Bulvár

Byla jsem sprostá před šéfem

Dobrý den milé ženy-inky!
Ráda bych se s vámi podělila o zážitek k dnešnímu tématu: „Já a můj šef". Vystudovala jsem Obchodní akademii a pracovala většinou jako sekretářka ředitele ve stavební firmě.

Jelikož ředitelů není zas až tolik, tak si je dnes můžu spočítat a zhodnotit. Vzpomínám velmi ráda na prvního a předposledního „šéfa" - byli milí, vstřícní, slušní, ohleduplní a tzv. si „nic nedovolili". :-)

Druhý šéf si dost tykal s alkoholem, i když jsem měla malé dítě, požadoval často práci přesčas. Všechno se dalo stihnout v normální pracovní době, kdyby byl schopen zorganizovat si čas tak jinak. S úsměvem vzpomínám na předávání dokončení podnikové chaty. Odjel slavnostně jako ředitel i se svým podřízeným. Večer mi volala jeho žena, jestli náhodou nevím, kde je manžel. Paní učitelce jsem sdělila, že na předávání chaty. Ale ouha.

Vrátili se až příští den v poledne - přiřítil se řidič s tím, abych otevřela šéfův stůl, že v něm má klíče od bytu - prý si s podřízeným ráno nechtě vyměnili kalhoty a šéf nyní sedí ve sklepě a čeká na klíče od bytu (pozn.: podřízený byl z jiného - trošku vzdáleného - městečka).

Další příhodička byla ta, že jsem jednou vkročila do kanceláře, šéf seděl, ale hlavu měl na stole, vypadal naprosto bezvládně. Neměla jsem nic lepšího na práci než běžet do vedlejší kanceláře a „zbuntovat" jednoho spolupracovníka, aby mi šel pomoci. Když ten otevřel dveře, tak pan ředitel už seděl a hleděl do neznáma. :-)) Spolupracovník si připadal jako blbec, v ten okamžik nevěděl, co si má rychle vymyslet za dotaz. Pak si šéf začal s jednou kolegyní a nakonec dost neslavně skončil.

Ráda vzpomínám na šéfa, který byl přísný, odtažitý, všichni se ho báli a třásli se pokaždé, když byli povoláni do ředitelny. Bylo to po „revoluci", hektická pracovní doba, všichni jsme měli nervy na pochodu a používali někdy dost drsný stavařský slovník - podotýkám, že jsem pracovala mezi samými muži. V krizových situacích jsem dokonce použila - pardón dámy - slovo ku..a.

Kluci si dělali srandu, že se někdy spletu a řeknu to před šéfem. Tvrdila jsem, že to se mi nemůže stát. Ale nikdy neříkej nikdy. Jednou jsem dělala na PC nějaké tabulky, a když jsem je přinesla šéfovi, tak mi řekl, že si to představoval tak a tak, no a ze mně vypadlo: „Kur.a šéfe, tak mi příště řekněte hned, jakou máte představu, není problém to tak udělat." V ten moment jsem ztuhla, on se na mě podíval, zachoval se jako gentleman, přešel to s nadhledem. Když jsem to pak říkala klukům, tak mi ani nechtěli věřit.

Tahle věta se ujala i u nás doma, a když něco nejde, s oblibou ji v tichosti používám.
Přeji krásný den, pohodové šéfy!

želvička


Dobrý den,
moc děkuji za hezký příspěvek doslova napěchovaný šéfy. :) Jeden lepší než druhý, to se musí nechat. :) To už je takhle skoro na nějakou novelu o službě u mnoha pánů. :) Ještě jednou díky!

Donutil vás šéf mluvit sprostě? Napište to na Ženu-in! Redakce@zena-in.cz

 

   
13.06.2007 - Společnost - autor: Richard Klíčník

Komentáře:

  1. avatar
    [2] _zelvicka_ [*]

    Janinas: taky jsem se kvůli jednomu nervovala, teď je v důchodě a chce se mi omluvit - vzkázal mi to po spolupracovnících - taky to byl hulvát, který by si i rád sáhl .... no jo, chlapi ...

    superkarma: 0 13.06.2007, 13:23:13
  2. avatar
    [1] Janinas [*]

    Milá želvičko!
    Mám velmi podobné zkušenosti se šéfy jako ty. Zažila jsem jich dost, ale ten poslední byl ze všech nejhorší, a proto také od něho odcházím. Většího hulváta a sprosťáka neznám. Dost jsem se kvůli němu nervovala a nestálo to za to. Zdraví je přednější, takže už za měsíc mu řeknu: adie!

    superkarma: 0 13.06.2007, 12:40:14

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Dětský pokoj - zařizování, rekonstrukce

Náš tip

Doporučujeme