Rodina

Byla jsem servírka, buď hnusná, nebo úžasná

Čtenářka Seboosis popsala, jaký je život servírky z pohledu lichotek. A popsala nám, jaké lichotky si váží ze všeho nejvíce.

Krásné ráno ženy-in,

 Od svých 15 let jsem dělala v hospodě, takže jsem lichotky i „antilichotky“ slýchávala v jednom kole. Když jsem nechtěla chlapům dát víc piv, často jsem slýchala, jak jsem hnusná, za to pokud jsem s nima vydržela do čtyř do rána, byla jsem hodnější než má kolegyně, která s nima tak dlouho neposedí, ba nejhodnější na světě.

Sem tam jsem slýchala jak mi to sluší, občas si někdo všiml, že mám nový náhrdelník nebo účes a mně to vždycky tak nějak zahřálo u srdíčka, i když to bylo jen od místních alkoholiků :) 

Takové lichotky jsem přestala brát vážně ( navzdory Dostojevskému) ve chvíli, když jsem lepila a fačovala hlavu jednoho z nich poté, co si rozsekl hlavu o pisoár. „Ty jsi tak krásná a hodná,“ řekl. „Já bych tě chtěl mít za ženu.“ Ono by to nebylo až tak nic nezvyklého, kdyby svůj zrak neupíral na můj klín, který měl v úrovni očí. No ale dost už těchto falešných lichotek a pojďme dál...

Nepotřebuju slýchat jak jsem krásná a hodná a šikovná. Radost mi spíše udělá, když někdo dokáže ocenit dobře a tvrdě odvedenou práci nebo ocení to, že to s někým myslím dobře.  A jedna (vlastně dvě) takové mi v paměti utkvěli.

Dva mí kamarádi, dvě rozdílné situace. Jeden se nechal využívat, druhý se nechal podvádět. Oběma jsem to říkala, div ne přímo vtloukala do hlavy, že je něco špatně. A jaké bylo - ne tak ani moje, jako jejich - překvapení, když zjistili, jak se věci mají. Oba přišli a uznaně řekli, že jsem měla pravdu. Objali mě a řekli, že jsou moc rádi, že mají takovou kamarádku jako jsem já. A to jsou pro mě nejkrásnější lichotky na světě.

Krásný den všem krásným, šikovným, hodným, vtipným a jinak IN ženám přeje
Seboosis
Text nebyl redakčně upraven


Díky Seboosis, bez mučení přiznávám, že v podstatě miluju všechny servírky, které nezdvihají s výhružným pohledem plným blesků židle okolo mého stolu. Je zvláštní, že spousta servírek, které mne nijak nezaujaly při příchodu do restaurace, byla při mém odcházení symbolem smyslnosti a krásy. On je v restauracích vůbec takový nějaký divný časoprostor. Mění se rychlost času i vzhled mnoha lidí. Těch za i před pípou, nebo barem…

A jak to máte s lichotkami vy ostatní?

  • Vzpomínáte na nějakou?
  • Jste ráda polichocena?
  • Nebo se lichotek bojíte?
  • Můžete to sdělit mně a našim čtenářkám v rámci dnešního tématu dne.

Pošlete mi své příběhy a vzpomínky na redakční mail:

redakce@zena-in.cz

a získejte poukázku do zlatnictví ve vašem městě za 1 000,-

Tou odměním tu z vás, která mne nejvíce zaujme, pobaví, rozesmutní, či rozesměje. Prostě zaujme.

   
13.10.2011 - Příběhy - autor: Radek Kříž

Komentáře:

  1. avatar
    [1] enka1 [*]

    Sml16Kamarádů protějšky asi moc neděkovaly, co?Sml58

    superkarma: 0 13.10.2011, 14:39:55

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme