Rodina

Byl jsem u porodu

 

Milé ženy, a nemyslím jen ty, které se považují za ženy-in, prostě všechny ženy, zvláště pak ty, jež si prošly porodem. Chtěl bych totiž touto cestou poděkovat své ženě, která mi před týdnem porodila nádhernou, zdravou holčičku Terezku.

Přála si už od samého začátku, abych s ní porod a vše s ním spojené absolvoval. Zpočátku jsem se bránil, vlastně až do konce, ale ona nikdy nenaléhala. Jen prostě vyslovila přání, že bych pro ni byl u porodu moc důležitý, takže, ač jsem z toho měl docela strach, nakonec jsem se rozhodl jí tou maličkostí, jakou je má přítomnost u porodu, pomoci v těch těžkých chvílích.

A těžké chvíle to opravdu byly. Porodní bolesti začaly tak nějak z ničeho nic a hned byly pravidelně po pěti minutách. Zatímco má žena si doma spokojeně umývala nádobí a balila věci do porodnice, já šílel z toho, že ještě nechce do porodnice. Mé naléhání odbývala mávnutím ruky s tím, že nebude zbytečně strašit v nemocnici, když nemusí. Ty nekonečné dvě hodiny, kdy doma poklízela a balila, jako by se na svět nedrala naše dcera, byly pro mě mnohem větším utrpením než samotný porod.

V nemocnici šlo všechno jako na drátkách. No, tak lehce zase ne, ale já byl mnohem klidnější, protože tam už byly mé holky pod dozorem doktorů a porodní asistentky. Manželka si prošla sérií vyšetření a pak jsme dostali volno. Absurdní, že? Ale Terezka ještě nebyla připravená na ten svůj první velký krok.

Pavla, má žena, si mezitím četla nevzrušeně noviny ve vaně plné vody. Čekalo nás ještě neuvěřitelných dvanáct hodin, než si Terezka usmyslela, že se tedy na ten náš svět podívá. Stahy byly čím dál bolestivější, Terezka se rozhodla, že bude dýchat a nechá bušit srdíčko, jen když bude její maminka ležet na boku, takže Pavla byla dobré tři hodiny připojena na přístroje, které hlídaly srdeční ozvy a povel, že konečně může začít tlačit, byl pro nás jako výhra v loterii.

Držel jsem celou tu dobu svou ženu za ruku, ve chvílích, kdy netlačila, jsem jí přikládal kyslík a sám sebe jsem plácal po ramenech, jak jsem dobrý, že jsem to všechno ustál a neskácel se k zemi. Imaginární oplácávání ale přestalo přesně ve chvíli, kdy vzala paní doktorka nůžky a nemilosrdně stříhla do mé ženy. Zatímco s ní to ani nehnulo, já jsem musel přiložit kyslík sobě.

S hrůzou jsem čekal, kdy začne Pavla křičet bolestí, ale ta naposledy zatlačila a Terezka se hlasitě domáhala vší pozornosti. Koukal jsem na ten ušmudlaný, pokroucený, ukřičený balíček pln dojetí.

Byl jsem to já, kdo držel naši Terezku jako první v náručí, první jsem ji pochoval a pomazlil se s ní a byl to pro mě opravdu nezapomenutelný zážitek.

Děkuji proto touto cestou své jedinečné ženě, za ten nejkrásnější dar, který mi mohla dát. Ale už nikdy jí nedovolím, aby podstoupila znovu takové trápení..., i když možná, že by ten kluk?

Martin

 

A jaké jsou zkušenosti ostatních tatínků?

Robert, 32 let, 2 děti

“U narození prvního syna jsem nemohl být, druhého už jsem si vychutnal se vší parádou a byl jsem tomu rád. Myslím si, že dřív se hodně porod zlehčoval, když chlap vidí, co musí žena podstoupit, hned na ni kouká úplně jinak. Svou ženu miluji a jsem jí neskutečně vděčný, že dvakrát podstoupila taková muka a porodila mi dva syny. Je úžasná.”

