Do Alp jezdíme tak 15 let. Jsme věrni Francii.
Na první zájezd s rodinou v klasickém složení - dva dospělí a dvě děti,
jsem odjížděla s mírným mrazením v zádech.

Jednak jsem měla delší pauzu v lyžování a pak mě trápily obavy jak nakrmím 4 lidi po sportování a to
v cizině. S omezeným rozpočtem.Francie byla a je pro nás dražší zemí. Udělala jsem si jídelníček a
důkladný rozpis, co musím všechno vézt sebou. Byly to  polévky v pytlíku různých značek, i instatní. Pak různé konzervy, práškové kaše a knedlíky. Chutnalo nám všechno.
Jak šel čas, tak se zásoby jídla, které vozíme sebou stále tenčí. Pro jistotu bereme sebou stále polévky. Po celodenním lyžování nám chutnají a jsou rychle hotové. V tašce pak  máme sebou vlastní med a marmeládu,
čaj a nějaké kafe. A to je všechno. Když se dívám po konzervách, třeba s masem, žádná  mně nepřipadá lákavá.
Už se těšíme dopředu na čerstvé bagetky, sýry a paštičky. Občas si dáme nějakou pizu a vyzkoušíme nějaké francouzské jídlo. A samozřejmě i farncouzská vína. I ta lacinější jsou slušná.
V březnu jedeme zase. Při ukládání poloprázdné igelitky s jídlem si vždycky vzpomenu na těžkou krabici se zásobami, které jsme vozívaly. Ale zase máme větší a těžší  tašku s oblečením a potřebami na lyžování.
Bugy

Pozn. red.: Text nebyl redakčně upraven.


No jo, no, tak na horách člověk logicky nevyváří. To je jasný. Vy tam ty pytlíkovky vykompenzujete horským povětřím. :-) M.

 

Reklama