Bydlet se dá na různých místech. Stále častější je bydlení v bývalých církevních objektech. Klasikou jsou fary, alternativci nepohrdnou márnicí, ale co takový kostel? Ano, i ten se dá dnes pořídit a zařídit si v něm bydlení...

churchProdej církevních staveb do osobního vlastnictví je dnes již celkem běžný. Pořídit si můžete ale nejen fary či třeba márnice, v nabídce realitních kanceláří se občas objeví i kostel. Proč by si ale někdo kostel kupoval? Vést vás k tomu mohou bohulibé pohnutky a můžete zde zařídit třeba galerii. Ale jsou lidé, kteří takovou nemovitost využijí k účelům veskrze světským - k bydlení.

O tom, že se v kostelech bydlí, a jak takové bydlení vypadá, si můžete přečíst například v těchto dvou článcích na serveru iDnes.cz:

I v nabídce našich realitek najdete kostely. Například realitní kancelář Nikol prodává kostel v Těchanově za 1.050.000 korun. Inzerát zní: „Nabízíme Vám kostel z roku 1692 o zastavěné ploše 399 m2, ostatní plocha pozemku 427 m2. Historický objekt se nachází v nadmořské výšce 600 m. Má podobu jednolodní stavby, obdélníkového tvaru s projmutě obsazeným kněžištěm.“

Co nám o prodeji řekli přímo v realitní kanceláři?

Od realitní makléřky jsme se dozvěděli, že poslední mše, která se zde sloužila, byl pohřeb v roce ´93. Následně byl kostel odsvěcen a získala ho obec, a ta ho dále prodala soukromé osobě. Od té doby byl kostel několikrát vykraden. Vybudovat se zde dá, podle realitního makléře, nejen bydlení, ale například i turistické místo, archiv či výstavní síň.

Co jsme o kostele zjistili?

Jde o kostel sv. Šimona a Judy a jedná se o jednu z nejzanedbanějších památek na Rýmařovsku. Dřevěný kostel zde byl vystavěn snad již koncem 13. století, kamenný kostel pak v roce 1692 nebo 1792 - prameny se o sto let různí. V letech 1576 až 1616 byl původní kostel kostelem farním, ale po třicetileté válce byl kostel předán pod správu fary v Jiříkově. (Zdroj: Kostel sv. Šimona a Judy v Těchanově.)

A jak je to vůbec s přestavbou kostelů? Na to jsme se zeptali Zdeňky Kalové, tiskové referentky Národního památkového ústavu...

„Pokud není kostel podle zákona 20 z roku ´87 kulturní památkou, nemůže do jeho přestavby Národní památkový ústav zasahovat,“ vysvětluje Kalová. „Nový majitel si tedy musí ověřit dotazem na památkovém úřadě, zda jde o kulturní památku. Pokud ano, i tak je možné, učinit zde přestavby, ale je nutné zapojit do toho ústav památkové péče, který se k projektu vyjádří právě z hlediska kulturní památky, tedy zda je takové úpravy možné učinit, či nikoli. Příklady řešení jsou na našem webu v sekci „Nové ve starém“, kde najdete třeba koncertní síň v kostele sv. Michaela v Praze.“

„Ale že by se nějak výrazně upravovaly sakrální památky pro bydlení, to ne - tento trend není v České republice nijak silný,“ dodává Kalová a ještě upozorňuje na to, že z církevního hlediska kostel nemůže být odsvěcen, pouze znesvěcen.

Odsvěcení vs. znesvěcení

Podle kodexu kanonického práva, pokud přestane posvěcený prostor sloužit bohoslužebným účelům, může ho diecézní biskup předat k jinému počestnému využití, které nezpochybní skutečnost, že místo nepřestává být posvátným prostorem; prostor smí být předán pouze „ad usum non sordidum“, tedy k účelu ne potupnému nebo nečestnému (více viz: Wikipedia.org - odsvěcení). V takovém případě by docházelo k znesvěcení, které kanonické právo zná a přesně stanovuje, co se na svatých místech nesmí (například prolévat lidskou krev). Bydlení ale potupný účel, řekl bych, není.

Čtěte také...

Reklama