Kamil, 40 let, 3 děti

“Být u porodu? To je trend posledních let, který za nás naštěstí nebyl. K porodu bych nešel, co bych tam pohledával, to je přeci velmi intimní věc ženy, u které je mužskej akorát tak na obtíž. Koukat, jak má žena leží někde zbrocená potem a krví, to by mě fakt nebavilo.”

Václav, 25 let, bezdětný

“Děti zatím nemáme, ale na tento rok chystáme svatbu a pak bychom chtěli miminko. Ale musím se přiznat, že k porodu bych asi nešel. Mám takový pocit, že pak chlap přestane vidět svou ženu v tom krásném světle fantazie a vždy už ji bude vidět, jak rodí. Nevím, nemám zkušenosti, ale bojím se, že bych ji pak začal brát jen jako manželku a matku, ale jako milenec bych byl k ničemu.”

Vida, člověk by řekl, že ti naši chlapi jsou větší “tvrďáci”. Zpravidla znají vše, všude byli buď oni nebo jejich nejlepší kamarádi, dokážou postavit raketu i nadzvukové letadlo u piva, v pohodlí svého křesla trénují národní tým na šampionátu, ale že by je zaskočilo něco takového “nicotného”, jako je porod? Jak se zdá, tak asi ano. Většina mužů totiž při prvním dotázání prohlásí, že by k porodu nikdy nešla. Později, jak jejich milované ženě roste bříško a přidávají se pohyby miminka, nahlodává se jejich jistota a spousta z nich jde k porodu dobrovolně a ráda, i když výjimka potvrzuje pravidlo.

Nemyslím si však, že by se k tomu měli nutit, jak tvrdí má kamarádka: “Spískal si to taky, tak ať ví, zač je toho loket.” Stejně jako se může žena rozhodnout, zda dítě chce, nebo ne, měl by mít i muž právo volby. Pokud jim to nedopřejete, hrozí, že se z porodu stane noční můra, na kterou nebudete ani jeden rád vzpomínat.

A co vy? Co vaši mužští? Byli s vámi u porodu? Jak to zvládli? Povídejte!

 

   
08.03.2006 - Těhotenství a porod - autor: Eliška

Další příspěvky

Komentáře:

  1. [196] dyjovka [*]

    já jsem rodila poprvé před pěti měsíci. Manžela jsem u porodu chtěla, ale jakmile se ozvaly kontrakce, tak jsme oba v šoku letěli do porodnice(teď toho lituju,mohla jsem pár hodiny být doma)...ale už jsem měla takové bolesti, že jsem myslela, že už to musí být hned.....sestřička řekla manželovi, že může jít klidně domů, že to nebude dřív jak za 16 hodin a že mu potom zavolám až to půjde do finále.......no byla jsem tak v šoku,jak moc velká bolest to byla že mě ani nenapadlo někoho volat ,naštěstí manžel protože jsem nereagovala na neustálé vyzvánění a smsky, tak se sám vydal za náma a stihl posledních 20 minut......i když dřepěl zkroucený u postele,držel mě za ruku, třepal se a brečel tak jsem byla ráda, že tam byl a i on mě řekl, že je rád že u toho byl a že si uvědomil jak hrozně moc mě miluje takže tatínka doporučuji

    superkarma: 0 22.03.2006, 11:18:45
  2. avatar
    [195] Markýza [*]

    Majkii 193: nebuď si tak moc jistá

    superkarma: 0 15.03.2006, 10:07:22
  3. [194] Majkii [*]

    jajynka: no u nas to bolo podobne, akurat ze moj manzel sa rozhodol ze tych 12 hodiny tam so mnou vydrzi. A z 12 bolo nakoniec iba 6

    superkarma: 0 10.03.2006, 11:38:51
  4. [193] Majkii [*]

    *Kotě*: tak to ja ano a o tom manzelovi, na potvoru som si na 100% stale ista

    superkarma: 0 10.03.2006, 11:36:55
  5. avatar
    [192] Meander [*]

    Markýza: Kotě má oproti Majkii jednu nespornou výhodu - intelekt

    superkarma: 0 10.03.2006, 10:50:33
  6. avatar
    [191] Markýza [*]

