Vztahy

Bydlí s námi manželův děda. A je to peklo

Když spolu dva lidi začnou žít, nějakou dobu trvá, než poznají své zvyky, rituály a životní styl. A občas dá dost práce sladit vše tak, aby byli oba spokojení. A pokud s nimi žije někdo třetí, spokojení třeba ani nejsou.

To ví ze své zkušenosti devětadvacetiletá Jarka, která žije se svým manželem Tomášem v rodinném domě na venkově. A s nimi tam bydlí také Tomášův skoro devadesátiletý děda. A tohle soužití je zdrojem mnoha nervů a problémů. Nejen kvůli tomu, že spolu žijí jiné generace, ale hlavně kvůli dědově Alzheimerově nemoci.

Přečtěte si také:

děda„Když jsme se s Tomášem před čtyřmi lety brali, byl na tom děda o hodně lépe. Vlastně jsme ani nevěděli, že má Alzheimera, sice zapomínal a někdy mluvil hlouposti, ale to jsme přisuzovali stáří a tomu, že mu nedávno zemřela babička. Až později mi došlo, že dokud babička žila, starala se o něj. Věděla to, ale my to nepoznali...“ vypráví Jarka.

Po babiččině smrti se o dědu nějakou dobu starali Tomášovi rodiče, ale maminka pak měla úraz a sama zůstala ležet, dál se starat nemohla. „Tak jsme se s Tomášem dohodli, že si dědu na dobu, než se mamka dá dohromady, vezmeme k sobě. Já jsem pracovala z domova, tak jsem si říkala, že na něj budu moci dohlédnout, protože už nemohl zůstat sám. A doufala jsem, že to nebude trvat dlouho. Jenže teď už jsou to skoro tři roky...

Mamka má totiž po úraze trochu ochrnutou ruku, takže má co dělat, aby se o sebe sama postarala, nemůže mít ještě dědu, a táta chodí pořád do práce a není doma. Nezbývá nám tedy nic jiného než dědu nechat u nás. Zažádali jsme o místo v domově s pečovatelskou službou, ale všude je to beznadějně plné, takže čekáme, jestli (a kdy?) vůbec bude někde místo.

Nikdy nevím, co bude

Kdyby byl děda zdravý, určitě by se to dalo v pohodě zvládnout, jen bych uvařila nebo mu vyprala, to by nedalo žádnou práci. Jenže takhle je to opravdu peklo. Ráno začínám pracovat a nikdy nevím, co se přes den přihodí. Někdy je děda v pohodě, celý den sedí, povídá si nebo kouká na televizi, nají se a je klid.

Ale jindy je to očistec, zmizí mi třeba během chvíle ven, a když si toho všimnu, už je bůhvíkde. Často ho pak přivede někdo z vesnice, všichni už vědí, jak na tom je. Ale párkrát už jsme ho hledali až dlouho do noci, protože nastoupil do vlaku a odjel. Naštěstí má u sebe kartičku s informacemi, kam mají lidi volat, kdyby někde bloudil.

Nejhorší jsou chvíle, kdy mě už vůbec nepoznává, takže na mě celý den křičí, ať vypadnu z jeho baráku, že tam nemám co dělat, nadává mi do zlodějek, lupičů a chce volat policii. Nemá ale k dispozici telefon, jinak by chudáky policisty burcoval každý týden.

Bohužel těch horších dnů je čím dál víc. Doufám, že to ještě nějakou chvíli vydržím. Chtěli bychom mít s Tomášem dítě, což se zatím nepodařilo. Ale až budu těhotná, těžko to budu zvládat, já se dědy někdy i bojím, když na mě hrozí holí a křičí, že mi to spočítá, jestli okamžitě nevypadnu... Snad se nám povede co nejdřív sehnat ten pečovatelský dům, jinak nevím. Přestávám to zvládat.“

Máte zkušenosti s Alzheimerovou nemocí?

Možnost%
Ano.24,4
Ne.75,6

Další články v magazínu:

   
27.02.2014 - Příběhy - autor: Lucie Paličková

Komentáře:

  1. [17] hanculajzna [*]

    Obdivuji vás, že to tak zvládáte. A zkoušeli jste SOS tlačítko ? Myslím, že by vám i dědovi spoustu věcí ulehčilo :)

    superkarma: 0 12.07.2017, 16:53:57
  2. [16] Kraketka [*]

    Každý z nás jednou zestárne a vždy bude hezké, když se o nás bude mít kdo postarat a každý víme, že staří lidé jsou zase jako děti, postihují je nemoci a tak. Prostě jak mládí tak i stáří má své pro i proti.

    superkarma: 0 05.03.2014, 12:26:17
  3. avatar
    [15] peetrax [*]

    gerda — #5 Sml67 Sml15

    superkarma: 0 04.03.2014, 20:46:45
  4. [14] intom [*]

    Staráme se o babičku teď je jí 77 a do toho si syn přivedl těhodnou přítelkyni.

