Butyrát je sůl kyseliny máselné, kterou produkují prospěšné střevní bakterie. Obnovuje celistvost střevní sliznice a snižuje tak pronikání střevního obsahu do střevní sliznice a následně do krve. Má také zásadní vliv na tlumení chronických zánětů ve střevě. „Butyrát je produkován zejména tzv. anaerobními bakteriemi, fermentujícími vlákninu ve střevě. Jde bez nadsázky o esenciální vitamín či živinu ovlivňující mnoho fyziologických procesů v lidském těle. Řada vědeckých studií prokázala, že butyrát může působit protizánětlivě, a dokonce protinádorově, například tím, že spouští apoptózu čili cílenou smrt buněk kolorektárního karcinomu,“ vysvětluje Petr Ryšávka ze společnosti Pharmaceutical Biotechnology, která se výzkumem butyrátu zabývá. „Ukazuje se také, že butyrát zvyšuje citlivost tkání k inzulinu, čímž představuje nový směr podpůrné suplementace u pacientů s cukrovkou.“

Butyrátový paradox: zdravé buňky množí, nádorové hubí

Medicína zná již řadu let pojem butyrátový paradox. Jedná se o schopnost oddělovat v organismu, zejména v oblasti střevní sliznice, od sebe zdravé a nádorové buňky, přičemž ty zdravé pomáhá dále množit. Nádorové buňky naopak likviduje, když u nich vyvolává proces takzvané buněčné sebevraždy. „Předpokladem pro správný účinek butyrátu je jeho dostatečný příjem. Základní podmínkou je jeho speciální úprava, která zajistí, že butyrát při průchodu trávicím systémem nebude poškozen agresivním pH žaludku,“ uvádí Petr Ryšávka s tím, že nyní se butyrát dostane do těla pacientů formou speciálně upravených tobolek. Jeho tým v současnosti pracuje na vývoji cíleného uvolňování butyrátu, což by ještě mnohem výrazněji zvýšilo jeho účinnost.

Záněty a choroby střev, obezita i dědičné choroby

Butyrát působí jako regulační molekula naší imunity protizánětlivě, což jej předurčuje pro využití při léčbě střevních zánětů. Jeho produkcí bakterie ovládají náš imunitní systém a tlumí jeho chronické reakce. Velkou naději tak do budoucna přináší pro pacienty s Crohnovou chorobou či ulcerózní kolitidou. „Testy prováděné na zahraničních pracovištích prokázaly, že právě pacienti s ulcerózní kolitidou měli výrazně snížený obsah bakterií, které butyrát produkují,“ vysvětluje Petr Ryšávka. Podobně nízký obsah butyrátu vykazují podle průzkumu lidé trpící cukrovkou, proto lze butyrát velmi úspěšně využít i při její léčbě. Slibné výsledky přináší i první publikace, zabývající se terapeutickým potenciálem butyrátu u některých dědičných nemocí, jako je např. cystická fibróza.

Reklama