    *Kotě*:

    superkarma: 0 10.03.2006, 08:39:40
  7. avatar
    [190] *Kotě* [*]

    Majkii 181: "Deticky, porod, kojenie je to najuzasnejsie na svete" - zas až tak hrozně to teda neprožívám jsou i jiné fajn věci Můj povzdech se týkal žen, které považují porod nebo kojení za odpornost, a přitom samy rodily a kojily

    A že by ode mě manžel na 100% neodešel, si teda tvrdit netroufám - můžu jenom vyjádřit svůj současný dojem, že zjevně nikam odcházet nechce , ale člověk nikdy neví, kam se život vyvine

    superkarma: 0 10.03.2006, 01:00:32
  8. [189] Handulacka [*]

    Martine, je krasne jak vnimate svou zenu, miminko, porod a vse, co s nim souvisi. Jsem moc rada, ze existuji muzi jako Vy. Preji Vam, aby Vam tenhle pristup zustal i nadale, protoze po narozeni miminka nastavaji i krusne chvilky. Ale Vy to urcite spolecne zvladnete.

    superkarma: 0 09.03.2006, 21:45:14
  9. avatar
    [188] Vivian [*]

    Markýza & Meander:

    superkarma: 0 09.03.2006, 20:47:03
  10. avatar
    [186] jajynka [*]

    V době,kdy se nám měla narodit dcerka , nebyla přítomnost otce u porodu možná. Moc mě to mrzelo a tak jsem doufala, že se to povede, až budeme čekat druhé . To už tatínkové u porodu být mohli, leč náš Kubík se dle odhadu lékaře měl narodit o 12 hod později a tak zatímco jsem tlačila o stošest, taťka i dcerkou spaly jako když je do vody hodí. O narození syna se dozvěděl až po ranním telefonátu do porodnice

    superkarma: 0 09.03.2006, 12:44:00
  11. avatar
    [185] Markýza [*]

    Meander: takových tu je

    superkarma: 0 09.03.2006, 11:56:00
  12. avatar
    [184] Meander [*]

    Markýza: Už kvoká

    superkarma: 0 09.03.2006, 11:09:52
  13. avatar
    [183] Markýza [*]

    Majkii: dětičky kašičky sračičky -- za chvilku budeš kvokat -- možná z toho vyrosteš, možná

    superkarma: 0 09.03.2006, 10:23:18
  14. avatar
    [182] Meander [*]

    Majkii: Ty brďo, ty jsi určitě hologram

    superkarma: 0 09.03.2006, 10:22:36
  15. [181] Majkii [*]

    *Kotě*: naprosto so vsetkym s tebou suhlasim. a co sa tyka komentarov k clankom o detoch,porodoch, kojeni..... radsej nereagovat, pretoze sa tu chodia vybijat typky ktorych nazory je najlepsie ignorovat. A je mi ich uprimne velmi luto, su to len ubohe chudiny. Je to moj nazor, za tym si stojim a so svojimi urazkami sa mozu niekam strcit . Deticky, porod, kojenie je to najuzasnejsie na svete, s manzelom nam to odkedy bol u porodu a mame krasnu dcerku KLAPE ako nikdy, a na 100% sa nebojim zeby odomna odisiel, aj ked sa cely nas zivot teraz toci okolo . ale to ty urcite poznas. Prajem tebe aj vela vela stasticka. A podme radsej sutazit s Johnson Baby, snad nieco vyhrame

    superkarma: 0 09.03.2006, 09:27:54
  16. avatar
    [179] deti [*]

    2x jsem rodila sama.Manžel odmítl být se mnou.Moc mě to mrzelo,ale co jsem měla dělat.

    superkarma: 0 08.03.2006, 22:00:51
  17. [178] reniulik [*]