    superkarma: 0 04.03.2014, 20:02:34
  5. [13] Eva28 [*]

    každý jednou budema staříSml15

    superkarma: 0 04.03.2014, 19:11:12
  6. [12] majka193 [*]

    toto je strašná nemoc,ale každý by si měl uvědomit,že ho to na stáří může taky potkat.Já mám maminku,které je 84 let,ale nikdy bych ji do domova nedala i když vím,že je to opravdu těžké starat se o takového člověka a myslím,že záleží na rodinných vztazích a toleranci všech lidí okolo takového člověka.

    superkarma: 0 03.03.2014, 16:21:51
  7. [11] Trefa [*]

    Trefa:staram se o babicku ktere je 83 let a musim to vse sni vydrzet.

    superkarma: 0 03.03.2014, 11:01:13
  8. avatar
    [10] simpina [*]

    Naštěstí máme dobré vztahy s tchánovci.

    superkarma: 0 03.03.2014, 09:47:10
  9. avatar
    [9] paníliška [*]

    Je to tragédie, ale dům s pečovatelskou službou tohle nevyřeší, pán potřebuje stálý dohled, což pečovatelský dům nezajistí.

    superkarma: 0 27.02.2014, 22:18:49
  10. [8] Verina [*]

    Ve Vsetíně je domov zaměřený na tyto pacienty.

    superkarma: 0 27.02.2014, 20:50:26
  11. [7] Rikina [*]

    Do normálního domova s pečovatelskou službou pána asi nevezmou. Sml80 To bude chtít specializované Alzheimer centrum, kde je vyškolený personál, a umějí tam s těmi lidmi zacházet.

    superkarma: 0 27.02.2014, 11:21:55
  12. avatar
    [6] janinkab [*]

    S nemocí zkušenost zatím nemám, zato s protivnou babkou, se kterou už bydlíme 12 let, zkušenosti mám. A samé špatné.... Taky to jde jen k horšímu...Všechno, co se doma stane, je moje vina. Já vypínám elektriku, beru jí klíče, neuklízím, nevařím.....Předloni měla nějakou mozkovou příhodu- je v pořádku, akorát nemůže mluvit. No moje štěstí- teď už mi aspoň sprostě nenadává a nekřičí na mě.

    superkarma: 0 27.02.2014, 11:16:29
  13. avatar
    [5] gerda [*]

    Napsala mi zaměstnaná kolegyně, že jí nechtějí vzít do ústavu dementní maminku a možná se o ni bude muset starat doma, zůstat z práce kvůli péči o ni, pokrátit si důchod.... Je strašné, když lidi včas nezemřouSml15. Vím, že je to cynická věta, ale když o sobě člověk neví a okolí je zoufalé, pak je smrt takového člověka vysvobození pro všecky.

    1. na komentář reaguje peetrax — #15
    superkarma: 1 27.02.2014, 10:41:43
  14. [4] halflive [*]

    nejhorší je, že je u nás opravdu málo vhodných ústavů, kam tyto lidi lze umístitSml68 a bude to ještě horší, starších lidí bude přibývat

    superkarma: 0 27.02.2014, 10:10:02
  15. avatar
    [3] Věrulinka [*]

    Sml15 utrpení pro dědu a celou rodinu Sml79Sml15

    superkarma: 0 27.02.2014, 09:42:26
  16. [2] Evuš [*]

    Souhlasím, nemoc je to hrozná. Mám takto nemocnou tchýni, o kterou se zatím staráme s manželem a švagrovou, nejhorší je, když se začne hádat, nevěří nám, stále něco přemísťuje a schovává a pak nás obviňuje, že jsme jí to vzali. Zapomíná, co dělala před pěti minutami, docela se bojím, co bue dál.

    superkarma: 0 27.02.2014, 08:50:03
  17. avatar
    [1] gerda [*]

    Je to strašná nemoc a postihne celé okolí. Navíc, když je pacient agresivní. To můžou na dítě rovnou zapomenout a obdivuju je, jestli v takové atmofséře ještě mají náladu na sex. Některé pečovatelské domy přijímají sponzorské darySml58 - legálně. Chce to systematicky propátrávat okolí, zažádat o pobyt na více místech, ono se něco najde. Anebo mu najmout ošetřování - dozor, pokud to snese. V anketě jsem zaklikla možnost "ne", ale uvědomila jsem si, že znám pána s touto chorobou. Je mu 89, býval to velmi šarmantí muž s vysokou inteligencí. Ta mu částečně zůstala, takže krásně vypráví. Má bohatou slovní zásobu. Jenže sám ví, že se nemůže pustit nikam daleko, tak chodí na procházku jen kolem domu a do parku, aby se neztratil. Moc na sebe nedbá, chodí ošuntěle, doma s ním moc nepořídí. Násilím to z něj servat nemůžouSml80 Je to strašně těžké, smutné, tyhle konce.Sml15 Kolegyni takto onemocněla maminka, už je naštěstí v ústavu. Z hodné a milé paní se stala agresivní babka nebezpečná sobě i okolí.

    superkarma: 0 27.02.2014, 05:40:57

Profil uživatele




Registrace nového uživatele | Zaslat heslo

Komerční tipy

Novinky

Dnešní vydání

Nové v rubrice

Nejčtenější články

Poslední komentáře

Fotogalerie

Partner rubriky

Ankety

Náš tip

Doporučujeme