Reklama

Přeji krásný den...

Téma jídlo a pití je jak stvořené pro mě... protože s jídlem bojuji už řadu let a nevím, nebo spíše asi už nechci vědět, jak zvládnout hubnutí, postavu...

Už od mládí jsem byla normální holka, krev a mlíko... vůbec jsem svou postavu neřešila, bylo mi jedno, co jím a jaké množství. Podle pohledů kluků a jejich zájmu o mě jsem si říkala, proč řešit něco jako je postava. Byla jsem při výšce 175 cm a 70 kilo spokojená.

Ale pak přišlo těhotenství, já nabrala 20 kilo ani nevím jak, pak porod a váha zůstávala. Byla jsem nešťastaná. Začala jsem držet diety, ale výsledek žádný. Pak jsem si stoupla na váhu a zjistila jsem, že i při dietách mám ještě o 5 kilo více. Tak začala hladovka. První týdny byly strašné, byla jsem nervozní, ztratila jsem mlíko... ale váha šla dolů. Jedla jsem jen jablko denně, pak jen půlku, až jsem nakonec pila jsen vodu a kafe. Za dva měsíce jsem měla dole 25 kilo, ale nechtělo se mi hubnutí zastavit. Tak jsem pokračovala. Nadávání manžela, rodiny, abych s tím přestala, jsem neslyšela.

Pak se váha zastavila na neuvěřitelných 38 kilech, ale to už jsem špatně viděla, motala se mi hlava, strašná zimnice... Pak jsem jednou venku omdlela... byla jsem v bezvědomí 2 týdny, nedávali mi šanci na přežití. Když jsem se dostala z nejhoršího, putovala jsem na psychiatrii. Stýskalo se mi po rodině a já začala jíst jak blázen, jen abych mohla domů.

Ještě dlouho jsem i doma bojovala s tím, jak pozřít jen třeba jeden knedlík, kousek masa... bylo to strašný, ale protože jsem nechtěla přijít o rodinu, dostala jsem strašný strach, že mi vezmou dítě, dala jsem se do kupy.

Od té doby, a je to už 10 let, jsem se nenaučila pořádně jíst, hodně přemýšlím o jídle, o tom, jestli se pořádně naobědvat. I po této špatné zkušenosti jsem opět několik měsíců na jednom jídle denně i když vím, že nemusím, mám 58 kilo, ale hřeším na tom, že když jsem se z toho dostala jednou, dostanu se i podruhé...

Každý den si říkám, že je to ten poslední, co jsem se nenajedla....

kornoutek


Děkujeme za zajímavý a dramatický příběh a přejeme hodně vytrvalosti a úsilí v boji...

redakce@zena-in.cz