    Ahojky, krásný článek. Můj manžel byl se mnou u porodu. Taky jsem si to moc přála. Bál se, že to nezvládne,ale ubezpečila jsem ho, že kdyby něco, může kdykoliv odejít. A naštěstí to neudělal. Byl mi neskutečně velkou oporou a moc mu za to děkuji. Stál u mne a držel mě za ruku, celou dobu mi hodně pomáhal. Všem ženám přeji, aby měli ve svém muži takovou podporu, jakou jsem měla já. A musím říct, že manžel byl tím, kdo držel našeho Danečka jako první. A vím, že to byl pro nás všechny neskutečný zážitek. Moc své chlapy miluju

    superkarma: 0 08.03.2006, 21:17:28
  18. [177] myklyk [*]

    Můj manžel byl u porodu druhé dcery a bylo to super.Hodně mě pomohl

    superkarma: 0 08.03.2006, 20:33:03
  19. avatar
    [176] Vivian [*]

    Libča: a ty zase koukej být 50 a více let supermatka, nebo se taky pousměji

    superkarma: 0 08.03.2006, 20:20:34
  20. avatar
    [175] Libča [*]

    mily pane martine, doufam ze budete svou zenu nadale obdivovat a stale si ji vazit jako pisete ted v tomto clanku, i kdyz bude nevyspala, nevrla, unavena atd. atd. myslim ze zrozeni maleho clovicka je krasny moment ale tim to nekonci naopak to zacina to dost festove... takze ukazte ze nejen ze umite asistovat u porodu ale taky jste super tatka.. a milujte svou zenu dalsich 50 i vice let a pak pred vami smeknu, ted se jen pousmeji ...

    superkarma: 0 08.03.2006, 19:18:18
  21. avatar
    [164] Vivian [*]

    Nestačím se divit, kolik agresivity vyvolává takové nevinné téma jako porod... Aby vám ty vaše jediné a nezpochybnitelné pravdy neucpaly krevní řečiště

    superkarma: 0 08.03.2006, 16:43:10

Další příspěvky

Z předchozí stránky:

  1. avatar
    [158] Gabi [*]

    sarume: Markýza: vůbec jsem nepřítelským prostředím nemyslela, že děti se mají houpat na lustru či výchovu typu "non-frustration children" Spíš mě jde o takové maličkosti jako je nekuřácká oddělení s funkční klimatizací, vhodné sociální zařízení - čisté s přebalovacím koutkem, nabídka jídel pro batolata a předškoláky (a nemyslím tím kuřecí řízek s hranolky), dětské židličky, hrací koutek nebo alespoň pár pastelek a papírů atd. Na dost místech je to samozřejmost, ale stačí vyrazit mimo Prahu a je to horší ...
    Samozřejmě, že miminko občas zapláče a batole se projevuje a nevydrží sedět dvě hodiny v židličce To můžeš tvrdit, že to vadí psi na ulici, že host od vedlejšího stolu mluví moc nahlas a jeho žena má neoholené nohy a pod nosem knír, což je nechutné
    Neznám případy maminek, které "x hodin vysedávají", na to já jsem nikdy čas neměla, spíš zná ty, které byly těmi frustrovaými "dětmi omezenými matkami" na plný úvazek - a ty se se mnou, jako i s miminky pracující krkavčí matkou, moc nekamarádily.
    P.S.: I když teď mě napadl jeden odstrašující příklad, který by se vám mohl líbit. Byli jsme s rodinou v poměrně velké cukrárně bez obsluhy. Vybrali si, zaplatili, donesli ke stolečku - jednomu z větších (bylo nás víc) a když jsme byli asi uprostřed konzumace, vlítla na nás asi metráková ženština v teplákách, která na nás začala řvát, že jsme jí zasedli místo. Nějak jsme to nechápali a na "dámu" zírali. Pak jsme si všimli, že v rohu, poblíž našeho stolečku byl zaparkován prázdný kočárek - "matka" si šla nejdříve "rezervovat místo" a pak stát teprve do fronty. Kolem nás bylo několik volných stolků, takže jsme v klidu dojedli a ji ignorovali. Pokud tohle považujete za typický příklad, tak já s takovouhle "matkou" setkala poprvé.

