Měla jsem to štěstí a hlídala rok děti v Barceloně. Přesně tak, štěstí! Za tu dobu se mi hluboko do srdce zapsaly neuvěřitelné věci – nádherná Barcelona, kterou jsem si téměř celou prošla po vlastních nohách, skvělí lidé ze všech koutů světa, tajemné rušno na ulicích, barvy, vůně...

Samozřejmě nic není úplně tak snadné. Hlavně mi trvalo několik let, než jsem se odhodlala k nějaké takovéhle vyjížďce. Předtím jsme dokonce zrušila již zaplacený au-pair pobyt v USA (vystrašilo mě, že musím umět řídit tak, abych v pohodě prokličkovala Prahou. Ta zodpovědnost za děti, které bych případnou nehodou na silnicích připravila třeba i o život, mne vrátila zpět do kanceláře).
Ale chytlo mne to pořádně, a jelikož je tato činnost omezena věkem, řekla jsem si teď a jela! Měla jsem tedy za sebou čtyři roky angličtiny, žádné velké znalosti a 20 lekcí španělštiny, které jsme si nastudovala doma sama z knihy. Trochu odvaha, ale nebylo na výběr. Riskla jsem to a říkala si, že se přece lidé musí nějak domluvit, i když jim to řečí nepůjde.

Hned ze začátku jsem sama zůstala na autobusovém nádraží v Barceloně a bála se, že tam zůstanu trčet, dokud mne někdo nevezme zpět. Ale bylo to naštěstí jen chybou oznámení příjezdu o dvě hodiny déle! Pak jsem oněměla z mého nového pokojíku – malý, jen na postel a skříňku, s jedním okýnkem. Rodina ale bydlela v bytě a ne v nějaké vile. Na všechno jsem si časem zvykla, protože mi bylo fajn – ráno jsem odvedla dva kluky do školy kousek nad domem, pak poklidila a celý den měla volno až do pěti, kdy jsem je zase vyzvedla ze školy. Pak dětem udělala večeři a zabavovala je, dokud se jim mamka nevrátila (otec pracoval doma, ale nechtěl být moc rušen. Z „kapesného“ jsem si v pohodě zaplatila kurz španělštiny a dokonce měla i na koupi spousty krásných věcí a oblečení. Navíc po třech měsících se jako mávnutím kouzelného proutku zlepšila moje španělština. Šlo to prostě v pohodě a všem vřele doporučuji! Ani čtyři roky studia někde na škole vám prostě nevynahradí rok pobytu v cizině.

Pokud se rozhodnete, svěřte se nějaké zavedené agentuře – je to přece lepší pro klid. Oni mohou zajistit výměnu rodiny nebo vám i jinak pomoci v případě nouze (já jela se Student agency). Zaplatíte zprostředkovatelský poplatek + jízdenku autobusem. Věřte, tohle vydání peněz vás nikdy nebude mrzet!

Krásný den ženám-in přeje

Margaretka


Milá Margaretko,
jsem ráda, že se dnes konečně objevil také příspěvek s  cizineckou" tématikou. A hlavně pozitivního rázu.
Jsem stejného názoru, že každý pobyt v cizině (byť ne zcela růžový) člověka obohatí a zvedne mu sebevědomí.

Reklama