na příjezd kolem 11:00, aby se malý mohl v poledne vyspat a my v klidu vybalit. Bylo 9, 10, 11 a naši nikde. Děti hladné, malý unavený, uplakaný. Vše na odjezd nachystané. Včetně občanky, kde jsem měla zapsané děti, takže pas nikdo z nás nepotřeboval.

Kolem 10. hodiny ve mně hrklo - vždyť já si vyřizovala novou občanku těsně před narozením malého! Není tam zapsaný!!!!!!!! A je po dovolené!!!!!! Byla jsem vyřízená - co teď? Nezbylo nic jiného než vzít jeho rodný list a doufat, že nám to na hranicích projde. Taťka dorazil kolem 12:00. Malý v autě okamžitě usnul - asi hlady :-) Na hranicích problémy. Zkusila jsem zapůsobit všemi možnými způsoby. Nakonec jsme projeli.

Po cestě začal pořádný slejvák. Pěkný začátek letní dovolené. Dorazili jsme na místo. Mamka v apartmánu začala brečet hned poté, co jí přinesli jako přistýlku do kuchyně matraci na zem. Sedla si do auta, že jede domů. Já už jsem byla psychicky na dně. Šla jsem za malým na zahradu, abych se přestala klepat od nervů. Prcek si zrovna sedl na to své "odrážedlo" - motorku. A ulomilo se mu kolo. Pláč. Bylo po motorce. Než jsem k němu stihla dojít, píchla ho včela. Byla jsem zralá na mašli...

Poslala jsem všechna svá tři robátka, ať si zajdou na nanuka do blízkého obchodu. Přišly i s nauky do mražáku - dala jsem je tam a šla jsem obléct povlečení na peřiny. Pak jsem chtěla uvařit něco k večeři - otevřela jsem ledničku a strnula - všechny zmrzliny byly vytečené! Mražák jednoduše nefungoval! Jídlo v lednici bylo absolutně nepoužitelné - všechno z mražáku vyteklo na něj. Další šok. Podívala jsem se na mamku - sedíc na matraci pořád ještě vzlykala, že tam nebude. Dala jsem malému aspoň párek (který se dal omýt vodou) na terasu. Než jsem tam Tomíka dovedla, sežral ho majitelčin pes... A to bylo teprve pozdní odpoledne - mám pokračovat? :-(((

Asi už nebudu - bylo toho pak ještě hodně a opět se mi začíná zvedat při pomyšlení na to všechno tlak... Chtěly byste tohle v jednom dni prožít? Ráda bych si to s vámi v ten den vyměnila. :-) Když už se něco se..., tak pořádně... Přeji vám všem jen ty hezké dny a prosím vás - neposílejte ty dny, kterým se říká Den blbec, za mnou - už mi to, dámy a páni, stačilo... :-)

Hanka


UF! Tak tohle tedy opravdu byl pořádný den blbec. Já bych takový tedy zažít nechtěla. Ani náhodou. Děkujeme za skutečně dramatický příběh...

redakce@zena-in.cz

Reklama