    superkarma: 0 08.03.2006, 15:28:33
  2. avatar
    [155] Meander [*]

    jitusha: Argument "ať si to taky užije" je hustě mi mo mísu. Když to děcko chceš, tak s tím musíš počítat, že je to tak blbě zařízeno
    Pak je taky k pousmání jedna obecná praxe - chlap "MUSÍ" být u porodu, aby si to "VYŽRAL", protože to "UDĚLAL". Ale když dojde na blbé lámání chleba a rozcházejí se, kolik ženských se obrací naruby, jen aby ten chlap nedostal dítě do svojí péče?

    superkarma: 0 08.03.2006, 15:10:04
  3. avatar
    [153] Žábina [*]

    okamžik zrození je něco nádherného, zážitek na celý život..kdo nechce být u toho, budiž, ale připravuje se o moc...
    u prvního poroda jsem manžela neměla u druhého ano a bylo to super i pro něj - přestože syn měl velké problémy,manžel na to vzpomíná neustále..jak se dral na svět a manévroval ručičkama

    superkarma: 0 08.03.2006, 15:08:26
  4. avatar
    [149] Salazarka Zmijozelová [*]

    Meander: s rozeběhem....

    superkarma: 0 08.03.2006, 15:01:08
  5. avatar
    [148] Alenka0010 [*]

    sarume: tak jsme na tom trochu stejně, koukám. Taky mám tři děti, první císařem, ostatní dvě normálně, ale u posledního jsem měla poporodní depresi. Bývalá gynekoložka mě po tom třetím nutila ke sterilizaci, ale já už jsem taková, jak mě někdo nutí, zaseknu se a NE. Čtvrté sice neplánuju, ale kdoví...

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:58:36
  6. avatar
    [147] Meander [*]

    jitusha: Proč by tam měl za každou cenu být? Když tak mermomoci chceš, aby si vyžral tu bolest, kopni ho po návratu domů kanadou do koulí

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:56:33
  7. avatar
    [145] Alenka0010 [*]

    Markýza: doufám, že aspoň o ty dva roky, o které jsi ty mladší než já .

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:44:09
  8. avatar
    [141] svetluszka [*]

    jitusha: ...no , nevím, ale když nechce je přece blbost ho nutit ne?... ...Nebo jako myslíš že by za trest, jo?...

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:23:45
  9. avatar
    [139] Markýza [*]

    jitusha: ale jdi ty - byli u toho oba ne, když šoustala tak se jí to sakra líbilo a kdyby toho sviště nechtěla udělá všechno proto, ayb ho neměla - tak jaké může za to chlap

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:21:13
  10. avatar
    [138] Markýza [*]

    sarume: no právě - on markýz na signály nějak neslyší, tak se to musí přímo jinak vzniká nedorozumění a pocit ublíženosti

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:19:58
  11. avatar
    [135] Markýza [*]

    sarume: no já nevím co bych romantického ocenila - my jsme - díky mé feminizaci - naprosto demokratická domácnost a dělíme se o všechny,"domácí" práce - včetně vaření a výchovy dětí - akorát odmítá žehlit, ale to já taky nedělám, tak co.
    Ano starl se o mě, když jsem měla úraz a potom následně po operaci kolena -- do té doby, než jsem se zase začala pohybovat sama - velice dobře ví, že jsem nerada někomu "na krku" - ale tím pádem nejsem nějak extrovní pečovatelka ani já.

    jo a signály jasné ani nejasné neslyší, když něco - jednoduchý, přímý a snadno splnitelný příkaz -- jak PC - radši čtyři "kroky" než riskovat nepochopení, neprovedení úkolu nebo blokaci systému a následný restart

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:12:40
  12. avatar
    [133] lilithheta [*]

    Sarume, jak tady byla onehdá ta prudká debata ohledně kojení na veřejnosti, dost jsem šla proti tobě. Ale jak teď vidím, jenom proto, že jsem špatně pochopila, jak to myslíš Takže beru zpět a souhlasím s tebou. Když jsem dřív dělala v rychlém občerstvení, tak pravidelně tam každý pátek jezdily 3 zasloužilé matky i s maxikočáry - vydržely tam pindat třeba i tři hodiny, jedna taky pila pivo ostatní kolu nebo kafe ... sem tam si vyšly ven zakouřit a do toho kojily s blaženým úsměvem "teď si všichni sedněte na zadek" ... Každý čtvrtek večer jsem se už předem z té návštěvy osypávala.

    superkarma: 0 08.03.2006, 14:04:54
  13. avatar
    [130] svetluszka [*]

    *Kotě*:....dobrý...
    8.3. 2006 0:10:26 - *Kotě* (Odpovědět) (Poslat vzkaz)
    A jéje, tak to už tady dlouho nebylo.

