Milá redakce..
přeji hezký den a gratuluji výherkyním v letní soutěži..
 
Co se týče včerejšího  tématu (Co mne nezabije, to mne posílí), mě napadá jen můj vztah..

Je to můj první vážný vztah, ale stojí za to.. (ironie)
Vždy jsem byla strašný flegmouš, kamarádská, nežárlivá, usměvavá, prý velmi zábavná, veselá, plná života a energie, no říkalo se mi sluníčko..
Ale co jsem potkala svého současného přítele, je to vše úplně jinak.. I když to z počátku vypadalo na příjemný idylický vztah bez hádek a pln romantiky, po pár měsících se to začalo měnit v žárlivost, facky, sobeckost, sprosté nadávky, slzy, hádky, lži, nevěru, mé odpuštění, výčitky, jeho dluhy a deprese přenášené na mě, drogy, automaty, podvody atd... prostě to vše dělané jím mé osobě..
Dnes jsem vystresovaná holka s věčně ubrečenýma očima, s nuceným úsměvem aspoň mezi přáteli a s rozhádanou rodinou... ale přesto stále zaslepená hloupě láskou - snad k tomu člověku, kterého jsem před pár lety poznala jako též usměvavého, milého, přátelského flegmouše..
Ale jedno vím, že až se z tohoto vztahu vymaním, tak ať potkám kohokoliv, tak už mě nic neporazí. .protože pokud mě nezabije tento vztah, tak mě 100% posílí do mého budoucího života... jelikož tento vztah je jak zkouška života... a já zatím ještě ŽIJI...!!
 
anonymně prosím
 

Přejeme ti, ať se tvůj život co nejdříve upraví a je z tebe opět sluníčko. Hodně štěstí
Reklama