    Vám se tu čtenářky v diskusích pod články málo štěkají, že?
    -----------------------------------------------
    A těd čtu ostatní reakce, a koukám že nejvíc tu "štěkáš" ty...

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:58:27
  14. avatar
    [129] Markýza [*]

    sarume: je dobrý, to bydokázal málokterý chlap

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:57:28
  15. avatar
    [128] Markýza [*]

    Petronilka: vždycky mluvím sama za sebe, málokdy zevšeobecňuju - možná když ironizuju

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:56:58
  16. avatar
    [127] Markýza [*]

    Alenka0010: o kolik jsme ti prodloužila život

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:55:50
  17. avatar
    [126] Markýza [*]

    anerim: na manžela křičím tak akorát vzteky.
    naposledy když romanticky zapálil svíčky, tak je dla tak blbě, že jsem měla celou dobu strach, že zapállíme barát.
    Opravdu mě nemusíš litovat, docela si užívám.
    a jsem feministka nikoli ex a v žádném případě zahořklá

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:55:29
  18. avatar
    [124] Alenka0010 [*]

    Markýza: s tebou musí teda bejt sranda, dnes tu neustále prskám smíchy .

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:50:44
  19. avatar
    [123] Petronilka [*]

    Markýza: Ano, je to tvůj pocit a je dobře , že za ním stojíš a neděláš věci proti své vůli, byla bych proti ve chvíli, kdyby to bylo míněno všeobecně.

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:50:44
  20. avatar
    [121] Markýza [*]

    Gabi: pokud myslíš , že nepřátelské prostředí k maminkám a dětem je tam, kkde mi cizí fakani furt řvou za zádama a věčně mě okopávají a já je okřiknu, protože "maminka" si čte a nemá náladu dítě zabavizt(autobus) - ano jsem nepřátelská, pokud myxslíš nepřátelské prostředí to, že když si jdu sednout s kámoškou na dvě deci a obtěžuje nás cizí fakan lítající po celé restauraci a povykující, rušíc tím všechny hosty, kromě své matky -- ano jsem nepřátelská atd. Opravdu nefandím americkému stylu výchovy a babiččino "stromek se má ohýbat, dokud je mladý" a "škoda každé facky, ktzerá padne vedle" mělo něco do sebe.


    Petronilka: slovo důstojnost v souvislosti s porodem jsem tu poprvé použila já -- takže, já jsem ten typ, kerý si všechny bolesti proživá radši sám, opravdu nemusím s každým píchnutím letět postěžovat si manželovi, se svou figurou jsem nikdy holt nebyla týpek na oprašování a foukání bolístek, tak jsem se s tím naučila vypořádávat sama - viz nedávná operace slepého střeva o které se dozvěděl až když jsem byla ve špitále.
    Obdiv a lásku svého muže si chci "vysloužit" jinak, ne tím, že by mě musel vidět zpocenou, oteklou naštvanou, jak s hekáním a nadávkami vyprodukuju ze svého těla malé, zahleněné a zakrvácené, uřvané "cosi" co budeme mít celý život na krku.

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:44:46
  21. avatar
    [120] femme [*]

    batka: to mi povídej kdybych měla rodit jen kvůli němu, tak děti žádný nemám

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:42:05
  22. avatar
    [116] Petronilka [*]

    sarume: jo já to chápu, ty sama uvnitř máš pocit, že je to pro tebe nedůstojné. Každý máme hranice někde jinde, to je fakt Co někomu přijde normální, je pro druhé nenormální.

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:36:07
  23. avatar
    [115] gerda [*]

    J.aku.b: v tomhle se shodneme. Řekla bych, že toto je ženská záležitost a jediný mužský, kterého bych si tam přála mít, je erudovaný porodník:)

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:34:37
  24. avatar
    [110] gerda [*]

    Petronilka: neřekla bych nedůstojný. Ale konkrétně já nemám ráda, když mě okolí vidí zničenou, trpící - a to jsem opravdu byla. Měla jsem dost a nebylo potřeba, aby tu hrůzu někdo sdílel se mnou a měl z toho doživotní trauma.

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:25:01
  25. avatar
    [107] Petronilka [*]

    gerda: Tak něco podobného mi bylo puštěno v době, kdy naši známí zjistili, že jsem těhotná. Se slovy: "jé ukážu ti, co tě čeká" narvali do videa kazetu, odkud na mě bafla "rozcapená" známá......

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:24:01
  26. avatar
    [106] Petronilka [*]

    sarume: Já myslím,že v tomhle se asi shodneme všechny, krom těch, tkeré to provozují, mě spíš zaráží některých zv ás pocit, že je porod nedůstojný Proč? V čem?

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:20:18
  27. avatar
    [105] gerda [*]

    byli jsme s manželem na návštěvě u jeho známých - já tam byla tehdy prvně. Vzpomínám si, jak moc mě uvedlo do rozpaků video, kde se promítal porod jejich prvního vnuka. Byli na to vyloženě pyšní a sami upozorňovali na detaily. Nikdo na mě sice nic nepoznal, nechtěla jsem jim kazit radost, ale nepřipadalo mi to prostě vhodné. Je to tak intimní... Možná jenom nejsem zvyklá na to, že porod je společenská událost? Já jsem byla podobných dilemat ušetřená, v době, kdy jsem rodila já, se otcové zaháněli už od prahu kliniky v přízemí

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:19:33
  28. avatar
    [104] Gabi [*]

    sarume: proč "na sále"? Copak musíš rodit někde, kde to připomíná operační sál?
    Fakt nevím, z čeho by se měl někomu "zvedat kufr", když se dívá na kojící matku - uvidí akorát to mimčo ...
    Tvůj příklad z hospody kdovíjaké cenové skupiny je legrační ...
    Pořád si myslím, že je u nás k maminkám a dětem málo přátelské prostředí ... A s tím dítetem coby omezujícím faktorem - je to do té míry, jak si to kdo zařídí. A nejsou jen maminky, jejichž snem je být tři roky "doma" a denně chodit na pískoviště před barák, dítěti "dělat režim" a vést řeči typu: "já teď ven nemůžu, protože malej je zvyklej spát doma", "jéé, je 18.55 - musím jít udělat kaši", "my s malým nikam nechodíme, on špatně snáší cizí lidi", "kamádky dcera má rýmu, tak to k nám rozhodně nesmí", "víš tohle je jeho hračka, on je na ní zvyklej, na tu tvoje děti nesmí sahat", "venku je .... (doplň zima, prší, fouká, sněží, svítí sluníčko, ...) - tak ven nepůjdeme" ... - brrr

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:17:31
  29. avatar
    [101] Petronilka [*]

    sarume: Já si myslím, že každá soudná ženská to neudělá. Riskuje tím strašně moc, já osobně bych nikdy netlačila Občas jde taky o to, a toho jsem byla svědkem, že se samotní chlapi hecují navzájem. Hlášky jako: "To nic není" a "ty nejsi chlap," pak některé z nich donutí ke něčemu, co by jinak nepodstoupili.

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:13:40
  30. avatar
    [100] Petronilka [*]

    damanka: On stojí u hlavy, jenže rodička neleží, ale sedí

    superkarma: 0 08.03.2006, 13:11:02

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Anketa: Výživa v nemoci
Hledáme čtenářky, které rády čtou knihy
Anketní otázky pro čtenářky, které chtějí testovat Canesten Intim Gel
Anketa: Bolí vás záda?
Anketa pro maminky

Náš tip

Doporučujeme